V půli července vláda na seznam národních kulturních památek nově zařadila devět historických předmětů, uměleckých děl a církevních památek. Kulturní bohatství tak nově tvoří například Madona z Veveří nebo Vyšebrodský cyklus.
Za památky spadající pod nejvyšší státní ochranu bylo prohlášeno devět pamětihodností, a to staroboleslavské palladium, některé gotické deskové malby, Madona z Veveří a Vyšebrodský cyklus. Národní kulturní památky tvoří nejvýznamnější část našeho kulturního bohatství a od ledna příštího roku ho bude tvořit již přes tři sta položek.
Madona z Veveří se nachází uvnitř Kaple Matky Boží na Veveří, jež pochází pravděpodobně z 12. století a byla vystavěna v románském slohu. Madona z Veveří patří mezi památky, o které se církev se státem soudila. Momentálně je památka součástí sbírek Národní galerie v Praze, jež ji v rámci restitucí odmítla vydat farnosti Veverská Bítýška.
Vyšebrodský cyklus je dílo skládající se z devíti desek a představuje jedno z nejvýznamnějších děl evropského malířství 14. století. O Vyšebrodský cyklus církev usilovala při majetkovém vyrovnání se státem a nyní se o něj církev začíná soudit. Sakrální plastice od Mistra vyšebrodského oltáře chce vláda přiznat nejvyšší ochranu, s čím souvisí i omezení při zacházení s památkou.
Digitální odpadové tržiště pomohlo prodat střešní krytinu, celý most nebo 50 tun pomerančových slupek. Pokud tento projekt ještě neznáte, přečtěte si o něm rozhovor přímo se zakladatelem.
Inspirace z knihovny: Utopia Avenue přináší příběh fiktivní kapely z 60. let
Jaké bylo mít hudební skupinu v 60. letech minulého století? Celosvětově uznávaný spisovatel David…