Protože den bude takový, jaký si ho uděláte.

Mlokům dorůstají části těla. Podle vědců by jejich tajemství mohlo pomoci léčit i lidi

3 minuty radosti
Ilustrační foto: Pixabay

Každodenní život mloků, kterým dorůstají končetiny a orgány, by mohl být pro vědce z celého světa klíčem k odhalení nové formy léčby, píše Euro News.

Jedním z průzkumníků je profesorka Elly Tanaka z Výzkumného ústavu molekulární patologie ve Vídni, která se studiem mloků již desítky let zabývá. Myslí si, že toto obojživelné zvíře má potenciál najít nové cesty ke zlepšení způsobu, jakým léčíme zranění u lidí, a v současné době na tomto také pracuje v rámci projektu RegGeneMems financovaném EU, který má být dokončen v roce 2023.

Tanaka a její tým studují regeneraci tělesných struktur u čtyřnohých obojživelníků a snaží se pochopit, proč je schopnost regenerace u některých druhů vyšší než u jiných.

Konkrétně buňky axolotla dokážou obnovit celý orgán nebo končetinu ve správném poměru a doba růstu končetin je vždy podobná, bez ohledu na množství nahrazované tkáně. Mladý axolotl dokáže zregenerovat končetinu přibližně za 40–50 dní, ale jak mloci stárnou, regenerace se tím zpomaluje.

Jak mlokům dorůstají končetiny?

Hlavní záhadou, kterou se Tanaka snaží rozlousknout, je to, jak amputace končetiny mloka přiměje jeho tělo k zahájení procesu vývoje od nuly.

Strategií, kterou zvolila, bylo nejprve zjistit, které buňky procházející procesem regenerace jsou nejdůležitější, poté je označit a podívat se, jak fungují v akci a jak spolu komunikují. To, že mlokům dorůstají končetiny, je známo již od 18. století. Ale co je základem této regenerace na molekulární úrovni, bylo dlouho záhadou.

Ilustrační foto: Pixabay

Jaké jsou výsledky?

Tanaka identifikovala skupinu kmenových buněk, které se věnují regeneraci a signály reagující na poranění. Výzkum ukazuje, že mloci používají prakticky stejné molekulární mechanismy, jaké byly použity během prvního vývoje končetiny, namísto specifických buněk, jako jsou v případě lidí fibroblasty, které opravují naše rány.

Co to znamená pro lidi?

Tanaka neočekává, že se lidské buňky budou chovat stejně jako ty u mloků, ale doufá, že její tým dokáže vytvořit skupinu lidských kmenových buněk, které se budou regenerovat stejným způsobem. Konkrétně doufá, že tyto znalosti pomohou vědcům zkonstruovat tkáně pro dospělé, které by nahradily ty poškozené. Lidem s rozsáhlými popáleninami nebo jinými vážnými poraněními by tento objev mohl výrazně změnit život.

Tanaka získala mimo jiné v roce 2020 cenu EMBO (European Molecular Biology Organization) Women in Science Award za svou průkopnickou práci na rozvoji molekulárního porozumění regeneraci končetin a míchy.

Zdroj: Euro News

Související články

Podpořte Pozitivní zprávy

Podpořte Pozitivní zprávy pomocí Givt

Podpořte Pozitivní zprávy pomocí Givt

GIVT promění vaše každodenní nákupy na internetu v dobrý skutek. Stačí využít Pomocníka nebo před…

Zaručeně zlepší den

Umělá inteligence pomáhá určit pravděpodobnost rakoviny z fotky

3 indičtí teenageři vynalezli ledničku, která běží na sůl

Seconhand móda získává na popularitě

Americký středoškolák pomocí umělé inteligence odhalil 1,5 milionu skrytých vesmírných objektů

Inspirativní rozhovor

„Inspiruje mě to, co jsem přečetl, viděl, slyšel i prožil,” říká spisovatel Miroslav Hlaučo, autor románu Letnice

„Inspiruje mě to, co jsem přečetl, viděl, slyšel i prožil,” říká spisovatel Miroslav Hlaučo, autor románu Letnice

Co inspiruje spisovatele k další tvorbě? Miroslav Hlaučo, autor úspěšného románu Letnice, nachází podněty ve všem, co čte, vidí, slyší i prožívá. V rozhovoru prozrazuje, proč nepíše podle pevné osnovy, jak ho překvapil mezinárodní zájem o jeho knihu a proč si na další dílo dává čas.

Pozitivní kniha

Inspirace z knihovny: Život na cestě je plný dobrodružství. Jak se na něj připravit?

Inspirace z knihovny: Život na cestě je plný dobrodružství. Jak se na něj připravit?

Sníte o tom koupit si dodávku a projet s ní svět, ale nevíte, jak na to? Co je potřeba? Kde začít?…