Protože den bude takový, jaký si ho uděláte.

Dušičky se v Evropě slaví od 12. století. Jak uctívali památku zemřelých naši předci?

Ilustrační foto: Pxfuel

Na Dušičky se vždy hřbitovy ponoří do barevného oparu hořících svíček. Zapalování svíček však není jedinou tradicí, která se se svátkem Všech věrných zemřelých pojí. Význam i tradice spojené s druhým listopadem se v průběhu dějin proměňovaly.

Historie

Své kořeny má svátek již v pohanství a keltské tradici. V prvním tisíciletí našeho letopočtu pak Dušičky navázaly na svátek Všech svatých, který připomínal křesťanské světce a světice v nebeské slávě. Datum 2. listopadu údajně se svátkem spojil již v 10. století opat Odillo z benediktinského kláštera v Cluny. Do čtrnáctého století se Dušičky rozšířily v téměř celé západokřesťanské církvi.

Ilustrační foto: Pxfuel

Různé církve tradičně pojímají význam svátku rozdílně. V protestantském prostředí se tento den vžil jako památka zesnulých, zatímco katolická církev jej vnímá jako svátek duší v očistci.

Ilustrační foto: Pxfuel

Zvyky a pověry

Výrazné oslavy svátku zemřelých zaznamenává historie v době katolického baroka. „Ve farních, zámeckých a klášterních kaplích se konaly mše za zemřelé, věřící vedeni kněžími vycházeli v procesích na hřbitovy, kde se konala kázání, krátké pobožnosti a modlitby, kněží vykrápěli hroby svěcenou vodou, zdobily se hroby a zapalovaly svíčky, které byly symbolem věčného života,“ popsal Jiří Mikulec z Historického ústavu AV ČR.

Ilustrační foto: Pexels

Do 20. století se pak v lidové kultuře tradovaly různé pověry a zvyky. „Některé vycházely z víry, že v podvečer svátku vystupují duše z očistce, aby si na chvíli odpočinuly od tamních muk. Lampy osvětlující obydlí se místo olejem plnily máslem, aby si duše mohly potřít popáleniny z očistcových plamenů,“ doplnil Mikulec.

Ilustrační foto: Pxfuel

V rodinách se zapalovaly svíčky a odříkávaly modlitby. Někde se pilo studené mléko jako symbol ochlazení, jinde se jím pozůstalí ostřikovali. Duším předků se na stole nechávaly zbytky večeře. Na vesnicích chodili žebráci a školní mládež koledovat. Typické pro svátek Dušiček bylo také speciální pečivo zvané nabývané dušičky nebo dušičkový chléb, které sloužilo k obdarování žebráků nebo jako dar do chudobinců.

Zdroj: Historický ústav AV ČR

Související články

Zaručeně zlepší den

Tato malá skleněná pyramida by mohla pomoci s levnější výrobou solárních panelů

Jak sekat trávu efektivně a zároveň ohleduplně k přírodě?

Plochy zasažené ohněm by se měly podle vědců rychle obnovit a zazelenit

Ohroženým tygrům se daří. Jejich počet překvapil i ochránce přírody

Inspirativní rozhovor

Dostala jsem druhou šanci žít. To je síla, která mě žene dál, říká dobrovolnice Monika Benešová

Dostala jsem druhou šanci žít. To je síla, která mě žene dál, říká dobrovolnice Monika Benešová

Přečtěte si rozhovor s Monikou Benešovou, která si díky odhodlání pomáhat druhým vysloužila ocenění Laskavec. Povídali jsme si o její cestě na Pacifické hřebenovce, o knize, kterou napsala i o tom, kde všude pomáhá jako dobrovolnice.

Pozitivní kniha

Inspirace z knihovny: I smrt má srdce. Zlodějka knih představuje její něžnou stránku

Inspirace z knihovny: I smrt má srdce. Zlodějka knih představuje její něžnou stránku

Jaká je smrt? Mnozí známe její podobu ze strašidelných příhod, kde byla obvykle popisovaná jako…