Protože den bude takový, jaký si ho uděláte.

Dušičky se v Evropě slaví od 12. století. Jak uctívali památku zemřelých naši předci?

Ilustrační foto: Pxfuel

Na Dušičky se vždy hřbitovy ponoří do barevného oparu hořících svíček. Zapalování svíček však není jedinou tradicí, která se se svátkem Všech věrných zemřelých pojí. Význam i tradice spojené s druhým listopadem se v průběhu dějin proměňovaly.

Historie

Své kořeny má svátek již v pohanství a keltské tradici. V prvním tisíciletí našeho letopočtu pak Dušičky navázaly na svátek Všech svatých, který připomínal křesťanské světce a světice v nebeské slávě. Datum 2. listopadu údajně se svátkem spojil již v 10. století opat Odillo z benediktinského kláštera v Cluny. Do čtrnáctého století se Dušičky rozšířily v téměř celé západokřesťanské církvi.

Ilustrační foto: Pxfuel

Různé církve tradičně pojímají význam svátku rozdílně. V protestantském prostředí se tento den vžil jako památka zesnulých, zatímco katolická církev jej vnímá jako svátek duší v očistci.

Ilustrační foto: Pxfuel

Zvyky a pověry

Výrazné oslavy svátku zemřelých zaznamenává historie v době katolického baroka. „Ve farních, zámeckých a klášterních kaplích se konaly mše za zemřelé, věřící vedeni kněžími vycházeli v procesích na hřbitovy, kde se konala kázání, krátké pobožnosti a modlitby, kněží vykrápěli hroby svěcenou vodou, zdobily se hroby a zapalovaly svíčky, které byly symbolem věčného života,“ popsal Jiří Mikulec z Historického ústavu AV ČR.

Ilustrační foto: Pexels

Do 20. století se pak v lidové kultuře tradovaly různé pověry a zvyky. „Některé vycházely z víry, že v podvečer svátku vystupují duše z očistce, aby si na chvíli odpočinuly od tamních muk. Lampy osvětlující obydlí se místo olejem plnily máslem, aby si duše mohly potřít popáleniny z očistcových plamenů,“ doplnil Mikulec.

Ilustrační foto: Pxfuel

V rodinách se zapalovaly svíčky a odříkávaly modlitby. Někde se pilo studené mléko jako symbol ochlazení, jinde se jím pozůstalí ostřikovali. Duším předků se na stole nechávaly zbytky večeře. Na vesnicích chodili žebráci a školní mládež koledovat. Typické pro svátek Dušiček bylo také speciální pečivo zvané nabývané dušičky nebo dušičkový chléb, které sloužilo k obdarování žebráků nebo jako dar do chudobinců.

Zdroj: Historický ústav AV ČR

Související články

Zaručeně zlepší den

Vesmír už nikdy nebude jako dřív. Vědci přišli s přelomovým objevem

Mini domečky fascinují malé i velké. Česká Kamenice jich má celý park

Víčka od pitíček jako stavebnice. Česká firma přišla s originálním nápadem

Kočky milují své majitele. Nový výzkum potvrdil důležitost páníčka v jejich životech

Inspirativní rozhovor

Alžběta Blašková: Žít v symbióze se zvířaty je nádherné

Alžběta Blašková: Žít v symbióze se zvířaty je nádherné

Přečtěte si rozhovor s Alžbětou Blaškovou, zakladatelkou Útulku Tibet, která si vysloužila ocenění Laskavec 2021.

Pozitivní kniha

Inspirace z knihovny: Africký příběh holky z Trutnova

Inspirace z knihovny: Africký příběh holky z Trutnova

Pro Hanu Hindrákovou je Afrika osudná. Řadu let zde působila jako dobrovolník a v africkém…