Vzácné želvy v Texasu slaví rekordních 696 hnízd

Rok, kdy skoro vyhynula

V roce 1985 napočítali biologové na mexické pláži Rancho Nuevo, hlavním hnízdišti karetky Kempovy, jen 702 hnízd za celou sezonu – to odpovídá méně než 250 hnízdícím samicím na celém světě. Ještě ve čtyřicátých letech minulého století přitom na stejné pláži hnízdily desítky tisíc samic najednou – dobový záznam zachytil jediný den, kdy se na břeh vyhrnulo asi 40 000 želv.

Během pár desetiletí populace skoro zmizela. Lidé po generace sbírali vejce z hnízd na jídlo, rovnou na pláži. K tomu se přidalo mizející přírodní pobřeží a hlavně krevetové lodě – karetky se jim náhodně chytaly do vlečných sítí a topily se dřív, než se stihly dostat na hladinu pro nádech. Kombinace všech tří příčin stačila na to, aby z desetitisícového hejna zbyly za pár desítek let jen stovky zvířat.

Čtyři desítky let trpělivé práce

Americké a mexické úřady – včetně tamních správ národních parků a rybářských agentur – spustily v roce 1978 dvoustranný záchranný program. Cílem bylo založit druhé, bezpečnější hnízdiště na americké straně hranice – na Padre Island v Texasu. Deset let biologové vozili vejce z Rancho Nuevo přes hranici a zahrabávali je do texaského písku. Čerstvě vylíhlá mláďata nechali chvíli doběhnout k moři, aby si zapamatovala pláž, pak je ale znovu odchytili a rok chovali v laboratoři v Galvestonu – teprve pak je vypustili do zálivu, aby jim dali větší šanci přežít nejnebezpečnější první měsíce. Do roku 1988 tak z přes 22 500 přemístěných vajec putovalo do odchovny skoro 16 000 mláďat. První značená želva se na pláž skutečně vrátila hnízdit v roce 1996 – důkaz, že plán fungoval.

Souběžně se měnila i ochrana samotné mexické pláže: Rancho Nuevo je pod státní ochranou od roku 1977 a od roku 2002 má status chráněného území. Americké krevetové lodě navíc postupně od konce 80. let a naplno od roku 1992 musí používat zařízení, která pustí želvu ze sítě ven dřív, než se utopí, takže náhodných úlovků při rybolovu citelně ubylo – jinde vědci zkouší i ultrazvukové plašiče, které mají želvy od sítí odradit rovnou. Dnes hostí Padre Island přes polovinu všech zdokumentovaných hnízd karetky Kempovy na území Spojených států.

Letošní sezona zatím překonává všechny předchozí

Práce se vyplatila postupně: počet hnízd rostl rok od roku zhruba o 15 procent až do roku 2009, kdy se přes celé hnízdní území sešlo přes 20 000 hnízd. Pak růst nečekaně zabrzdil a víc než deset let čísla jen kolísala.

Letos se ale karetky vrátily se silou, jakou nikdo nečekal. Podle průběžného počítadla americké ochranářské organizace Turtle Island Restoration Network měl texaský pobřežní úsek k začátku srpna napočítáno už 696 hnízd – o víc než polovinu víc, než kolik jich bylo za celou loňskou sezonu (449). Hnízda se letos objevila na celém pobřeží od Galvestonu až po Boca Chica u mexických hranic, nejvíc jich ale bylo tradičně na severní části Padre Island. Tým letos vypustil už přes 3 000 mláďat do Mexického zálivu a sezona ještě neskončila.

„Jsou to povzbudivé známky úspěchu desítky let trvajícího dvoustranného programu na obnovu nejohroženější mořské želvy na světě," řekla Donna Shaver, vedoucí výzkumu a ochrany mořských želv na chráněném pobřeží Padre Island.

Proč je právě tahle želva tak vzácná

Na světě žije celkem sedm druhů mořských želv a karetka Kempova mezi nimi vyniká hned dvakrát. Je to nejmenší mořská želva na světě – dospělá váží kolem 35 až 45 kilogramů a její téměř kulatý krunýř měří kolem 60 centimetrů, podle čehož se dá snadno poznat. A je to taky jediný druh mořské želvy, který hnízdí především ve dne, zatímco všechny ostatní čekají na tmu.

K tomu patří mezi pouhé dva druhy mořských želv na světě, které umí takzvanou arribadu: stovky až tisíce samic se sejdou u pobřeží a vylezou hnízdit najednou, ve stejný den. Vědci si myslí, že tahle synchronizace má chránit vejce před predátory – když se vylíhnou tisíce mláďat naráz, dravci jich prostě nestačí sežrat tolik, aby to ohrozilo celý ročník. Dřív se arribady odehrávaly jen na mexických plážích. Podle Úřadu pro rybolov a divokou zvěř se letos v Texasu objevily první náznaky podobného hromadného hnízdění – možný signál, že si želvy druhé hnízdiště po čtyřiceti letech konečně osvojily jako svoje.

Podle Mezinárodního svazu ochrany přírody zůstává karetka Kempova kriticky ohroženým druhem. Na americkém seznamu ohrožených druhů je už od roku 1970.

Práce ještě zdaleka nekončí

I po letošním rekordu je populace jen zlomkem toho, co bývala před sto lety, a čísla se v minulosti už jednou po letech růstu nečekaně zlomila. Kdyby se ale letošní náznaky arribady v Texasu potvrdily i v příštích sezonách, znamenalo by to, že si želvy druhé hnízdiště konečně osvojily jako svoje vlastní. Sezonní biologičtí technici obcházejí celé texaské pobřeží od dubna do července a hlídají každé nové hnízdo – přesně tak, jak to na Padre Island dělají už od roku 1986.

---

Ověřeno z:

• U.S. Fish and Wildlife Service — Renewed Hope for Kemp's Ridley Sea Turtles (červenec 2026)
• National Park Service, Padre Island National Seashore — Kemp's Ridley Sea Turtle Recovery (aktuální)
• NOAA Fisheries — Kemp's Ridley Turtle, druhový profil a ochranný management (aktuální)
• Turtle Island Restoration Network — průběžné počítadlo hnízd na texaském pobřeží (sezona 2026)
• Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) — stav ochrany druhu