Ústecká zoo má po 16 letech tuleně, letos prvního v Evropě

V Zoo Ústí nad Labem přivedla osmého června, krátce po půlnoci, na svět mládě sedmnáctiletá samice tuleně obecného. Matka do Čech přišla v roce 2020 ze Safariparku Beekse Bergen v Nizozemsku, kde předtím porodila už dvě mláďata – zkušenost, která se teď hodí.

Kritické první týdny

V prvních dnech chovatelé nic neriskovali. Zoo dočasně zavřela expozici tuleňů pro veřejnost, zrušila jízdy zoovláčku kolem výběhu i komentovaná krmení – všechno kvůli klidu pro matku s mládětem. Hlavní zooložka Petra Padalíková tehdy řekla, že klíčové je, aby mládě pravidelně přijímalo mateřské mléko, přibývalo na váze a mělo klid. U čerstvě narozených tuleňů totiž hrozí třeba ztráta laktace u matky nebo zánět pupku, který se může stát vstupní branou infekce.

Nic z toho se nestalo. Týden po porodu ukázala zoo mládě poprvé veřejnosti a chovatelé potvrdili, že se mu daří velmi dobře a každý den se mění před očima. Pohlaví mláděte zoo tehdy ještě neznala – nechtěla ho zbytečně rušit ani odchytávat kvůli vyšetření.

Mléko, které je z poloviny tuk

Tulení matky krmí mládě mlékem, které má až padesát procent tuku – pro srovnání, kravské mléko má tuku kolem čtyř procent. Mládě díky tomu nabírá váhu bleskově rychle a stejně rychle si vytváří vlastní vrstvu podkožního tuku. Právě tuk, ne srst, je jeho hlavní ochranou před chladem ve vodě – u dospělých tuleňů obecných ho v zimě bývá kolem 30 procent tělesné hmotnosti.

Mládě se navíc rodí už s otevřenýma očima a dokáže plavat prakticky během několika minut po porodu – na rozdíl od mnoha jiných druhů tuleňů, jejichž mláďata se plavat učí až po týdnech. Potvrzuje to i americký úřad pro oceány a rybolov NOAA Fisheries. Podle amerického Národního parkového úřadu (National Park Service) navíc dvou- až třídenní mláďata dokážou vydržet pod vodou i skoro dvě minuty.

Zápis do evropské databáze

Zoo Ústí nad Labem eviduje nová zvířata do mezinárodní databáze ZIMS, kterou k evidenci chovaných zvířat používají zoologické zahrady po celém světě. Podle tohoto zápisu šlo v době oznámení o první mládě tuleně obecného narozené v evropské zoo v roce 2026. Ředitelka zoo Ilona Pšenková to popsala jednoduše: „Narození mláděte je pro náš tým obrovskou radostí."

Tuleň obecný přitom rozhodně není druh na pokraji vyhynutí. Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) ho řadí mezi druhy nejméně dotčené a celková populace ve volné přírodě se odhaduje na 350 000 až 500 000 kusů – je tak nejrozšířenějším ploutvonožcem světa. Ani v evropských zoo není raritou: chová ho přes sedmdesát institucí jen v zemích Evropské unie a dalších zhruba dvacet chovů mimo ni, mláďata se v nich rodí opakovaně – naposledy třeba ve frankfurtské zoo v roce 2024. I tak je úspěšný odchov vždycky trochu loterie, a pro ústeckou zoo jde po dlouhé pauze o výjimečný úspěch.

Ne všude ale byla situace vždycky tak dobrá. V Severním moři kolem nizozemských, německých a dánských ostrovů Wadden Sea žilo kolem roku 1900 asi 40 000 tuleňů obecných. Kvůli intenzivnímu lovu jich ale do 60. let zbývalo méně než desetina. Zachránily je až postupné zákazy lovu mezi lety 1962 a 1977. I přes dva těžké výpadky kvůli virovým nákazám v letech 1988 a 2002 se počet tuleňů do roku 2017 vrátil zpátky na původních zhruba 40 000 kusů – podle novějších sčítání ale počty v oblasti i přes hojná mláďata teď zase mírně klesají.

Ani ostatní evropské populace nejsou stejně silné. Populace v Kalmarsundském průlivu ve Švédsku je hodnocena jako téměř ohrožená a zůstává pod stanovenou bezpečnou hranicí. Populace v Kattegatu a jihozápadním Baltu je na tom lépe – Červený seznam HELCOM ji hodnotí jako málo dotčenou, i když ani ta zatím nesplňuje všechny cíle ochrany.

Šestnáct let čekání

V Ústí chovají tuleně obecné od roku 2001 a jsou jedinou zoo v Česku, která tento druh dnes drží. Jihlavská zoo chov tuleňů ukončila v roce 2023 a posledního samce dostala na sklonku roku 2020 právě z Ústí. První mládě, pojmenované Jente, se ústeckým chovatelům narodilo v roce 2010, jenže po třech měsících uhynulo následkem otoku mozku. Na další přírůstek pak zahrada čekala celých 16 let.

Pro tým, který zvíře hlídal od první minuty jeho života, je letošní přírůstek hlavně důkazem, že se chov tuleňů v Ústí znovu daří rozjet.

Teď už ryby místo mléka

Stejně jako další letošní mláďata v českých zoo se i ústecký tuleň v polovině léta mění doslova ze dne na den. Podle zoo se místo mateřského mléka postupně učí přijímat ryby a je běžně k vidění ve venkovním výběhu, kam se na něj chodí dívat čím dál víc návštěvníků. Zoo v létě nabízí i komentovaná krmení tuleňů.

Přechod na ryby je pro tuleně obecné klíčový životní krok. Ve volné přírodě matky kojí mláďata jen čtyři až šest týdnů a pak se o ně přestanou starat – mládě se od té chvíle musí samo naučit lovit a přežít bez jakékoli pomoci. V zoo mládě přechod na samostatnou stravu zvládá pod dohledem chovatelů, kteří mohou v případě problémů zasáhnout, i proto ho tým tak pečlivě sleduje – jde o stejně důležitý krok jako narození samotné.

Tuleni obecní se běžně rodí s váhou kolem osmi až dvanácti kilogramů a díky tučnému mléku ji za pár týdnů zhruba zdvojnásobí. Dospělý tuleň obecný pak váží v průměru kolem 80 kilogramů a měří přes metr a půl – tuleních rozměrů tak ústecký přírůstek dosáhne až za několik let. Teď ho čeká hlavně zdokonalování lovu a potápění ve stále širším okruhu kolem matky.

---

Ověřeno z:

• Zoo Ústí nad Labem / Ústecký deník — zpráva o narození mláděte tuleně obecného (12. 6. 2026)
• Zoo Ústí nad Labem — vyjádření k databázi ZIMS jako podkladu pro prvenství v evropské zoo v roce 2026
• IUCN Red List — hodnocení stavu ohrožení druhu Phoca vitulina
• Wadden Sea World Heritage — zpráva o obnově a novějším vývoji populace tuleňů obecných
• HELCOM Red List of Baltic Sea species — hodnocení baltských populací tuleně obecného
• NOAA Fisheries a National Park Service (USA) — biologie a vývoj mláďat tuleně obecného