V Česku hnízdí rekordních 34 párů orla královského

Nejlepší sezóna od prvního doloženého hnízdění

Sedm hnízd orla královského v roce 2025 v Česku vyvedlo hned tři mláďata najednou – u dravce, který obvykle vychová jedno nebo dvě mladé, je to mimořádně vzácný úkaz. Ornitologové z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) a České společnosti ornitologické u toho napočítali v roce 2025 na území Česka 34 teritoriálních párů orla královského – tedy párů, které si vymezily a hájí vlastní hnízdní okrsek. Je to nejvíc, co se za celou dobu sledování tohoto vzácného dravce podařilo napočítat. Třicet párů si postavilo hnízdo a dvacet z nich vyvedlo mláďata – dohromady 38 mladých orlů. O rok dříve, v roce 2024, ornitologové napočítali 29 párů a 28 mláďat – tehdy šlo o rekord, čísla za rok 2025 ho ale citelně překonala.

Většina párů dál hnízdí na jižní Moravě, druh se ale postupně šíří i do dalších krajů. Jednotlivé páry v roce 2025 úspěšně vyvedly mláďata také ve východních Čechách a na střední Moravě – v obou oblastech jde teprve o nedávnou záležitost posledních let. Orel královský si totiž hnízdo staví na osamělých vysokých stromech na okraji lesa, ale loví hlavně v otevřené zemědělské krajině. V potravě jihomoravských orlů mají významné místo zajíci, křečci a bažanti, mimo hnízdní období také hraboši; využívají rovněž uhynulé nebo při zemědělských pracích poraněné živočichy.

Od dvou mláďat k rekordu za 27 let

Orel královský patří mezi největší evropské dravce – v rozpětí křídel měří až přes dva metry. Z dnešního území Česka není doložený žádný starší historický případ jeho hnízdění – poprvé tu prokazatelně zahnízdil až v roce 1998, kdy pár u soutoku řek Moravy a Dyje vyvedl první dvě doložená mláďata na území České republiky. Následující roky populace přibývala jen pozvolna a nerovnoměrně – některé páry mezitím i zanikaly nebo se s hnízdem přesunuly přes hranici do Rakouska: druhý pár se objevil v roce 2001, třetí v roce 2004 a teprve čtvrtý v roce 2008. Víc než deset let tak šlo o hrstku ptáků soustředěných na pár míst v okrese Břeclav.

Zlom přišel až o další dekádu později. V roce 2021 napočítali ornitologové jen na jižní Moravě 14 párů, tehdy nejvíc v historii. Čísla za rok 2025 (34 párů v celém Česku) jsou tak víc než dvojnásobek – i když jde o srovnání jižní Moravy se zbytkem republiky, kam se orel mezitím rozšířil, takže nárůst samotné jihomoravské populace je o něco menší.

Soutok je důležitou součástí rostoucí panonské populace

Jádrem výskytu zůstává jih Moravy, přesněji CHKO Soutok, kterou vláda vyhlásila 1. července 2025 na ploše 125 kilometrů čtverečních v místě, kde se stékají Morava a Dyje. Podle AOPK ČR jde o největší souvislý komplex lužních lesů ve střední Evropě – tedy lesa, který řeky při rozlivu pravidelně zaplavují. Rostou tu mohutné staleté duby vhodné pro stavbu hnízd, mezi lesy se táhnou tůně a slepá ramena řek a na ně navazují otevřené nivní louky (louky pravidelně zaplavované řekou), kde orel loví. Přímo v ptačí oblasti Soutok–Tvrdonicko, součásti CHKO, hnízdilo šest párů, ze kterých čtyři v roce 2025 úspěšně vyvedly mláďata; další dva úspěšné páry hnízdily v bezprostředním okolí CHKO, zbytek teritorií se nachází jinde na jižní Moravě a v dalších krajích.

Část CHKO Soutok zároveň leží v Lednicko-valtickém areálu, který je od roku 1996 zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO jako jedinečná komponovaná (uměle upravená) krajina – ochrana orla se tu tedy potkává s ochranou staleté kulturní krajiny.

Podle ornitologů má oblast význam i za hranicemi Česka. Početnost orla královského roste také v Rakousku, na Slovensku, v Maďarsku, v Srbsku a v Bulharsku – v Rakousku v roce 2025 hnízdilo 50 párů, v Srbsku devatenáct. Česká populace tvoří západní okraj rozšiřujícího se evropského areálu tzv. panonské populace, která tyto země spojuje.

Značení odhalilo cestu až do jižní Francie

Část mladých orlů dostává barevné odečítací kroužky na nohu, další navíc lehké GPS vysílačky napájené sluncem, upevněné jako batůžek na zádech. V rámci mezinárodního projektu LIFE Eurokite dosud vysílačku dostala tři mláďata z českých hnízd, dvě z toho v roce 2025. Přístroj pravidelně zaznamenává a odesílá polohu ptáka, a ornitologové tak mohou sledovat nejen migrační trasy, ale hlavně zjistit, co orly cestou ohrožuje – bez vysílačky by se totiž o osudu mladého ptáka mimo hnízdo ornitologové zpravidla vůbec nedozvěděli. Díky barevnému odečítacímu kroužku se zjistilo, že jedno mládě z roku 2024 ze Soutoku doletělo až do jižní Francie, do oblasti Camargue – jde teprve o čtvrtý zaznamenaný případ, kdy mladý orel z celé panonské populace zamířil na západ místo obvyklého jihovýchodního směru k Balkánu.

Nebezpečné sloupy a pytláci

Přes rekordní čísla zůstává orel královský jedním z nejohroženějších dravců Evropy. „Tyto nádherné ptáky ohrožuje zejména ilegální pronásledování. Problém jsou i nezabezpečené sloupy vysokého napětí," řekl ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek. Konkrétní případy to potvrzují – začátkem února 2025 našli na Znojemsku mrtvého dospělého samce nesoucího vysílačku, zastřeleného a v roce 2024 uhynuli v Rakousku tři značení orli – jeden po srážce s autem, u dalších dvou existuje podezření na pytláctví. Právě díky vysílačkám se ornitologové o jejich osudu vůbec dozvěděli – u orlů bez vysílačky podobné případy zůstávají skryté.

Elektrické sloupy jsou dlouhodobě jedním z hlavních zabijáků dravců v celé zemi – ptáka může zasáhnout elektrický výboj, když současně spojí vodič s vodivou nebo uzemněnou částí konzoly, nebo se křídly dotkne dvou sousedních vodičů – hrozí to právě velkým druhům se širokým rozpětím křídel, jako je orel královský. Nejčastější obětí bývá u nás početnější káně lesní, u kterého ornitologové odhadují až 40 tisíc úhynů na sloupech ročně – u vzácnějšího orla královského je riziko na jednoho ptáka o to citelnější, protože populace čítá jen desítky párů. Proto ornitologové od roku 1997 spolupracují s distributory elektřiny na vývoji bezpečných konzol a dalších zabezpečovacích prvků – nástavců na sloupy, na které si dravec může bezpečně sednout, aniž by hrozil zásah proudem. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR navíc v letech 2015 a 2016 zmapovala úmrtnost ptáků na vedení vysokého napětí, aby se dalo přesněji určit, které úseky vedení je potřeba zabezpečit nejdřív.

---

Ověřeno z:

• AOPK ČR a Česká společnost ornitologická — společná zpráva o výsledcích hnízdní sezóny orla královského 2025
• Ministerstvo životního prostředí / AOPK ČR — vyhlášení CHKO Soutok (1. 7. 2025)
• Časopis Ochrana přírody (AOPK ČR) — historie hnízdění orla královského na jižní Moravě a úmrtnost dravců na vedení vysokého napětí
• Břeclavský deník — výsledky hnízdní sezóny 2025 a mezinárodní kontext
• Ekolist.cz (ČTK) — převzatá zpráva ze stejného zdroje (AOPK ČR/ČSO), srovnání s rokem 2024
• iRozhlas — milník 14 párů v roce 2021