100 000 Kč lidem bez domova. Takhle dopadl český experiment.
Sto lidí bez domova v Praze sledoval rok trvající výzkum Univerzity Karlovy. Peníze i vlastní pracovník pomohli, každý jinak – a obavy, že je lidé propijí, se nepotvrdily.
#bezdomovectví#chudoba#Praha#Česko#věda
Muž, kterého na ulici přivedla jeho umělecká povaha, si ze svého podílu koupil kvalitní kytaru – chce si s ní vydělávat jako pouliční umělec. Podobných rozhodnutí padly v pražském výzkumu New Leaf Česko desítky, a právě ona teď mění pohled na to, jak lidem bez domova pomáhat nejúčinněji.
Za projektem stojí Katedra sociální práce Filozofické fakulty Univerzity Karlovy spolu s organizací Neposeda a Národním centrem sociálních studií. Od prosince 2024 do prosince 2025 sledovali sto lidí bez domova, které náhodně rozdělili do čtyř skupin: dvacet dostalo sto tisíc korun i vlastního sociálního pracovníka najednou, dvacet jen sto tisíc korun bez podmínek, dvacet jen sociálního pracovníka bez peněz a čtyřicet zůstalo u běžné pomoci, na kterou má nárok kdokoli bez domova. Do výzkumu se mohli zapojit jen lidé s českým občanstvím, kteří byli bez domova méně než dva a půl roku a neměli diagnostikovanou závažnou duševní nemoc ani závislost. Průměrný věk účastníků byl 45,5 roku.
Bydlení do pár měsíců, nebo bydlení i za rok
Rozdíl se ukázal už po pár měsících. Čtyřicet lidí, kteří dostali sto tisíc korun – ať už jen peníze, nebo peníze i pracovníka zároveň – si sehnalo bydlení rychle: hned v prvních měsících ho mělo 87 procent z nich, ale po roce ho mělo jen zhruba 40 procent. Ve dvacítce, která měla jen vlastního sociálního pracovníka a žádné peníze, to bylo naopak: bydlení si hned v prvních měsících našla necelá polovina, ale po roce už jich bydlelo 80 procent. Peníze tedy dokážou člověka z ulice rychle dostat, ale bez někoho, kdo mu dál pomáhá řešit nájem, úřady nebo spory se sousedy, se úspěch těžko udrží.
Vedoucí výzkumu Melanie Zajacová z Katedry sociální práce FF UK to vysvětluje tím, že peníze působí rychle a silně, ale jejich účinek postupně slábne, kdežto podpora sociálního pracovníka nabíhá pomaleji a vydrží déle. Rozdíl je i v tom, kolik času může pracovník jednomu člověku věnovat: v projektu měl každý sociální pracovník na starosti jen dvacet lidí, zatímco v běžném systému jich má podle organizátorů projektu na starosti obvykle přes sto dvacet ročně. Zajacová přitom lidi bez domova nevidí jako výjimku z pravidla: jsou to podle ní lidé, kteří často žili životy velmi podobné těm našim, než se jim stalo něco, co může potkat kohokoli.
Práce se najde, když má člověk co na sebe
Výzkum zpochybnil i představu, že by lidé bez domova o práci nestáli. Na počátku měla práci jen o něco víc než polovina účastníků, s průměrným výdělkem 10 161 korun měsíčně. Po roce pracovalo 80 procent lidí, kteří dostali peníze, a vydělávali si v průměru 11 500 korun měsíčně. Ve skupině se sociálním pracovníkem pracovalo méně lidí, jen 60 procent – ale vydělávali si víc, kolem 15 250 korun. Vysvětlení je jednoduché: bez peněz na oblečení a hygienu se na pracovní pohovor těžko chodí, a sociální pracovník navíc uměl lidem pomoct najít lépe placenou práci, ne jen jakoukoli.
💡 Zajímavost: Český výzkum navázal na kanadský New Leaf Project z roku 2018, kde vědci dali padesáti lidem bez domova ve Vancouveru jednorázově 7 500 kanadských dolarů (v přepočtu zhruba 120 tisíc korun). Systém nocleháren tím ušetřil přes 8 100 kanadských dolarů na člověka za rok, protože v nich lidé trávili výrazně méně nocí, a útraty za alkohol, cigarety a drogy klesly o 39 procent.
Obavy z propití se nenaplnily
Kritici experimentu čekali, že peníze bez podmínek skončí hlavně za alkohol a drogy. Opak byl pravdou: jen v prvním měsíci dali účastníci za oblečení v průměru o 10 165 korun víc, za bydlení o 6 000 korun víc a za jídlo o 1 858 korun víc než kontrolní skupina. Výdaje za drogy jim klesly až na nulu, útrata za alkohol se zvedla jen mírně, ze 200 na 311 korun týdně – zlomek z celkových sto tisíc. Ve skupině se sociálním pracovníkem klesly týdenní výdaje za alkohol z 200 na 70 korun a za drogy z 205 na 50 korun. Zajacová to shrnuje jednoduše: když má člověk jídlo, oblečení a střechu nad hlavou zajištěné, nemusí pít, aby přežil noc venku.
Celý rok u projektu vydrželo 66 procent účastníků, což výzkumníci považují za velký úspěch – u lidí v tak nejisté životní situaci se počítalo s tím, že jich odpadne mnohem víc. Výsledky tým zveřejnil v březnu 2026. Projekt vyšel na 12 milionů korun, z toho 3,5 milionu poskytlo Ministerstvo práce a sociálních věcí z Evropského sociálního fondu.
Výzkumný tým teď připravuje ekonomickou analýzu, která na podzim 2026 spočítá, kolik peněz obcím a státu ušetří přímá finanční pomoc a sociální práce oproti dosavadnímu systému. Obě cesty totiž ukázaly totéž: lidem bez domova se vyplatí věřit. Otázka teď je, jak jim takovou pomoc nabídnout natrvalo, ne jen jako ojedinělý pokus.
Ilustrační foto: Clay LeConey / Unsplash
Ověřeno z:
- Katedra sociální práce FF UK, Neposeda a Národní centrum sociálních studií — projekt New Leaf Česko (výsledky zveřejněny březen 2026)
- Česká televize (ČT24) — reportáž o výsledcích výzkumu New Leaf Česko (březen 2026)
- Seznam Zprávy — rozbor výdajů účastníků výzkumu New Leaf Česko (březen 2026)
- ČTK / České noviny — shrnutí výsledků výzkumu New Leaf Česko (březen 2026)
- CBC News a Foundations for Social Change — závěrečná zpráva kanadského New Leaf Project (2020)
