Umění nemusí být v rozporu s přírodními vědami. Dokázali to čeští výzkumníci, kteří se v projektu Genome of Melody snaží rozluštit odpověď na otázku: které melodie gregoriánských chorálů jsou skutečně původní a které si lidé v průběhu staletí „dobarvili“? Odborníci se vydali na hon za jejich původem s pomocí výpočetních algoritmů používaných v biologii, informovala Akademie věd a server iRozhlas.
Ve středověké Evropě byl gregoriánský chorál všudypřítomný. Jeho nedoprovázené melodie se denně zpívaly v obrovských katedrálách i malých farních kostelech, ve městech i odlehlých klášterech. Byl hudebním vyjádřením středověkého náboženského života a zároveň sloužil k předávání posvátných textů novým generacím. „V průběhu staletí se však zpěv stále skrytě měnil. Dokonce se rozvětvil natolik, že v polovině 16. století církev rozhodla, že gregoriánský chorál má být opět přísně standardizován,“ vysvětluje Jan Hajič z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd ČR, hlavní řešitel nového projektu Genome of Melody.
Co se vlastně ve středověku s chorálními melodiemi dělo? Jak se vyvíjely, přestože se to od nich neočekávalo? Po odpovědích vědci usilovně pátrají. Využijí k tomu výpočetní algoritmy. „Protože se domníváme, že melodie by se mohly přizpůsobovat svému sociálnímu a kulturnímu prostředí podobně, jako se svému přirozenému prostředí přizpůsobují zvířata nebo rostliny, vypůjčíme si inspiraci z věd o živé přírodě a budeme zkoumat melodie gregoriánského chorálu pomocí algoritmů původně vyvinutých pro bioinformatiku,“ upřesnil Jan Hajič. Vědci z databáze digitální choralistiky vezmou přes 15 tisíc melodií a vloží je do unikátního systému ChantLab. Ten pak jednotlivé gregoriánské chorály porovná třeba podle barev jednotlivých tónů. Projekt je unikátní zejména v tom, že posouvá muzikologii z digitálního zpracovávání, zpřístupňování a slučování pramenů k odpovědím na výzkumné otázky přímo pomocí digitálních metod.
Podpořte Pozitivní zprávy pomocí Givt
GIVT promění vaše každodenní nákupy na internetu v dobrý skutek. Stačí využít Pomocníka nebo před…
Co inspiruje spisovatele k další tvorbě? Miroslav Hlaučo, autor úspěšného románu Letnice, nachází podněty ve všem, co čte, vidí, slyší i prožívá. V rozhovoru prozrazuje, proč nepíše podle pevné osnovy, jak ho překvapil mezinárodní zájem o jeho knihu a proč si na další dílo dává čas.
Inspirace z knihovny: Naplňte svůj život radostí. Objevte Moc přítomného okamžiku
Zastavit se a jenom být. Dokážete to? Zní to velice jednoduše, ale provedení v praxi se mnohdy…