Kdo vyrůstal v Česku na přelomu tisíciletí, mohl mít pocit, že pivo nebo víno k dospívání patří skoro jako pubertální akné. Data to potvrzují. Ale zároveň ukazují, že se situace mění a mladí dnes pijí výrazně méně než jejich starší sourozenci nebo rodiče v jejich věku.
Podle výsledků mezinárodní studie ESPAD, kterou v Česku koordinuje Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti při Úřadu vlády ČR, klesl podíl šestnáctiletých, kteří v posledních třiceti dnech pili alkohol, z vrcholu 79 procent v roce 2011 na 56 procent v roce 2024. Je to pokles o víc než pětinu za třináct let. A není to jednorázový výkyv, ale dlouhodobý vývoj, který lze sledovat napříč několika desetiletími.
Aby bylo jasné, o jak velkou proměnu jde, pomůže se podívat na jednotlivé roky. V roce 1995 pily alkohol v posledním měsíci zhruba dvě třetiny šestnáctiletých, tedy asi 67 procent. Mezi lety 1999 a 2011 se podíl dokonce ještě zvýšil, a to na tři čtvrtiny až čtyři pětiny dospívajících. Vrchol přišel právě v roce 2011, kdy odborníci z Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti konstatovali, že situace se od poloviny devadesátých let prakticky nezlepšila. Naopak zaznamenali nárůst pravidelného pití, u chlapců hlavně piva a destilátů, u dívek vína a destilátů.
Pak přišel obrat. V roce 2015 pilo v posledním měsíci alkohol necelých 69 procent šestnáctiletých. V roce 2019 to bylo 63 procent a v roce 2024 už zmíněných 56 procent. Za pětadvacet let se tak Česko posunulo z rostoucího trendu k trendu klesajícímu, a to o víc než dvacet procentních bodů oproti vrcholu.
Zajímavé je i to, jak se pití rozděluje mezi pohlaví. V roce 2024 uvedlo pití alkoholu v posledním měsíci 55,3 procenta chlapců, u dívek to bylo 57,2 procenta. Dívky tak dnes pijí o něco častěji než chlapci, i když rozdíl není nijak dramatický. Ještě před pár desetiletími bylo pití alkoholu mezi dospívajícími vnímáno spíš jako záležitost kluků. Data z posledního průzkumu tuhle představu vyvracejí.
Studie ESPAD mapuje užívání návykových látek mezi školáky napříč Evropou. V Česku ji zpracovává Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti, výsledky za rok 2024 zveřejnil Úřad vlády ČR v tiskové zprávě z 20. května 2025. Popularizační shrnutí výsledků zveřejnil ve stejný den i Český statistický úřad ve svém magazínu Statistika&My.
Tady je ale potřeba přidat důležitou poznámku. Dlouhodobý pokles, který byl vidět mezi lety 2011 a 2019, se v posledních letech zpomalil. Podle oficiální tiskové zprávy Úřadu vlády ČR z 20. května 2025 navíc mezi dospívajícími začal růst výskyt rizikových forem pití, tedy situací, kdy se člověk napije hodně najednou nebo alkohol konzumuje způsobem, který si může škodit.
Jinými slovy, celkový počet pijících šestnáctiletých dál klesá, ale u těch, kteří pijí, přibývá rizikovějších způsobů konzumace. Nejde tedy o jednoznačně přímočarý příběh zlepšování, spíš o dva protichůdné pohyby zároveň.
K tomu se přidává další problém, a tím je dostupnost. Podle výsledků ESPAD 2024 považuje víc než 78 procent šestnáctiletých studentů pivo za snadno dostupné. U destilátů si to myslí 53 procent dotázaných. Prakticky každý druhý dospívající, přesně 45 procent, si v posledním měsíci koupil alkohol v obchodě nebo ho vypil v restauraci. A pětina z nich to podle dat z vládní osvětové akce ADaM udělala opakovaně, tedy minimálně třikrát za měsíc.
Alkohol tak zůstává pro teenagery v Česku snadno dosažitelný, i když ho čím dál víc z nich nevyužívá.
Vláda na zjištění z výzkumu ESPAD reagovala spuštěním osvětové akce nazvané ADaM, jejímž cílem je upozornit na to, jak snadno se dospívající k alkoholu a tabáku dostávají, a pracovat s tím na úrovni obchodů, restaurací i rodin. Zdroj z webu vlády popisuje, že právě snadná dostupnost je jednou z hlavních příčin, proč alkohol mezi mladými úplně nemizí, i když se celkový trend zlepšuje.
Pro rodiče a prarodiče dnešních teenagerů může být hlavní zpráva uklidňující. Ve srovnání s dobou, kdy sami vyrůstali, dnešní šestnáctiletí pijí podstatně méně často. Zároveň to ale neznamená, že je téma vyřešené. Snadná dostupnost piva a destilátů v obchodech a restauracích zůstává realitou, kterou budou muset instituce i společnost dál řešit, pokud chtějí, aby klesající trend pokračoval i v dalších letech.
Autorský článek redakce Pozitivní zprávy.
Podpořte Pozitivní zprávy pomocí Givt
GIVT promění vaše každodenní nákupy na internetu v dobrý skutek. Stačí využít Pomocníka nebo před…




Co inspiruje spisovatele k další tvorbě? Miroslav Hlaučo, autor úspěšného románu Letnice, nachází podněty ve všem, co čte, vidí, slyší i prožívá. V rozhovoru prozrazuje, proč nepíše podle pevné osnovy, jak ho překvapil mezinárodní zájem o jeho knihu a proč si na další dílo dává čas.
Inspirace z knihovny: Sny nám říkají mnohem více, než si myslíme. Jak je rozklíčovat?
Noční výlety do říše snů jsou často skvělou zábavou a opravdovým odreagováním. Člověk v nich může…