Na Stříbrném návrší budou pást krávy. Kvůli jedné jediné rostlině

Ilustrační foto: AI (Flux)

Dvě až tři krávy. Tolik pomocníků letos vyrazí na Stříbrné návrší v Krkonoších, aby zachraňovaly rostlinu. Konkrétně všivec krkonošský pravý, jednu z nejvzácnějších bylin celé české přírody. Správa Krkonošského národního parku je nechá krátce pást přesně tam, kde všivec roste. Je to pilotní pokus. Má ukázat, jestli tradiční hospodaření dokáže ohroženému druhu pomoct. Informoval o tom server Ekolist. Informoval o tom server Ekolist.

Proč zrovna tahle rostlina? Neroste nikde jinde na světě. Je to endemit vázaný výhradně na Krkonoše a k tomu glaciální relikt, tedy pozůstatek doby ledové, který se sem dokázal doplížit až do současnosti. Botanikové ho popisují jako drobnou poloparazitickou bylinu, protože si část živin bere z kořenů okolních rostlin. Na české straně hor ho dnes najdete jen na patnácti lokalitách. Pár dalších je na polské straně pohoří. V obou zemích platí za ohrožený druh.

Krávy místo kosy

Loni to Správa KRNAP zkoušela ručně. Na Labské louce pracovníci posekali trávu, hrabali stařinu a vyřezávali rozrůstající se keříky borůvky, které vzácné druhy postupně vytlačují. Posečenou biomasu odvezli pryč. Kdyby zůstala na místě, jen by do půdy přidávala živiny navíc, což všivci škodí.

Letos se metoda mění. U bývalé Scharfovy boudy na Stříbrném návrší se bude zhruba dva týdny pást dva až tři kusy skotu. Přesnou délku pracovníci přizpůsobí tomu, jak rychle zvířata porost spasou.

Pastva tu ostatně žádná novinka není. „Pastva představuje tradiční způsob hospodaření, který v minulosti významně ovlivňoval podobu krkonošské krajiny, včetně části území nad horní hranicí lesa," uvádí Správa KRNAP. Pokus má zjistit jedinou věc, jestli řízená pastva vytvoří lepší podmínky pro všivec a další vzácné druhy. Ty totiž potřebují otevřená horská stanoviště, ne hustý zápoj keříků a travin.

Zvířata nezůstanou bez dozoru ani na chvíli. Mobilní oplocení a napájecí vanu dopraví pracovníci nahoru jen v tom nejnutnějším množství. Tundra je citlivá a zbytečná zátěž se tu nehodí.

Co všivci hrozí

Hlavní hrozbou je podle odborníků změna klimatu, konkrétně nedostatek sněhu. Všivec potřebuje pořádnou sněhovou pokrývku, která ho přes zimu chrání. Ohrožují ho ale i mšice, zastínění nepůvodní klečí, sešlap od turistů i od spárkaté zvěře a přímé ničení stanovišť erozí.

Situace v krkonošské tundře je vážná i v širším měřítku. Horní hranice lesa se vlivem oteplování posouvá výš a výš, zhruba o půl výškového metru ročně. Vědci varují před nevratnými změnami napříč téměř všemi typy tundrové vegetace. Vinu na tom má kombinace oteplování, ukládání dusíku z ovzduší, intenzivního turismu a toho, že tu skončilo tradiční hospodaření. Otevřená stanoviště zarůstají. A právě to nejvíc dopadá na druhy, jako je všivec.

Pastva i sekání kosou jsou tedy pokus vrátit do hor něco, co tu po staletí fungovalo samo od sebe. Krávy ale na návrší nevstoupily jen tak. Nejdřív proběhl podrobný inventarizační průzkum. Botanikové zdokumentovali cévnaté rostliny, lišejníky i mechorosty a zaznamenali výchozí stav vegetace. Stejné sledování poběží i po skončení pastvy. Jen tak půjde objektivně posoudit, co zásah přinesl a jestli náhodou něčemu neuškodil.

„Pilotní projekt nám umožní ověřit, zda může být krátkodobá řízená pastva vhodným nástrojem péče o nejcennější části krkonošské tundry ohrožené zarůstáním expanzními keříky a travinami. Veškeré zásahy budou probíhat pod odborným dohledem a jejich výsledky budou pečlivě vyhodnoceny," říká Stanislav Březina, botanik Správy KRNAP a odborný garant projektu.

Podobnou cestou jdou ochranáři i v sousedních Jizerských horách. Na dlouhodobě neudržovaných loukách v osadě Jizerka probíhá pastva, která má vrátit loukám druhovou pestrost. Je součástí projektu LIFE Jedna příroda. Pro nastartování obnovy tam vsadili na intenzivní, ale krátkodobou obnovní pastvu skotským náhorním skotem, tedy plemenem Highland Cattle. Krkonošský experiment tak zapadá do širšího trendu. Pasoucí dobytek se stává nástrojem ochrany horské přírody.

Správa KRNAP hledá účinné způsoby ochrany nejvzácnějších druhů dlouhodobě. Pilotní zásahy mají přinést poznatky využitelné při další péči o unikátní horskou přírodu. Podle správy je to důležitý krok k tomu, aby dokázala reagovat na oteplování a stále vysoké spady dusíku. Jestli experiment vyjde, ukážou až botanikové po skončení pastvy.

Zdroje:

Na přípravě článku se podílela umělá inteligence.

Autor článku