Zuby vyhynulých savců staré desítky milionů let vydaly své proteiny – a vědcům otevřely nové okno do minulosti. Tento průlom může změnit naše chápání evoluce savců a možná jednou i dinosaurů. Píše o tom web 100+1.
Poprvé se podařilo analyzovat proteiny z více než 20 milionů let starých zubů příbuzného nosorožců. Zatímco DNA se uchovává jen omezenou dobu, proteiny přežívají mnohem déle, a proto nabízejí unikátní možnost sledovat evoluci, biologické pohlaví či dokonce jídelníček dávných zvířat.
Jedna ze studií vedená Enricem Cappellinim z Kodaňské univerzity odhalila v kanadské Arktidě (na ostrově Ellesmere) nový druh pojmenovaný Epiaceratherium itjilik. Analýza zubních proteinů ukázala, že šlo o zcela odlišnou vývojovou větev nosorožců, která se oddělila která se oddělila už před 41 až 25 miliony lety.
Druhá studie z africké pánve Turkana dokazuje, že proteiny přežijí i v extrémním horku. Vědci tam získali cenná data z fosilií starých 18 milionů let, která pomáhají upřesnit rodokmen hrochů, slonů či dalších velkých savců.
Odborníci věří, že paleoproteomika – věda o dávných proteinech – má velkou budoucnost. Jednoho dne by mohla dokonce odhalit i proteiny dinosaurů, pokud se najdou dostatečně dobře zachované zuby.
Podpořte Pozitivní zprávy pomocí Givt
GIVT promění vaše každodenní nákupy na internetu v dobrý skutek. Stačí využít Pomocníka nebo před…




Co inspiruje spisovatele k další tvorbě? Miroslav Hlaučo, autor úspěšného románu Letnice, nachází podněty ve všem, co čte, vidí, slyší i prožívá. V rozhovoru prozrazuje, proč nepíše podle pevné osnovy, jak ho překvapil mezinárodní zájem o jeho knihu a proč si na další dílo dává čas.
Inspirace z knihovny: Řízky nechte doma. Výlety s Gastromapou Lukáše Hejlíka si zaručeně vychutnáte
Už druhé prázdniny po sobě bude velká část Čechů trávit dovolenou v tuzemsku. Letos na jaře vyšla…