Česká silnice je bezpečnější než kdy dřív: mrtvých ubylo od roku 1994 na třetinu

Nejméně mrtvých za 63 let

Když se řekne "statistika dopravních nehod", většina lidí si představí suchá čísla v tabulce. Ale za těmito čísly se skrývá něco, co se dá vidět jenom jednou za pokolení: opravdový obrat k lepšímu.

V roce 2025 zemřelo na českých silnicích 421 lidí. Je to nejnižší číslo od roku 1961, kdy policie začala vést souvislé záznamy o nehodách. Ještě rok předtím, v roce 2024, to bylo 438 obětí, což byl tehdy také rekord, jak potvrzuje ČTK. Kleslo tehdy i množství těžce zraněných, na 1 609 osob, což byl pokles o 8,1 procenta oproti roku 2023. Trend teď pokračuje dál dolů.

Pro člověka, který si pamatuje devadesátá léta nebo osmdesátá léta, je to skoro k nevíře. Tehdy patřily zprávy o dopravních neštěstích k běžné součásti večerních zpráv. Dnes je to jinak.

Kdy bylo nejhůř

Vrátíme-li se v čase, uvidíme dvě čísla, která dnešní stav ukazují v pravém světle.

Tím prvním je rok 1969. Tehdy na silnicích tehdejšího Československa zemřelo 1 758 lidí. Je to nejvyšší počet obětí, jaký kdy statistiky u nás zaznamenaly, uvádí Český statistický úřad. Šlo tehdy o celé Československo, ne jen o dnešní Česko, přesto je rozdíl výmluvný: proti roku 2025 je to víc než čtyřikrát víc mrtvých.

Druhé klíčové číslo patří roku 1994, kdy už existovala samostatná Česká republika. Po sametové revoluci přibývalo aut rychleji, než přibývalo bezpečnostních opatření. Silnice se plnily, dálnice ještě chyběly, pásy a airbagy nebyly samozřejmostí. Výsledkem byl vrchol: 1 473 usmrcených za jediný rok, jak dokládá Statistika a My, magazín ČSÚ. Od té doby křivka s výkyvy klesá, výrazněji od roku 2005.

Zajímavé je i srovnání s nedávnější minulostí. Ještě v roce 2004, tedy dvacet let před posledním sledovaným obdobím, zemřelo na silnicích 1 215 lidí. To je téměř třikrát víc než v roce 2024, píše server České novinky. A stalo se to přesto, že aut na silnicích jezdí čím dál víc a provoz houstne.

Co za tím stojí

Za tímto poklesem nestojí jedna kouzelná změna, ale souhrn věcí, které se postupně skládaly dohromady.

Přibylo dálnic a obchvatů, takže auta míjejí vesnice a města, kde dřív docházelo k nejhorším srážkám. Auta jsou bezpečnější, mají airbagy, pevnější karoserie a systémy, které samy zabrzdí, když řidič zaváhá. Zpřísnily se postihy za pití za volantem a za nepřipoutání, a hlavně se změnilo smýšlení lidí. Pásy si dnes zapíná téměř každý, dřív to bývalo spíš výjimkou.

Roli hraje i lepší zdravotnická péče. Záchranka dojede rychleji a umí víc, takže i vážné zranění dnes častěji přežije to, co dřív bývalo smrtelné.

Nejvyšší kontrolní úřad si dal práci a spočítal, jak velký je pokrok za jedenáct let, od roku 2011 do roku 2022. Za tu dobu ubylo usmrcených osob o 35,8 procenta a těžce zraněných o 43,9 procenta. Úřad zároveň upozornil, že se přesto nepodařilo naplnit jeden z hlavních cílů, totiž snížit počet mrtvých na polovinu proti výchozímu období, jak uvádí tisková zpráva NKÚ. I když se tedy silnice zlepšují, prostor pro další zlepšení pořád zůstává.

A bude líp

Stát má jasně daný plán, kam chce dojít. Jmenuje se Strategie BESIP 2021 až 2030 a jejím cílem je snížit počet obětí a těžkých zranění na polovinu do roku 2030, a to v porovnání s průměrem let 2017 až 2019.

Cesta k tomu ale není přímá čára. Strategie počítala, že v roce 2024 klesne počet mrtvých na 408. Realita byla 438, tedy o kousek horší, než se čekalo. Pro rok 2025 byla cílová hodnota 380 obětí, jak vyplývá z údajů uvedených na serveru Garáž.cz a webu Povinné ručení. Skutečných 421 mrtvých v roce 2025 tento cíl také ještě nesplnilo, přestože jde stále o historicky nejnižší číslo.

Znamená to, že plán zatím neběží úplně podle not, ale směr zůstává stejný: méně a méně mrtvých každý rok. A i kdyby se přesné číslo pro jednotlivé roky nakonec nepotkalo s plánem do puntíku, dlouhodobý trend za posledních třicet let mluví jasně. Ze silnic, které bývaly nebezpečným místem, se pomalu ale jistě stávají cesty, kudy se dá jezdit s podstatně menším rizikem než dřív.

Co to znamená pro běžného řidiče

Pro člověka za volantem to znamená jednoduchou věc: pravděpodobnost, že se cesta do práce nebo na chalupu skončí tragédií, je dnes výrazně nižší, než byla v době, kdy dnešní padesátníci a šedesátníci teprve dostávali řidičák.

Není to důvod k polevení, koneckonců každá jedna oběť je pořád zbytečná tragédie. Je to ale důvod k tomu, všimnout si, že věci, které se u nás dělaly poslední tři dekády, opravdu fungovaly. Nové silnice, bezpečnější auta, přísnější pravidla a hlavně změna návyků řidičů dohromady zachránily tisíce životů, které by jinak skončily jinak.

Autorský článek redakce Pozitivní zprávy.