Protože den bude takový, jaký si ho uděláte.

Češi mění způsoby stravování, aby ulevili planetě

3 minuty radosti
Ilustrační foto: Pixabay

Nejen recyklací odpadků a zodpovědným přístupem k používání vody na sprchování můžeme pozitivně ovlivnit planetu Zemi, na které žijeme. Příroda má sice úžasné regenerační schopnosti, ale to neznamená, že musíme za každou cenu testovat, kolik toho zvládne. To si uvědomuje řada mladých Čechů, kteří se rozhodli změnit způsob stravování, aby snížili ekologickou zátěž.

Populace lidí stále narůstá a s ní i spotřeba potravin. Současný systém podle odborníků nemá budoucnost, a to především kvůli živočišné výrobě, která je neefektivní a emisně náročná. Mladí lidé proto čím dál častěji vyhledávají alternativní způsoby stravování. Průzkum agentury Skála a Šulc pro Ústav zemědělské ekonomiky a informací ukázal, že kvůli dopadu na životní prostředí ze skupiny dotázaných mladších 26 let chce polovina konzumaci masa omezit. Poptávka určuje nabídku a v běžných nákupních řetězcích tak přibývá rostlinných potravin.

Ačkoliv se na první pohled může zdát, že to s jídlem nesouvisí, největší problém představuje odlesňování. Pěstování plodin, které slouží jako krmivo pro zvířata, stojí za přibližně dvěma třetinami vykácených lesů. Například téměř tři čtvrtiny vymýcené půdy amazonského pralesa, jednoho z největších přírodních úložišť oxidu uhličitého, se používají v souvislosti s chovem, většina na pěstování sóji. Ta není určena k potravě pro lidi, ale krmí se jí hospodářská zvířata. Osvěta je v tomto ohledu důležitá, protože spoustě lidí chybí informace a domnívají se, že vyřazení určité potraviny z jídelníčku je v mnoha případech snaha poutat pozornost a povyšování se. Přitom důvody mnohdy bývají naprosto odlišné. „Přibližně 9 % Čechů jí maso méně než jednou týdně nebo vůbec, přičemž jen pár procent nikdy. Ti, co nejí maso vůbec, uváděli jako důvod životní prostředí v 20 %. U těch, co jí maso jednou týdně či méně než jednou týdně, je životní prostředí důvodem ve 4 %,“ shrnula výsledky výzkumu autorka Iva Zvěřinová z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy.

Zdroj: iDnes

Související články

Zaručeně zlepší den

Teprve 22letý student vymyslel čip s názvem Z2

Budou houbičky léčit deprese? Vědci hledají dobrovolníky do studie

Vyschlá řeka odkryla vzácnou fosilii největší velké kočky na kontinentu

Vykouzlete si doma francouzskou atmosféru. Postavte si metr a půl vysokou Eiffelovu věž z kostek

Inspirativní rozhovor

Národní obrození si zaslouží u studentů více pozornosti, říká Karolína „Zoe“ Meixnerová o svém projektu Literární hysterie

Národní obrození si zaslouží u studentů více pozornosti, říká Karolína „Zoe“ Meixnerová o svém projektu Literární hysterie

Přečtěte si rozhovor s Karolínou Meixnerovou, autorkou knihy Průvodce literární hysterií 19. století a také vtipných videí o spisovatelích z téže doby. Proč se zaměřila na toto období? A jak vypadají její besedy? To vše se dozvíte.

Pozitivní kniha

Inspirace z knihovny: Ticho není nepřítel. Jak se z něj těšit, poradí kniha Radost z ticha

Inspirace z knihovny: Ticho není nepřítel. Jak se z něj těšit, poradí kniha Radost z ticha

Ukrývají se tajemství světa v tichu? Většinu času jsme obklopeni nejrůznějšími zvuky, na které jsme…