Protože den bude takový, jaký si ho uděláte.

Za deset let z 28 tisíc na 239 tisíc: české sluneční elektrárny výkonem dohnaly jádro

Ilustrační foto: Watt A Lot / Unsplash

Ještě v roce 2015 bylo v Česku necelých 28 tisíc fotovoltaických elektráren. Ke konci roku 2025 jich stálo přes 239 tisíc. Za deset let se tak jejich počet zvýšil skoro devětkrát. Podle nejnovějších dat od distribučních společností dosáhl celkový instalovaný výkon všech solárů v zemi 5,16 gigawattu, o dost víc než pouhých 2,1 gigawattu před deseti lety, jak vyplývá z přehledu Časopisu Stavebnictví.

Přesná bilance k poslednímu dni loňského roku ukazuje, že v Česku funguje přesně 239 333 fotovoltaických elektráren s celkovým výkonem 5,16 GWp. Tato čísla přinesl začátkem letošního roku server tzb-info na základě dat solárních distributorů.

Sluneční elektrárny dohnaly jádro

Nejzajímavější zpráva ale zní jinak: instalovaný výkon fotovoltaiky je poprvé v historii srovnatelný s výkonem jaderných elektráren. Podle Hospodářských novin loni celkový instalovaný výkon solárů dokonce překonal výkon všech šesti jaderných reaktorů v Dukovanech a Temelíně dohromady.

Za tímto srovnáním stojí data Energetického regulačního úřadu, podle nichž měly solární elektrárny k poslednímu dni loňského roku výkon 4 542 megawattů, zatímco jaderné elektrárny Dukovany a Temelín měly dohromady 4 220 megawattů hrubých. Číslo 5,16 gigawattu zmíněné výše počítají naopak distribuční společnosti, které do statistiky zahrnují i menší a domácí zdroje jinou metodikou než ERÚ. Obě čísla jsou tedy správná, jen se dívají na tentýž trh z jiného úhlu. Ať se ale podíváte na jakoukoli z metodik, závěr je stejný: výkon slunečních elektráren v Česku poprvé dosáhl na výkon celé jaderné flotily.

Je potřeba vysvětlit, co slovo „instalovaný výkon" vlastně znamená. Je to maximální možný výkon, kterého může elektrárna dosáhnout za ideálních podmínek. U jádra to platí prakticky pořád, protože reaktor běží ve dne v noci. U slunečních panelů to platí jen v poledne za jasného počasí.

Kolik elektřiny sluníčko skutečně vyrobí

Tady přichází ta klíčová věc, kterou si Češi možná pletou se skutečnou výrobou proudu. I když mají soláry podobný instalovaný výkon jako jádro, elektřiny vyrobí mnohem méně, protože slunce nesvítí pořád. Podle Deníku vyrobily fotovoltaické elektrárny za celý rok 2025 celkem 4,7 terawatthodiny elektřiny. To je o 20,4 procenta víc než v roce 2024, kdy soláry vyrobily 3,9 terawatthodiny.

Jaderné elektrárny Dukovany a Temelín za stejný rok podle téhož zdroje vyrobily dohromady 30,3 terawatthodiny, tedy zhruba šestkrát a půl víc než všechny sluneční elektrárny v zemi dohromady. Přesto jsou fotovoltaické elektrárny už teď třetím největším zdrojem elektřiny v zemi. Celková výroba elektřiny v Česku za rok 2025 dosáhla 71,4 terawatthodiny, přičemž podíl solárů na ní byl 6,6 procenta, jádra 42,4 procenta a hnědého uhlí 32,4 procenta.

Rekordní rok 2023 a zpomalení loni

Vývoj v posledních letech nebyl rovnoměrný. Mezi lety 2015 a 2020 rostl počet solárních elektráren pomalu, potom ale nastal opravdový boom. Vyvrcholil v roce 2023, kdy energetici připojili téměř 83 tisíc nových fotovoltaických elektráren s celkovým výkonem téměř 1 gigawatt. Šlo o dosud nejvyšší roční přírůstek v historii.

Loňský rok už tak výbušný nebyl. Podle analýzy serveru tzb-info přibylo v roce 2025 nově 27 298 elektráren o celkovém výkonu 696 megawattpeak. Oproti roku 2024 to je propad o víc než 17 tisíc instalací a o skoro třetinu nižší přidaný výkon. Nejvíc se zpomalil právě segment domácností, tedy malých solárů na střechách rodinných domů.

Přesto rok 2024 byl podle Ministerstva průmyslu a obchodu mimořádně silný. Energetici tehdy připojili nové fotovoltaické elektrárny o celkovém výkonu 967 megawattpeak a vyrovnali tak předchozí rekordní rok. Instalovaný výkon fotovoltaiky v celé zemi tehdy dosáhl 4,43 gigawattu, meziročně o 28 procent víc. Nejvíc přitom přibylo malých elektráren na střechách rodinných domů, konkrétně téměř 41 tisíc kusů s celkovým výkonem 429 megawattů.

Co to znamená pro obyčejného Čecha

Pro běžného člověka to znamená hlavně jedno: sluneční panely přestaly být okrajovou záležitostí pro nadšence a staly se běžnou součástí české energetiky.

Číslo 4,7 terawatthodiny vyrobené elektřiny za rok 2025 sice zdaleka nedosahuje výroby jaderných elektráren, ale meziroční nárůst o víc než pětinu ukazuje, že sluneční energie u nás pořád roste, i když loňský rok přinesl u nových instalací menší zpomalení. Zpomalení tempa výstavby přitom neznamená konec růstu, jen návrat k rozumnějšímu tempu po letech extrémního boomu. A to, že si Česko dokázalo za deset let vybudovat solární park s instalovaným výkonem srovnatelným s celou jadernou flotilou, zůstává úspěchem, na který mohou být lidé, kteří si panely pořídili, právem hrdí.


Ověřeno z:

  • Energetický regulační úřad — data o instalovaném výkonu solárních a jaderných elektráren k poslednímu dni roku 2024
  • tzb-info — data solárních distributorů o počtu a výkonu fotovoltaických elektráren (k 31. 12. 2024)
  • Ministerstvo průmyslu a obchodu — počet připojených zdrojů do elektrizační soustavy (rok 2024)
  • Deník — výroba elektřiny fotovoltaickými a jadernými elektrárnami v roce 2025

Při přípravě článku pomohla umělá inteligence dohledat zdroje a zpracovat základní strukturu textu. Výběr tématu, ověření faktů a konečnou podobu zajistila redakce Pozitivní zprávy.

Související články

Podpořte Pozitivní zprávy

Podpořte Pozitivní zprávy pomocí Givt

Podpořte Pozitivní zprávy pomocí Givt

GIVT promění vaše každodenní nákupy na internetu v dobrý skutek. Stačí využít Pomocníka nebo před…

Zaručeně zlepší den

Sonda Hayabusa2 prosviští těsně kolem asteroidu Torifune

Čmelák podkutálel kuličku pod květinu. Nikdo ho to neučil

Česku se daří porážet chudobu nejlépe z celé EU. Ohrožených je o polovinu méně než před dvaceti lety

Mikrobi mohou přežít cestu mezi planetami. Výzkum posiluje odvážnou vesmírnou teorii

Inspirativní rozhovor

„Inspiruje mě to, co jsem přečetl, viděl, slyšel i prožil,” říká spisovatel Miroslav Hlaučo, autor románu Letnice

„Inspiruje mě to, co jsem přečetl, viděl, slyšel i prožil,” říká spisovatel Miroslav Hlaučo, autor románu Letnice

Co inspiruje spisovatele k další tvorbě? Miroslav Hlaučo, autor úspěšného románu Letnice, nachází podněty ve všem, co čte, vidí, slyší i prožívá. V rozhovoru prozrazuje, proč nepíše podle pevné osnovy, jak ho překvapil mezinárodní zájem o jeho knihu a proč si na další dílo dává čas.

Pozitivní kniha

Inspirace z knihovny: Co kdybyste si mohli vybrat život, který chcete žít? Půlnoční knihovna tohle umožňuje

Inspirace z knihovny: Co kdybyste si mohli vybrat život, který chcete žít? Půlnoční knihovna tohle umožňuje

Půlnoční knihovna je doslova hitem, který naláká k četbě i spoustu nečtenářů. Stojí opravdu za to?…