Protože den bude takový, jaký si ho uděláte.

Dokument o horských loukách Jeseníků hledá podporu ve sbírce

Ilustrační foto: AI (Flux)

Zvonek jesenický roste na jediném místě na světě. Kos horský patří mezi silně ohrožené ptáky. A obojí najdete v nejvyšších partiích Jeseníků, na horských loukách, které dnes patří k nejzranitelnějším biotopům u nás. Právě jim chce věnovat celý film režisér Tomáš Vynikal. Snímek s otázkou v názvu, Zachráníme horské louky Jeseníků?, má vysvětlit, proč jsou tato místa výjimečná a co jim hrozí. Informoval o tom server Ekolist.

Vynikal se rozhodl film natočit z několika důvodů najednou. Sám se zabývá botanikou, a když ho oslovil vedoucí Správy CHKO Jeseníky Vít Slezák, měl jasno. „Horské louky jsou v Jeseníkách velmi zranitelným biotopem a já se navíc věnuji botanice. Proto jsem se rozhodl pro realizaci," uvedl režisér. Chce, aby diváci pochopili, o jak vzácnou krajinu se jedná. „Mým cílem je natočit dokumentární film, který lidem pomůže uvědomit si unikátnost českých vysokohorských luk. Naši předkové nám zanechali krajinu s velmi bohatou skladbou rostlin a živočichů. Je proto naším společným úkolem tyto lokality chránit, s citem o ně pečovat a zachovat je pro další generace," dodal.

Hotový snímek nezamíří jen do kin. Počítá se s ním pro Dům přírody Jeseníků, pro školy i pro filmové festivaly. Má být edukační, srozumitelně popsat význam luk, jejich ohrožení, způsob péče o ně i to, jak by se v chráněném území měli chovat návštěvníci. Financování má zajistit veřejná sbírka na platformě Donio, k tomu se přidává podpora Olomouckého kraje.

Co horské louky ohrožuje

Vynikal vyjmenoval hned několik nepříznivých vlivů. Rozšiřuje se nepůvodní borovice kleč, ubývá tradiční pastva, mění se klima, sníh v horách drží kratší dobu a přibývá dlouhých období sucha. Přemnožila se jelení zvěř. A svůj podíl mají i neukáznění turisté, kteří schází z vyznačených tras a ruší hnízdící ptáky. Správa CHKO přitom už řadu opatření provádí, výřez kleče nebo obnovu pastvy nevyjímaje.

Kleč je v horách téma samo o sobě. Do Jeseníků totiž nepatří, přinesli ji sem lidé. Lesníci ji na přelomu 19. a 20. století po vzoru alpských kolegů uměle vysazovali v nejvyšších polohách, aby zabránili sesuvům půdy a sněhovým lavinám a obnovili horní hranici lesa sníženou dřívějším pasením dobytka. Většina zalesňovacích prací spadá do let 1874 až 1928, jak připomíná regionální zpravodajství Drbna. Dnes kleč v Jeseníkách roste zhruba na 142 hektarech a pokrývá skoro 13 procent území nad horní hranicí lesa.

Že tam nemá co dělat, potvrdil i výzkum. Dvacítka odborníků na něm pracovala tři roky a shodla se, že kleč ohrožuje jedinečnou přírodu nejvyššího moravského pohoří. Podle jejich závěrů jsou druhy, které se drží jen v alpínském stupni Jeseníků, unikátní ve středoevropském, a v některých případech i evropském měřítku, jak referovala Česká televize. Slezák to shrnul stručně: příroda nejvyšších částí Jeseníků čelí úbytku biologické rozmanitosti a dokument může veřejnosti přiblížit smysl ochranářských zásahů, ať už jde o sečení, pastvu nebo odstraňování kleče.

Vzácný zvonek i práce specialistů

Jedním ze symbolů zdejší přírody je zvonek jesenický, v článku uváděný jako kriticky ohrožený druh. Jeho příběh je pozoruhodný. Na celém světě roste na jediném přirozeném místě, na Petrových kamenech v Národní přírodní rezervaci Praděd. V sedmdesátých letech minulého století byl na pokraji vyhynutí, dnes se jeho populace zdá stabilizovaná. Ohrožují ho hlavně lyžaři projíždějící zakázaným územím a šíření jiných rostlin, například metlice trsnaté nebo maliníku, popisuje Wikipedie.

Na filmu Vynikal nepracuje sám. Spolupracuje s ním botanik Martin Dančák a ornitolog Tomáš Grim, dohled zajišťuje Správa CHKO Jeseníky. Skladba odborníků odpovídá tomu, co má snímek ukázat, rostliny i ptáky, kteří na loukách žijí, a zásahy, jimiž se snaží ochranáři udržet toto prostředí naživu.

Pro Vynikala je to druhý celovečerní dokument. Debutoval snímkem Kamarádi v ghettu, časosběrným filmem natáčeným od září 2010 do září 2020. Jeho světová premiéra proběhla 29. dubna 2023 v kině Bize na antropologickém festivalu Riga Pasaules Film Festival v Lotyšsku, uvádí databáze ČSFD. Nový projekt tedy vzniká z jiného soudku, tématem je příroda, ne lidský příběh, ale trpělivost dokumentaristy, který dokáže sledovat věci dlouhé roky, se u horských luk hodí.

Otázka v názvu filmu zůstává otevřená. Odpověď na ni budou dávat právě opatření, o kterých snímek vypráví, výřez kleče, návrat pastvy, sečení a ohleduplnost návštěvníků, kteří zůstanou na vyznačených cestách.

Zdroje:

Na přípravě článku se podílela umělá inteligence.

Související články

Podpořte Pozitivní zprávy

Podpořte Pozitivní zprávy pomocí Givt

Podpořte Pozitivní zprávy pomocí Givt

GIVT promění vaše každodenní nákupy na internetu v dobrý skutek. Stačí využít Pomocníka nebo před…

Zaručeně zlepší den

Test chytrého telefonu detekuje kontaminaci vody za méně než minutu

Motor bez paliva: novozélandský pohon poháněný jen Sluncem prošel testem

Trik, jak chválit děti: mluvte o nich tak, aby vás slyšely

U Brna se v budkách vylíhlo 47 dudků, rekord projektu

Inspirativní rozhovor

„Inspiruje mě to, co jsem přečetl, viděl, slyšel i prožil,” říká spisovatel Miroslav Hlaučo, autor románu Letnice

„Inspiruje mě to, co jsem přečetl, viděl, slyšel i prožil,” říká spisovatel Miroslav Hlaučo, autor románu Letnice

Co inspiruje spisovatele k další tvorbě? Miroslav Hlaučo, autor úspěšného románu Letnice, nachází podněty ve všem, co čte, vidí, slyší i prožívá. V rozhovoru prozrazuje, proč nepíše podle pevné osnovy, jak ho překvapil mezinárodní zájem o jeho knihu a proč si na další dílo dává čas.

Pozitivní kniha

Inspirace z knihovny: Sny nám říkají mnohem více, než si myslíme. Jak je rozklíčovat?

Inspirace z knihovny: Sny nám říkají mnohem více, než si myslíme. Jak je rozklíčovat?

Noční výlety do říše snů jsou často skvělou zábavou a opravdovým odreagováním. Člověk v nich může…