Lékařka o prevenci: to, že o nemoci nevíme, ještě neznamená, že tam není

Ilustrační foto: AI (Flux)

Preventivní prohlídky a screeningy umí zachytit zhoubné onemocnění ve chvíli, kdy člověk ještě nic necítí, a právě proto dávají nejlepší šanci na úplné vyléčení. O tom, proč se lidé prevence bojí, jak číst varovné signály vlastního těla a proč by měl být doktor spíš partnerem než autoritou, mluvila v podcastu 120 na 80 lékařka Zuzana Hajšmanová z neziskové organizace Loono. Informoval o tom server Vitalia.cz.

Zeptáte-li se jí, který screeningový program už zachránil nejvíc životů, odpověď je jednoznačná: vyšetření prsu. „Mamograf snížil množství úmrtí na rakovinu prsu o 30 procent, což je hrozně moc velké číslo,“ říká Hajšmanová. Program tu funguje dvacet let a jeho výsledky potvrzují i oficiální data. Podle ministerstva zdravotnictví odhalil od zavedení v roce 2002 skoro 62 tisíc nádorů prsu a za dvě dekády přispěl ke snížení úmrtnosti o 31 procent. Provedlo se přitom přes 11 milionů mamografií. Pravidelně na ně ovšem chodí jen šest z deseti žen, které by měly.

Nejvíc by zachránil ten, kam lidé nechodí

Jenže nejvíc životů by podle lékařky mohl zachránit úplně jiný program, kdyby na něj Češi chodili. Řeč je o vyšetření tlustého střeva a konečníku. „Na něj v tom dvouletém intervalu chodí jenom 30 procent lidí, kteří by na něj dojít měli,“ upozorňuje Hajšmanová. Důvod je prostý, lidé se bojí kolonoskopie. Vyšetření příjemné rozhodně není, člověk se na něj musí připravit vypitím tekutiny, která vyprázdní střevo, a je to větší zásah než třeba odběr krve u screeningu prostaty. „Opravdu to nemusí být tak strašné,“ mírní obavy lékařka a připomíná, že dnes lze pacienta pomocí premedikace uvést do klidnějšího stavu.

Nízká účast má u nás obzvlášť vážné důsledky. Česko totiž patří mezi země s nejvyšším výskytem rakoviny tlustého střeva a konečníku na světě. Podle Národního screeningového centra se u nás ročně diagnostikuje kolem 7 500 nových případů a téměř 3 500 lidí na tuto nemoc každý rok umírá. Přesto, jak uvádí Masarykův onkologický ústav, přijde na vyšetření jen zhruba čtvrtina pozvaných. I tak už se ale program citelně projevil. Podle dat projektu Kolorektum klesla Česká republika v mezinárodním srovnání z třetího místa na čtrnácté ve výskytu nemoci a ze třetího až na dvacáté ve úmrtnosti.

Když se problém najde včas

To, jak brzy se nádor objeví, rozhoduje o všem. „Úplně zásadní,“ odpovídá Hajšmanová na otázku, jaký rozdíl hraje včasný nález. Ukazuje to na rakovině plic. Kuřák přijde na CT, tam se objeví malý nádor a ten se odoperuje. Dokud se nevytvořila metastáza, ať už lokální, nebo vzdálená, má člověk šanci na úplné uzdravení. „Když přijde člověk, který má plicní tumor, až když má nějaký příznak, už je tumor zkrátka a dobře větší,“ dodává. U pokročilých stádií většinou nejde nádor ani operovat a naděje na vyléčení se ztenčuje.

Právě strach je podle lékařky hlavní překážkou, proč lidé do ordinací nechodí. „Jsou lidé i v mém okolí, které tam prostě nedostanu. Oni se vlastně bojí,“ přiznává. Logika „co člověk neví, to ho netrápí“ ale podle ní nefunguje. „Ve chvíli, kdy by tam opravdu něco bylo, tak ono se to neodestane. Prostě to tam bude, jenom na to přijdeme později.“

Neochota starat se o vlastní zdraví je v Česku hluboce zakořeněná. Jak popisuje odborný portál Florence, pravidelně navštěvuje praktického lékaře jen každý čtvrtý Čech, 26 procent úmrtí lze označit za předčasná a téměř 59 procent lidí nerozumí zdravotním informacím. Právě proto Loono spustilo mobilní aplikaci Preventivka, která má lidem srozumitelně poradit, na jaké prohlídky mají chodit a kdy.

Dostupnost specialistů se přitom liší kraj od kraje. „Myslím si, že v Praze to bude jednoduché. Někde na periferii věřím, že to zas tak jednoduché nebude,“ míní Hajšmanová. Zajistit péči i mimo velká města by podle ní měla řešit pojišťovna. Přesto se vyplatí za vyšetřením dojet i dál. Když kolonoskopie nic neodhalí, má člověk na deset let klid a další vyšetření ho čeká až po této době.

Za poslední roky se povedlo výrazně posunout záchyt několika nemocí. Díky testování na HPV se lépe odhaluje rakovina děložního čípku. Nová jsou vyšetření prostaty a plic. Hajšmanová zdůrazňuje i screening břišní aorty, který se týká mužů v úzkém věkovém rozpětí. Velká tepna vedoucí krev ze srdce se totiž může rozšířit natolik, že její stěna zeslábne a praskne, a to bývá smrtelné. Pokud se výduť najde včas, dá se vyřešit plastikou a člověka to zachrání.

Sama lékařka připomíná, že hodně máme ve vlastních rukou. Genetika rozhoduje zhruba o polovině toho, jak budeme stonat. „Za mě je to vlastně optimistické, protože tu druhou půlku ovlivnit můžeme,“ říká. Radí každý den se hýbat, protože jako populace až příliš sedíme, jíst dost ovoce, zeleniny, bílkovin i vlákniny a dostatečně spát. Do prevence patří i očkování, duševní zdraví a hlavně vyhýbání se závislostem. „Kouření, alkohol, to jsou strašně negativní faktory pro vznik onemocnění,“ varuje.

A pak je tu prevence, kterou zvládne každý doma. Hajšmanová doporučuje jednou měsíčně samovyšetření prsou a varlat, ideálně po sprše. „Podívat se na to, jak prsa vypadají, jestli se na nich něco nezměnilo,“ popisuje, nahmatat případnou nerovnost nebo zkontrolovat, jestli z bradavky nevytéká něco, co by nemělo. Muži by měli obdobně sledovat varlata. A nezapomínat na kůži, protože kožních nádorů v posledních letech rychle přibývá. Ke kožnímu lékaři by proto měl člověk zajít ideálně každý rok.

Zdroje:

Na přípravě článku se podílela umělá inteligence.

Autor článku