Tunový rypouš Neil boří ploty. Tasmánie ho miluje

Boří ploty, blokuje silnici, opře se o zaparkované auto. Pětiletý samec rypouše sloního na jihu Tasmánie váží zhruba tunu a v městečkách kolem poloostrova Tasman dělá pěknou paseku. Právě těmhle výstřelkům vděčí za slávu. Lidé mu dali jméno Neil. Informoval o tom server Ekolist. Informoval o tom server Ekolist.

Přezdívku „Neil the seal" v regionu zná kdekdo. A není to náhoda. Podle tasmánské správy přírody se tenhle samec narodil v roce 2020 v zálivu Salem Bay a označili ho kroužky ještě předtím, než ho odstavili. Od té doby ho lidé opakovaně potkávají po celém jihu ostrova. Není to tedy žádný cizinec, co by se objevil ze dne na den, ale letitý host, popisuje tasmánská správa přírodních zdrojů.

Starosta oblasti Tasman Rod Macdonald přiznává, že zvíře je dnes tak mohutné, že dokáže nadělat škodu. Lidé si na jeho návštěvy zvykli. „Nejspíš není zrovna nejrychlejší, ale když narazí do auta nebo se rozhodne strčit nos do kapoty, není to nic příjemného," poznamenal Macdonald. Úřady proto radí držet si od Neila odstup aspoň 20 metrů. Kdo jde se psem, měl by ho nechat 50 metrů daleko.

Osamělý tulák, který nemá s kým soupeřit

Mořská bioložka Jane Youngerová z Tasmánské univerzity uklidňuje. Neilovo chování je vlastně normální, jen je teď o dost větší. „Je zhruba 1000 kilogramů těžký a s věkem je schopnější dělat neplechu," řekla. A ještě poroste. Dospělí samci běžně přesáhnou dvě tuny, ti největší dorostou až do 3,5 tuny.

Proč se Neil vrací na souš zrovna sem? Rypouši odpočívají mezi pobyty v oceánu na pevnině. Většinou ve velkých skupinách, natěsnaní jeden na druhého, a mladí samci se přitom mezi sebou učí soupeřit a navazovat kontakty. Neil na to ale nemá partu. Chybějící interakci si nahrazuje po svém, třeba tím, že naráží do dopravních zábran, kuželů nebo plotů. „Je to zřejmě tak trochu osamělý tulák," poznamenal mořský ekolog Clive McMahon.

Za jeho samotou stojí i zeměpis. Většina australské populace rypoušů žije tisíce kilometrů jižněji, na ostrovech Macquarie a Heard. Neil je nejspíš potomkem mladé nezkušené samice, kterou to do Tasmánie zaneslo omylem. Ostrovy u Tasmánie přitom kdysi vlastní chovnou kolonii měly. Na ostrově King rypouše vyhubil tuleňářský průmysl, takže dnešní návraty jednotlivých zvířat jsou spíš vzácností.

Druh, který má vážné problémy

Neilovy lumpárny jsou úsměvné. Příběh jeho druhu ale veselý není. Populace rypoušů sloních čelí vážným hrozbám, hlavně kvůli šíření ptačí chřipky. Ta zasáhla čtyři z pěti hlavních australských skupin rypoušů. V některých koloniích uhynulo přes 90 procent jedinců.

Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) na to reagoval tvrdě. V dubnu 2026 přeřadil rypouše sloního ze statusu „málo dotčený" rovnou na „zranitelný", a to právě kvůli devastaci způsobené vysoce patogenní ptačí chřipkou. Nemoc podle svazu zabila v některých koloniích víc než 90 procent narozených mláďat a tvrdě dopadla i na dospělé samice, uvedl IUCN.

Čísla z terénu jsou ještě konkrétnější. Při průzkumech na australském Heardově ostrově a McDonaldových ostrovech v Indickém oceánu napočítali odborníci mezi říjnem 2025 a lednem 2026 přes 13 300 uhynulých mláďat rypoušů. Zabil je kmen ptačí chřipky H5. V některých koloniích uhynulo až 97 procent mláďat. Virus se do oblasti pravděpodobně dostal v srpnu 2025 z francouzských Crozetových ostrovů, popisuje server Enviweb.

K tomu se přidávají dlouhodobé potíže. Populace rypoušů na ostrově Macquarie, což je nejbližší velké stanoviště od Tasmánie, klesá nepřetržitě už přes šedesát let, průměrně o 1,2 procenta ročně. Výzkum ten úbytek spojuje se změnami mořského ledu v místech, kde rypouši shánějí potravu, uvádí australský IMOS Ocean Report.

Vědci proto upozorňují, že sympatie k jednomu tunovému rošťákovi by neměly zastínit to podstatné. „Pokud máme Neila rádi, měli bychom se postarat i o to, aby byl jeho domov bezpečný," řekl McMahon.

Zdroje:

• Ekolist
• iucn.org
• enviweb.cz
• nre.tas.gov.au
• imosoceanreport.org.au

Na přípravě článku se podílela umělá inteligence.