Vědci dokázali odklonit blesky výkonným laserem

Vědci poprvé ovládli blesky, a to pomocí silného terawattového laseru, kterým vysílali do oblak výboje. Tímto způsobem blesk obrátili nahoru. Experiment proběhl v létě 2021 na švýcarské hoře Säntis, uvádí studie zveřejněná na serveru Nature Photonic.

Přestože je tento výzkumný obor velmi aktivní již více než 20 let, jedná se o první terénní výzkum, který demonstruje řízení blesků laserem. Fyzik z Polytechnické univerzity v Palaiseau Aurélien Houard spolu se švýcarským týmem umístil výkonný laser na vrchol hory Säntis blízko vysoké telekomunikační věže. Samotná věž je pro blesky atraktivním objektem, podle statistik je zasažena zhruba stokrát ročně.

Během experimentu, který probíhal od června do září, vědci dohromady šest hodin vypalovali laserové impulzy do bouřkových oblaků a sledovali, jaký vliv mají tyto výboje na aktivitu blesků. Zjistili, že se jim tímto způsobem podařilo odrazit čtyři blesky.

Kamerové záznamy, které vědci pořídili během dostatečně jasných podmínek, ukazují, že blesk sledoval dráhu laseru v délce přibližně padesáti metrů. Z toho výzkumníci usuzují, že laserové pulzy pomohly řídit dráhu blesku pomocí ionizace molekul vzduchu ve svém okolí. Molekuly vzduchu se v dráze laseru rychleji zahřívají a urychlují a zanechávají po sobě cestu, na kterou se pro její nízkou hustotu a elektrickou vodivost blesk vydává.

Nejvýznamnější aspekt tohoto moderního „bleskolaseru“, kterým se liší od běžného bleskosvodu, je fakt, že laser dokáže chránit rozsáhlejší plochy, tedy letiště či velké továrny a další objekty. Cena celé technologie je však příliš velká, podle vědců by tedy mohla být využívána pro výjimečně důležité oblasti či projekty.

A co je to vlastně blesk?

Jedná se o přirozenou součást každé bouřky, elektrostatický výboj, který vzniká třením kapiček a molekul vzduchu. Dokáže zahřát okolní vzduch až na více než 30 000 °C. Tato teplota je až pětkrát vyšší, než jakou má povrch Slunce. Podle statistik udeří na Zemi v průměru zhruba sto blesků za sekundu, za celý rok se tedy číslo může vyšplhat až na 3 miliardy. Bleskosvody, které používáme dnes, byly vynalezeny na několika místech zároveň. U nás jej sestavil český kněz Prokop Diviš v roce 1754, v širší společnosti je známější jméno Benjamin Franklin, který bleskosvod přivedl na svět o dva roky dříve.

Zdroj: Nature Photonic, Česká televize, CNN