Vědci jako první na světě vytvářejí ekologický cement z řas

Každý rok se do našeho životního prostředí uvolní asi dvě gigatuny CO2 jenom v důsledku výroby a používání cementu. Podle zprávy Agentury pro ochranu životního prostředí Spojených států (EPA) je cement na třetím místě mezi deseti největšími zdroji průmyslového znečištění, uvádí server Interesting Engineering.

Nicméně tým výzkumníků tvrdí, že můžeme přes noc zastavit vznik uhlíkových emisí způsobený cementem tím, že nahradíme tradiční cement úplně novým biogenním (látka vyrobená za použití živých organismů) cementem na bázi mikrořas.

Tým výzkumníků z univerzity v Coloradu ve spolupráci s kolegy z univerzity v Severní Karolíně vyvinul unikátní uhlíkově neutrální metodu, pomocí které může být cement vyroben z biologicky pěstovaného vápence. Tento nový materiál může drasticky snížit znečištění životního prostředí způsobené stavebními činnostmi po celém světě.

Tradiční cement vs. cement z biogenního vápence

Beton, který se vyrábí primárně z portlandského cementu, vody a štěrku, je vedle vody považován za nejvíce spotřebovávaný materiál na celém světě. Ať už jde o Severní Ameriku, Evropu nebo Asii, stavební činnost si bez cementu, a zejména toho portlandského, nelze představit.

Je však velmi nešťastné, že komerční výroba portlandského cementu zahrnuje spalování velkého množství vápence, což má za následek masivní emise CO2. Silně ohrožená je i kvalita vzduchu v oblastech, kde se cement vyrábí, protože spalování vápence uvolňuje do ovzduší různé znečišťující látky a toxické plyny. Řešení tohoto problému napadlo profesora Wila Srubara v roce 2017 na jeho cestě do Thajska.
Profesor Srubar si během své cesty všiml vybudovaných struktur uhličitanu vápenatého kolem korálových útesů. Následkem tohoto objevu ho napadlo, že možná lze vápenec pěstovat přírodní cestou, místo aby se těžil v lomech.

Když se vrátil do USA, rozhodl se se svým týmem vypěstovat mikrořasy zvané kokolitofory. Zástupci tohoto druhu řas jsou schopni zapříčinit vznik biogenního vápence pomocí vytváření usazenin uhličitanu vápenatého během fotosyntézy.

Kokolitofory navíc produkovaly uhličitan vápenatý za kratší dobu ve srovnání s korálovými útesy, které profesor Srubar pozoroval v Thajsku. Suroviny potřebné pro tvorbu biogenního vápence v mořské vodě zahrnovaly pouze rozpuštěný oxid uhličitý a sluneční záření. Vzhledem k tomu, že mikrořasy mohou přežívat ve slaných i sladkých vodách, lze je využít k pěstování vápence téměř kdekoli na světě.

Vápenec pěstovaný na řasách je budoucnost

Výroba cementu z biogenního vápence je překvapivě nejen uhlíkově neutrální, ale dokonce uhlíkově negativní, protože mikrořasy odstraňují oxid uhličitý z prostředí a ukládají jej ve formě uhličitanu vápenatého. Beton vyrobený z tohoto cementu by proto mohl nastartovat novou éru udržitelné výstavby po celém světě.

Profesor Srubar a jeho kolegové věří, že jejich revoluční materiál má velký potenciál nahradit těžený vápenec a zachránit planetu před všemi ekologickými škodami, které způsobuje jeho těžba a používání.

Zdroj: Interesting Engineering