Osmého května 2025 to bylo přesně sto let. Sir David Attenborough se dožil století po životě stráveném v terénu, u kamer a na cestách napříč ekosystémy celé planety, a lidé se logicky ptají, jak to dokázal. Vzácná meta. A člověka napadne, jestli ta příroda, kterou celý život pozoroval, neměla s jeho zdravím náhodou taky něco společného. Informoval o tom server Optimist Daily.
Jeho odpověď je skromná. V podcastu Call of the Wild, který moderuje Cel Spellman, to popsal jednoduše: najít si místo v přírodě, sednout si, ztišit se a čekat. Ne na něco určitého. Prostě bez netrpělivosti čekat deset minut, protože v lese se podle něj skoro vždycky něco zajímavého samo objeví ve chvíli, kdy ten zážitek přestanete do sebe násilím tlačit.
Pro organizaci Butterfly Conservation to řekl bez okolků: „Čas strávený s přírodou nám všem nabízí vzácný prostor nadechnout se od shonu a tlaků moderního života. Umožňuje nám prožít radost a úžas, zpomalit a ocenit divočinu, která žije bok po boku s námi.“
Velké řeči kolem toho nedělá. Návyk chce po vás jen trpělivost. V roce 2021 mimochodem namluvil pro BBC Sounds desetiminutovou meditaci ve virtuální realitě, postavenou na pozorném vnímání živého světa. Jiný formát než sezení v lese, ovšem pokyn úplně stejný: zastav se a nech něco přijít k sobě.
Trochu čísel. Harvard Medical School odhaduje, že zhruba 25 procent rozdílů v délce lidského života jde na vrub genům, zatímco zbylých 75 procent připadá na životní styl a prostředí (slušný prostor, se kterým se dá pracovat). A jedno z nejstálejších zjištění výzkumu dlouhověkosti je souvislost mezi spokojeností a délkou života. Lidé, kteří udávají vyšší pohodu, se obvykle dožívají vyššího věku, a platí to napříč kulturami i různě postavenými studiemi.
U Attenborougha to nejspíš není žádná novinka, schopnost žasnout mu vydržela viditelně neporušená přes devět desetiletí kariéry. Studie o úžasu, tedy o pocitu, který přichází při setkání s něčím obrovským nebo podivuhodným, ho spojují s nižšími zánětlivými ukazateli a lepší náladou. Pobyt v přírodě k tomu snižuje kortizol i krevní tlak. Jestli zrovna tohle vysvětluje století dobrého zdraví, říct nelze. Argumentu to ale neškodí.
Kolem dlouhověkosti vyrostl pořádný průmysl. Ledové koupele. Hromady doplňků, glukózové senzory, kmenové buňky, něco z toho stojí na vznikající vědě, skoro nic se ale neobejde bez sezení pod stromem. Attenborough to neshazuje. Těch deset minut neslouží k optimalizaci ničeho, jsou na to, abyste byli přítomní dost dlouho, než se stačí objevit něco, co stojí za pozornost.




Co inspiruje spisovatele k další tvorbě? Miroslav Hlaučo, autor úspěšného románu Letnice, nachází podněty ve všem, co čte, vidí, slyší i prožívá. V rozhovoru prozrazuje, proč nepíše podle pevné osnovy, jak ho překvapil mezinárodní zájem o jeho knihu a proč si na další dílo dává čas.
Inspirace z knihovny: Naučte se ovládat své sny. Užijte si třeba románek s celebritou
Platí, že ve snech je možné cokoliv. Proč je tedy nezačít kontrolovat? Díky osvojení této…