Jay Weinstein fotí jako řada jiných fotografů lidi, přesněji lidské obličeje. Jeho snímky jsou ale výjimečné – zabírá totiž lidi nejprve bez úsměvu a poté s ním. Fotky jsou dokladem toho, jak velkou změnu udělá s obličejem jeden jediný úsměv.
Nápad na originální fotosérii vznikl v prosinci roku 2013, kdy byl Weinstein fotografovat v Indii. Na ulici zaregistroval muže, kterého chtěl vyfotit, ale pro jeho pevný kamenný pohled zaváhal a nakonec fotil jiné subjekty v okolí. Posléze se od muže ozvalo veselé: „Vyfoť mě taky!“ Fotograf se k němu tedy otočil, zaměřil a těsně před stisknutím spouště zvolal: „Úsměv!“. Tvář muže se v mžiku proměnila ve vřelou, jeho oči zářily radostí. Weinstein měl záhy jasno, jaký bude jeho další projekt.
V následujících letech žádal lidi na ulicích, aby se nechali vyfotit s úsměvem a bez něj. Snímky mluví samy za sebe a vliv úsměvu na celkové působení tváře je nepopiratelný. Záměrem série je také změnit myšlení lidí při pohledu na cizince. Právě úsměv na obličeji neznámého dokáže obrátit naše očekávání vůči němu o 180 stupňů a zahnat negativní emoce jako strach či nedůvěru.
Digitální odpadové tržiště pomohlo prodat střešní krytinu, celý most nebo 50 tun pomerančových slupek. Pokud tento projekt ještě neznáte, přečtěte si o něm rozhovor přímo se zakladatelem.
Životy mileniálů nejsou jednoduché. Ačkoliv se na první pohled může zdát, že jde především o zábavu…