Smrtí život nekončí, naznačili odborníci. V nové studii publikovali, že přinejmenším pro některé buňky smrt jedince neznamená konec. Z chování organismů navržených umělou inteligencí vědci vypozorovali, že se některé buňky zvládnou adaptovat, informoval server Radio Wave.
Slyšeli jste o xenobotech? Jedná se o třídu mnohobuněčných organismů navržených umělou inteligencí, které studují funkce buněk. Vědci je zkonstruovali s pomocí evolučních algoritmů a doufají, že jim pomůžou odhalit tajemství buněčné komunikace. Nyní se ale ukázalo, že xenoboti si vytvářejí nové role nad rámec své původní biologické funkce – učí se nové věci. Naučily se třeba využívat vláskovité řasinky (chloupky umístěné po obvodu buňky) k pohybu, i když předtím měly sloužit jen k transportu hlenu. Na základě tohoto objevu vědci tvrdí, že buňky nemusí po smrti organismu zemřít s ním.
Objev těchto buněčných robotů i jejich chování je klíčový třeba pro medicínu. Díky nim by mohly vznikat léky na míru vytvořené z tkáně samotného pacienta, což by mohlo zabránit nebezpečným imunitním reakcím.
Podpořte Pozitivní zprávy pomocí Givt
GIVT promění vaše každodenní nákupy na internetu v dobrý skutek. Stačí využít Pomocníka nebo před…




Co inspiruje spisovatele k další tvorbě? Miroslav Hlaučo, autor úspěšného románu Letnice, nachází podněty ve všem, co čte, vidí, slyší i prožívá. V rozhovoru prozrazuje, proč nepíše podle pevné osnovy, jak ho překvapil mezinárodní zájem o jeho knihu a proč si na další dílo dává čas.
Inspirace z knihovny: Jak na zdravá střeva? Kniha, která poradí a zároveň inspiruje recepty
Termín mikrobiom je čím dál častěji skloňovaný lékaři, vědci a lidmi, kteří se věnují alternativní…