Publikum najednou zatajilo dech, uchváceno emocionálním tahem hudby. Když se melodie rozzářily, davem zavládl společný klid. Tyto pozoruhodné reakce odborníci zaznamenali při největším světovém hudebním experimentu, který se uskutečnil v červnu 2024, informoval server Earth.
Hudební výzkumník Alexander Refsum Jensenius spolupracoval s orchestrem Norwegian Broadcasting Corporation (KORK) a rozhlasovým programem Abels tårn, aby prozkoumal hluboké účinky živé hudby. Experimentu se zúčastnili hudebníci, publikum a dokonce i posluchači rádia (pomocí nejmodernějších technologií zaměřených na měření fyziologických reakcí na hudbu). Během experimentu vědci použili pokročilé nástroje k měření toho, jak lidé fyzicky reagují na živou muziku. Respondenti na sobě měli speciální vesty vybavené senzory, které sledovaly jejich dýchání, srdeční frekvenci a fyzické pohyby.
Zajímavým objevem ze získaných dat byl takzvaný efekt nehybnosti. Zatímco hudba často vybízí k fyzickému pohybu, jako je klepání nohou nebo pohupování, v určitých emočně nabitých momentech nastal opak. Tyto intenzivní úseky hudby způsobily, že publikum sedělo zcela nehybně, jako by bylo připoutané. Toto kolektivní ticho odráželo hluboký sdílený emocionální zážitek, vytvářelo hlubší pouto mezi členy publika a zvyšovalo jejich pocit spojení.
Podpořte Pozitivní zprávy pomocí Givt
GIVT promění vaše každodenní nákupy na internetu v dobrý skutek. Stačí využít Pomocníka nebo před…
Co inspiruje spisovatele k další tvorbě? Miroslav Hlaučo, autor úspěšného románu Letnice, nachází podněty ve všem, co čte, vidí, slyší i prožívá. V rozhovoru prozrazuje, proč nepíše podle pevné osnovy, jak ho překvapil mezinárodní zájem o jeho knihu a proč si na další dílo dává čas.
Inspirace z knihovny: Ukliďte si v hlavě díky 10minutové meditaci
Toužili jste někdy prostě vypnout svou mysl? Chvíli na nic nemyslet a zahnat všechny negativní…