Některé části berlínské zdi jsou vidět v galeriích po celém světě, a tak slouží jako upomínka či pro vzdělávací účely. Jiné kusy však našly praktičtější využití – třeba jako ty v berlínské třídírně odpadů.
Na každou z různě velkých částí berlínské zdi čekal po jejím pádu 9. listopadu 1989 jiný osud. Kromě umístění v galeriích, muzeích a vzdělávacích institucích je poslání některých z nich ryze praktické. Několik stovek jich slouží k oddělování různých druhů materiálu v místním třídicím dvoře.
Berlínská firma ALBA, která se zabývá tříděním a zpracováním odpadu, byla jednou z těch, jež se na bourání berlínské zdi podílely. V jejím areálu je nyní přes 330 kusů této masivní stavby. Jednotlivé části jsou průměrně 3,8 metru vysoké a váží okolo 1,5 tuny. Vzhledem k účelu, k němuž berlínská zeď původně sloužila, se firma nedomnívá, že by šlo o zneuctění památky. Naopak považují za pozitivní, že jí dokázali najít další upotřebení. Kromě toho byla většina betonové hmoty již dávno rozemleta a použita například při stavbě silnic.
Zdroj: Ekolist
Digitální odpadové tržiště pomohlo prodat střešní krytinu, celý most nebo 50 tun pomerančových slupek. Pokud tento projekt ještě neznáte, přečtěte si o něm rozhovor přímo se zakladatelem.
Lidé jsou křehcí jako sníh a každý z nás potřebuje občas místo pro sebe. To se ve své prvotině…