Vědci z Akademie věd vyvinuli program mapující okolí černé díry

Vesmír stále není dostatečně prozkoumaný, což dokládá nově vyvinutý program, který pomáhá mapovat okolí černé díry. Tým výzkumníků z Astronomického ústavu Akademie věd ČR ve své studii používá ozvěny rentgenového záření, které do vesmíru vysílá materiál padající do černé díry. Většina černých děr na obloze je přitom příliš malá na to, aby bylo možné jejich nejbližší okolí rozlišit.

Jak program funguje? Nejprve je potřeba pochopit, co vůbec černá díra je. Jedná se o objekt, který kolem sebe křiví čas a prostor takovým způsobem, že z něj nemůže uniknout ani světlo. Samotnou černou díru vidět nelze, avšak materiál, který do ní padá, vytváří disk, nad nímž se nachází oblast s elektrony o teplotě v miliardách stupňů. Tato oblast se nazývá koróna.

Nově vyvinutý program přitom umí efektivně simulovat ozvěny rentgenového záření koróny od takzvaného akrečního disku v blízkosti černých děr. Badatelé hledali ozvěny rentgenového záření z koróny odražené od disku, aby zmapovali geometrii této oblasti. Přitom si ale všimli, že samotná koróna změnila svoji velikost velmi rychle, a to v průběhu několika dní. „Tak jak koróna mění svoji velikost, tak se mění i světelná ozvěna – podobně, jak by se měnila ozvěna hlasu v katedrále, kdyby se její strop pohyboval nahoru a dolů. Pozorováním změn v ozvěně jsme byli schopni pozorovat změny samotné koróny,“ uvedl hlavní autor studie William Alston z University of Cambridge. Tím, jak se koróna měnila, mohli podle něj vědci získat také přesnější hodnoty hmotnosti a rotace černé díry. Charakteristika blízkého okolí černých děr je přitom jedním z hlavních cílů družice Athena, kterou Evropská kosmická agentura plánuje vypustit počátkem budoucího desetiletí.

Zdroj: České noviny