Téměř čtvrtina přihlášek patří od malých a středních podniků, mezi nejaktivnější přihlašovatele však patří společnosti Huawei, Samsung, LG, Qualcomm a Ericsson. Přihlášky evropských patentů nejčastěji podávají přihlašovatelé z USA, Německa, Japonska, Číny a Jižní Koreje. Z 39 členských zemí Evropského patentového úřadu pocházelo pouze 43 % přihlášek, zbytek byl podán z prostředí mimo Evropu. Právě Evropu nejvíce zastoupilo Německo (12,5 % patentových přihlášek), Česká republika se za rok 2023 zařadila na 33. místo a tedy mezi 50 zemí s nejvyšším počtem podaných přihlášek.

„Naše nejnovější statistiky ukazují, že se inovacím na celém světě v roce 2023 dařilo,“ uvádí předseda EPÚ António Campinos. „Evropský patentový úřad musel podrobit průzkumu více přihlášek než kdy předtím, což svědčí jak o atraktivitě evropského technologického trhu, tak o vysoké kvalitě našich produktů a služeb. Evropské malé a střední podniky stále častěji využívají patenty, přičemž podíl žádostí o patenty podaných těmito subjekty dosáhl v loňském roce zatím nejvyšší úrovně,“ doplňuje Campinos.

Loni byly patenty nejčastěji podávány do oblasti digitální komunikace i lékařské a výpočetní techniky. Nejvyšší se však objevil u elektrických strojů, přístrojů a energetiky. Právě počet patentů v této oblasti se oproti roku 2022 zvýšil o 12,2 %.

Tým v čele s odborníkem Markem Mrázem, který působí ve výzkumném centru CEITEC, věnoval studiu látky více než deset let. Před pěti lety získal tým ERC Starting Grant, díky kterému se mohli na výzkum vzniku a léčby chronické lymfocytární leukémie intenzivně zaměřit. „Klíčová je možnost opřít se o expertízu docenta Kamila Parucha, který je velmi zkušeným medicinálním chemikem a se kterým plánujeme dále společně GAB1 inhibitory vyvíjet,“ říká Mráz. Univerzita také úzce spolupracuje s klinickými lékaři na Interní hematologické a onkologické klinice FN Brno.

Byť je udělení amerického patentu velkým milníkem, určitě nejde o konečnou fázi. Patent označuje Masarykovu univerzitu a FN Brno jako vlastníky práv, díky čemuž mohou vědci na vývoji léčiv i nadále pracovat a v budoucnu navázat spolupráci s farmaceutickými společnostmi. „Terapeutické strategie v onkologii se v posledních deseti letech výrazně vyvíjí. Proto bychom chtěli mít postupem času nový inhibitor, který je specifický vůči cílové GAB1 molekule, má příznivý farmakokinetický profil, je patentově ochráněn a má potenciál využití u pacientů s jedním ze studovaných nádorových onemocnění krve,“ dodává Mráz.

„V jedné části Brna se stavěly developerské projekty, které mají jednovrstvé zdivo bez zateplovacího systému. V pěti takových bytech jsem řešení aplikoval a každý rok ho překontroluji termovizním snímkováním. Funguje to. Nedochází ke kondenzaci ani k tvorbě plísní. A to dokonce i na oknech,” uvedl Kalousek.

Vynález spočívá v instalaci hliníkových plechů pod omítku interiéru a na okna. Plechy brání kondenzaci vodní páry a rozvádí teplo po stěně. Tímto způsobem zamezují vzniku plísně a efektivně vysoušejí místa, kde se už plíseň rozšířila. Řešení by mělo podle Kalouska sloužit například lidem, kteří ještě nemají našetřeno na zateplení. Nehodí se však do opravdu starých nezateplených domů nebo do domů, které lidé špatně využívají, například do nevětraných vlhkých prostorů.

Zdroj: VUT, Česká věda do světa

Více než v 90 procentech se jednalo o nápady ze zahraničí. Úspěšné však byly i české firmy, univerzity a jednotlivci se svými projekty. Vynálezů od českých hlaviček u nás bylo v loňském roce patentováno zhruba pět set, což je číslo srovnatelné s rokem 2019. Národní patenty udělované Úřadem průmyslového vlastnictví získávaly především podniky. Patří jim polovina všech patentů udělených českým přihlašovatelům. Dlouhodobě nejúspěšnější jsou v přihlašování patentů veřejné vysoké školy a veřejné výzkumné instituce – těm se daří nechat si patentovat až 80 procent přihlášených vynálezů.

V uplynulém roce bylo ve snaze o získání patentů nejvíce aktivní České vysoké učení technické v Praze a další veřejné univerzity, ale i firma Škoda Auto. Uplynulý covidový rok se nesl zejména ve znamení nových přístrojů pro sterilizaci a dezinfekci předmětů nebo čištění vzduchu.

Zdroj: iRozhlas.cz

Černý česnek se vyrábí takzvaným stařením. V praxi to vypadá tak, že odborníci vloží česnek do sáčku a pak do sušárny, kterou nastaví na potřebnou teplotu. Právě díky správné teplotě lze dosáhnout odlišných chutí i silnějších léčivých účinků. Výsledným produktem je černý česnek, který se od klasické formy liší chutí i vůní. „Každá odrůda, kterou jsme zkoušeli a která se tady v Čechách pěstuje, má úplně jiný chuťový profil. Dá se tedy říct, že díky tomu máme také celou škálu možností,“ dodal vedoucí katedry zemědělských produktů Jihočeské univerzity Pavel Smetana pro iRozhlas.

Metoda staření česneku má několikasetletou tradici v Koreji a Číně. Nejedná se tedy o přelomovou novinku. Metoda českých vědců je však trochu odlišná a ekonomicky výhodnější. „V současné době se v Koreji a Číně vyrábí česnek tak, že se musí regulovat teplota i vlhkost. Vymysleli jsme metodu, kdy je třeba regulovat pouze teplotu. Tím klesají vstupní náklady na pořízení klimatické komory,“ vysvětlil pro iRozhlas vědec Jan Bedrníček. O nový český patent už má zájem i firma, která se zpracováním česneku dlouhodobě zabývá.

Přenosný přístroj umožňuje měření emisí spalovacích motorů přímo v provozu, kde mohou být hodnoty vyšší než v laboratorních podmínkách. „Důvodem je nedostatečné ošetření provozních či klimatických podmínek při konstrukci motorů nebo cílené obcházení emisní legislativy výrobci vozidel,“ vysvětlil Michal Vojtíšek z ČVUT.

Standardní kontrole podléhá množství jednoduchých emisních látek, účinky složitých a kombinovaných mutagenních sloučenin však nejsou známé. Právě na ně se výrobci toxikologického inkubátoru zaměřili. Výsledky testů jsou důležitou zpětnou vazbou pro nastavení emisních limitů a vývoj alternativních pohonných hmot.

Čeští betonáři našli způsob, jak beton recyklovat a opětovně použít k výstavbě nových budov. Při výrobě tohoto revolučního materiálu se betonová suť drtí na drobné kameny, které se následně spojují speciální nanosměsí. Recyklovaný beton se pak pyšní podobnými vlastnostmi, a to včetně oceňované pevnosti jako jeho původce.

Stavební suť z demolicí přitom tvoří více než polovinu tuzemského odpadu. Její recyklace by tak mohla výrazně ulevit životnímu prostředí, stejně jako přetíženým kamenolomům. Přítomnost nanomateriálu navíc znamená také úsporu množství cementu přimíchávaného do stavební hmoty, a tím i snížení uhlíkové stopy, kterou po sobě jeho výroba zanechává.

Recyklovaný beton dosud stavaři využívali zejména při stavbě základů, aby se s novým materiálem naučili pracovat. Nyní však v Praze-Libni z tohoto českého unikátu vzniká první dům. „Náš recyklovaný beton, který už znáte pod názvem Rebetong, bude poprvé využit i v rámci jednoho z našich rezidenčních projektů. Skanska Reality a konkrétně projekt Čertův vršek tak získají prvenství využitím tohoto materiálu na podkladní betony a nosné i nenosné příčky vyšších pater,“ uvedl výrobce materiálu na svých sociálních sítích.

Na video z výroby recyklovaného betonu se můžete podívat zde.

„Zatímco za použití běžného zdroje UV záření je ke sterilizaci prostředí potřeba několik desítek minut, námi vyvinuté zařízení ji dokáže provést v řádu sekund. Jedná se o průlomovou záležitost v oblasti sterilizace,“ uvedl k vynálezu jeden z výzkumníků Marián Lehocký. Objev byl v roce 2018 úspěšně patentován.

Nově vytvořený přístroj může být užitečný i v jiných oblastech. Urychluje například proces vytvrzování polymerů. I proto nyní probíhají jednání o průmyslové výrobě vynálezu. Spolu se slovinským týmem se čeští odborníci snaží také soustředit na aplikační výzkum.

Vědci se dlouhodobě zabývají nádorovými onemocněními a jejich léčbou. V poslední době se soustředili na molekuly, které by mohly rakovinové bujení ukázat či ho vyléčit. Nakonec se zaměřili na molekulu fibroblastový aktivační protein, která se vyskytuje u vícero typů nádorů.

Vědci nyní umí zacílit a vpravit do rakovinné buňky toxickou látku. Po rozpadnutí buňky se toxická látka opět uvolní a napadne další rakovinné buňky, které se nacházejí poblíž. Tento objev, kdy je možné zničit i nádorové buňky v okolí, vzbudil velký ohlas ve vědeckých kruzích. Vědci nyní pracují na zlepšování procesu, aby mohl být objev patentován.

Zdroj: ceskatelevize.cz

Přístroj se upevňuje za pas a ovládá prostřednictvím joy sticku. Využívá podobný systém navigace jako netopýři. Vysílá do prostoru ultrazvukové vlny a zachycuje před sebou objekty, které by mohly stát slepému člověku v cestě. Chlapce napadlo využít tuto technologii, když mu bylo dvanáct a viděl přecházet slepou ženu přes ulici. Jediné, co měla žena u sebe, byl pes a hůlka.

,,Na začátku to byl jen koníček. Nemyslel jsem si, že něco doopravdy sestrojím. Několik let jsem musel sbírat informace a znalosti z programování, než se mi podařilo vyrobit něco užitečného. Postupně však reakce lidí na můj nápad mě motivovaly k tomu, abych pracoval víc a svůj nápad neustále vylepšoval,“ uvedl Alex Deans.

Brzy bude chlapcův vynález patentován v USA a Kanadě. Chlapec doufá, že jeho vynález jednoho dne nahradí slepecké hůlky, dá slepým lidem možnost lépe se orientovat v prostoru a zároveň svobodu a možnost spolehnout se na sebe.

Zdroj: goodnewsnetwork.org

Nepochybně nejlepší třešně jsou ty, co jste trhali jako malí u babičky na zahradě a ze kterých vám pak pekla voňavý koláč. Minimálně ze subjektivního pohledu. Z objektivního hlediska je aktuálně tou nejkvalitnější vyšlechtěnou třešní česká odrůda Tamara, která už dostala i patent v USA.

Šlechtění je celkem věda. Pracuje s předpovědí budoucích parametrů a kvality nových plodů. Českým ovocnářům a šlechtitelům se teď každopádně nadmíru zadařilo. Zájem o novou odrůdu už mají například i z Chile.

Zdroj: rozhlas.cz

„Tento vskutku průkopnický výzkum je inspirován přírodou a má potenciál snížit celkové množství cukru v našich cukrovinkách až o 40 %,“ uvedl šéf technologického oddělení Stefan Catsicas. Unikátní je hlavně fakt, že chuťové pohárky budou i při takovém snížení vnímat téměř stejnou sladkost jako dříve.

Nestlé si nechá svou metodu patentovat a v praxi ji na některých svých výrobcích začne používat od roku 2018. Objev urychlí naplnění slibu ohledně redukce obsahu cukru, k němuž se společnost veřejně zavázala.

Umělé plíce jsou přesnou kopií horních cest dýchacích v poměru 1:1. Na VUT je vyvíjí tým Miroslava Jíchy už devět let. Za tu dobu posbíral tři patenty, ten poslední letos v létě. „Získali jsme patent pro simulátor dýchání, který umožňuje napodobit nádech a výdech do jednotlivých laloků. Těch je v plicích celkem pět a my můžeme simulovat jednotlivé laloky nezávisle na sobě. Takže pokud má pacient nějaké onemocnění spodních laloků, nebo některé z nich mají menší kapacitu, můžeme nasimulovat i tyto individuální podmínky,“ doplnil František Lízal z Odboru termomechaniky a techniky prostředí.

Přístroj tak dokáže napodobit dýchání člověka s astmatem, chronickou obstrukční plicní nemocí nebo jiným zdravotním problémem. Výzkumníci z celého světa doteď testovali inhalovatelná léčiva prostřednictvím tzv. kaskádových impaktorů, které ovšem připomínají lidské plíce jen velmi vzdáleně. Brněnské umělé plíce jsou naopak velmi reálnou napodobeninou.

Technologie Key-Lock zabraňuje padělání výrobku pomocí unikátního páru zámku a klíče. „Princip metody je založen na vnesení vhodných molekul do produktu ve velmi nízkých koncentracích. Tyto molekuly fungují jako zámek, který výrobek chrání,“ vysvětlil princip ředitel Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů Radek Zbořil, který je jedním z autorů technologie.

Potenciál technologie je podle vědců obrovský. „Může se uplatnit především v potravinářském průmyslu, ale i kosmetice nebo při výrobě a distribuci pohonných hmot. Chemický zámek přidaný do produktu je identický s přírodními látkami, je zcela netoxický a nezatěžuje životní prostředí,“ uzavřel Václav Ranc, spoluautor metody, kterou se univerzita rozhodla chránit evropským patentem.