Letošní ročník přilákal kolem 140 plavců a ukázal, že otužování není jen záležitostí mladých sportovců. Nejstaršímu účastníkovi bude letos 86 let a mnozí z nich mluví o tom, že jim pravidelný kontakt se studenou vodou pomáhá udržovat zdraví, lepší kondici i radost ze setkávání s podobně naladěnými lidmi.

Lékaři zároveň připomínají, že otužování může být prospěšnou součástí zdravého životního stylu, pokud se k němu člověk dostává postupně a s respektem k vlastnímu zdravotnímu stavu. Právě rozumný přístup, trpělivost a pravidelnost dělají z této aktivity cestu, která může přinášet nejen odolnější tělo, ale i větší psychickou pohodu.

Lidé upozorňovali nejen na estetickou a historickou hodnotu stromu, ale i na jeho význam pro mikroklima v rušném dopravním uzlu. Javor poskytuje stín, ochlazuje okolí a je útočištěm pro ptáky i hmyz. Do debaty se zapojili také arboristé, podle nichž je strom v dobrém zdravotním stavu a neexistuje technický důvod k jeho odstranění. „Petici proti kácení podepsalo mnoho lidí. Ale nešlo nám jenom o krásný strom, zásadně jsme nesouhlasili s tím, že má být cenný a stinný veřejný prostor, který by měl patřit cestujícím, obětován pro pohodlí vyvolených, kteří budou parkovat v podzemí nádražní budovy,“ řekl za spolek Chráníme stromy Miroslav Seiner.

Zachování javoru je malým, ale důležitým vítězstvím pro městskou zeleň a připomínkou, že rozvoj infrastruktury nemusí automaticky znamenat ústup přírody. V době klimatických změn má totiž každý vzrostlý strom ve městě cenu zlata.

Všech pět nemocnic Pardubického kraje přešlo na nový jednotný klinický informační systém (KIS), který má usnadnit vedení zdravotnické dokumentace, sdílení informací i ochranu dat pacientů. Doposud měla zařízení problém si poslat mezi sebou data o pacientech.

V Pardubicích, Chrudimi, Ústí nad Orlicí, Litomyšli a Svitavách nově funguje stejný informační systém. „V tuto chvíli je klinický informační systém implementován do všech Nemocnic Pardubického kraje (NPK) a ve všech funguje v ostrém režimu. Vedle toho probíhá dokončování nastavení pro NPK i jednotlivá zdravotnická zařízení a oddělení,“ uvedla mluvčí nemocnic Kateřina Semrádová. Díky inovaci došlo ke zvýšení efektivity práce a standardizaci procesů a postupů, omezení chybovosti a zvýšení kvality vykazování pojišťovnám, zlepšení bezpečnosti a usnadnění tvorby statistických výstupů.

Autorský článek Gabriely Brázdové s použitím informací z iDnes a Stapro

Od pondělí 18. května je zájemcům ve zmíněných městech k dispozici stovka kol na celkem 40 stanicích. Modrá kola česko-německé společnosti Next bike jsou na prvních patnáct minut zdarma, pak je musí uživatel zaplatit pomocí mobilní aplikace. Většina stanic, odkud je možné si kolo zapůjčit, se nachází v centru Hradce. Například jednu najdete u známého Klicperova divadla, další dvě zase na třídě ČSA.

Zapůjčení kola je velice jednoduché. Cyklista si do telefonu stáhne speciální aplikaci nextbike, kde si založí účet pomocí ověření platební karty. Následně naskenuje QR kód na vybraném kole, které se automaticky otevře, pak může zájemce nasednout a vyrazit. Po dokončení jízdy je potřeba vrátit bicykl do oficiální stanice. Sdílená kola firma postupně rozšiřuje do větších měst v České republice. Služba zatím funguje v Praze, Ostravě nebo Olomouci, o čemž jsme informovali již dříve zde.

Ve vyhrazených prostorách tak mladí studenti naleznou například 3D tiskárnu či gravírovací laser. Mohou tak realizovat své nápady a projekty. V Talentcentru už například vznikla dálkově řízená ponorka nebo stratosférická sonda, jež vyletěla přes 30 metrů vysoko. Žáci a studenti tak mohou prohlubovat své nadání a zužitkovat píli a vědomosti v praxi.

Místní firmy poskytli studentům nejen zázemí ve svém areálu a technické vybavení, ale nabízejí i různé exkurze či projektové dny. Studenti tak mohou být blíže ke svým snům a zároveň potkat vrstevníky s podobnými zájmy a zápalem.

Zdroj: talentovani.cz; novinky.cz

Projekt Sázíme budoucnost má na starost nadace Partnerství ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí. Záměrem iniciativy je vysázet do pěti let v České republice až deset milionů stromů. Zapojit se může kdokoliv od jednotlivců, přes organizace, firmy, až po města a obce. Na webových stránkách je dostupná mimo jiné interaktivní mapa, do které je možné zaevidovat provedenou výsadbu.

Největší česká environmentální nadace Partnerství funguje od roku 1991. Jejím hlavním cílem je pomáhat lidem pečovat o životní prostředí. Kromě projektu výsadby stromů se zaměřuje třeba na šetrnou dopravu, bezpečné cestování do školy nebo vytváří environmentální vzdělávací projekty. Také spolupořádá mezinárodní filmový festival o životním prostředí EKOFILM.

Tuto sobotu 9. listopadu pořádá nadace další výsadbu 132 ovocných stromů podél 1060 metrů dlouhé obnovené polní cesty vedoucí z Vestce do Hrnčíř. Více informací k akci včetně registrace najdete zde.

Zdroj: pardubice.eu, nadacepartnerstvi.cz

Cyklostezka zatím vede z hradecké Třebše podél Labe. Dojet se po ní dá až k tělocvičně ve Vysoké nad Labem. „Již v průběhu stavby této nové cyklostezky bylo vidět, jak se na ni nejen Hradečáci těší, a ještě před samotným otevřením využívali její hotové části k aktivnímu odpočinku. Nyní to pro některé obyvatele Vysoké bude i bezpečné spojení pro cestu na kole do zaměstnání nebo za zábavou do Hradce,“ uvedla náměstkyně primátora Monika Štayrová.

Představitelé města Hradec Králové vyhradili z rozpočtu na stavbu cyklostezky 1,5 milionu korun. Královehradecký kraj přidal 1,8 milionu korun. Zbytek peněz se čerpal z dotací.

„Podle našich odhadů by tuto službu mohlo potenciálně využívat až 18 tisíc seniorů a lidí s handicapem v Pardubicích. Senior taxi bude sloužit lidem v případě, že se budou potřebovat dopravit do nebo z některého z lékařských zařízení, na úřad, pobočku pošty, hřbitov, ale i třeba za kulturou. Veškeré cesty však musí být realizovány na území statutárního města Pardubice. Řada seniorů a handicapovaných navíc potřebuje s převozem pomoci, jedna osoba doprovázející klienta proto bude mít jízdu zdarma, taxíky budou schopné nabrat i mechanický vozík,“ uvedl primátor Jakub Rychtecký.

Službu mohou využít senioři nad 70 let a držitelé průkazu ZTP či ZTP/P, kteří mají trvalé bydliště v Pardubicích. Auta budou označena nápisem Senior taxi Pardubice a znakem města. Jedna jízda vyjde na 25 korun, zbytek uhradí město. Doplatek bude činit podle odhadů asi 41 korun. Celkově si na provozování služby představitelé města vyhradili přibližně 83 tisíc korun ročně.

Zahrada je koncipována tak, aby veškeré činnosti mohly být přeneseny ven, ať už jde o volnou hru, vzdělávání, odpočinek, nebo podávání jídla. Každodenní pobyt venku po celý rok zaručuje dětem kontakt s přírodou a vede je k tvořivosti, vynalézavosti i tělesné zdatnosti.

Nápad na výjimečný venkovní prostor se zrodil v hlavě tamější ředitelky Lenky Klasové před šesti lety. Do příprav se zapojili zaměstnanci i děti, pomohli také rodiče. Zahradu postavili během 3 měsíců a financovali z dotace. Podle ředitelky děti ze všeho nejvíc využívají dřevěné odřezky, ze kterých skládají ty nejdůmyslnější stavby.

Umělec, který se v Dánsku věnuje pouličnímu umění, přijel do Pardubic čelit velké výzvě. „Toto bude můj největší obraz na zdi, jinak jsem již dělal na ulici větší věci, proměňuji veřejný prostor,“ sdělil ČTK Kajol. Na tamní asi dva metry vysokou a osmdesát metrů širokou zeď zatím padlo přes padesát litrů barvy. Na šedé zdi tak vznikají obrazy zachycující historii města. Místní i návštěvníci Pardubic tak budou již brzy procházet kolem malby o Pernštejnském zubrovi, počátcích vaření piva nebo dostizích.

Jelikož se jedná o obrovskou malbu, bangladéšskému umělci pomáhají s dokončením uměleckého díla děti z místních základních škol, pracovníci pivovaru i veřejnost. „Je to pro děti netradiční, zajímavá práce. Nejvíc je zaujme, že jejich invence bude vidět a mohou se jí pochlubit ostatním,“ řekla pro ČTK učitelka výtvarné výchovy Eva Novotná. Rozsáhlý obraz by měl být dle vedení Pardubic hotový na konci září.

Zdroj: ČTK

Důkazem toho tvrzení jsou dva mladíci z Pardubic, kteří se rozhodli, že budou na longboardu nejen jezdit, nýbrž ho i vyrábět. Svoji dosavadní práci prozatím vystavují v pardubické kavárně U 4 prstů na Pernštýnském náměstí. Celou svoji tour ale zahájili už ve Svitavách a z Pardubic hodlají pokračovat až do Prahy.

Tomáš Bělehrad a Marek Domin se stali přáteli na snowboardových závodech v roce 2009. Oba totiž jezdili už od malička na „deskách“ po asfaltu, sněhu či na vodě. Jednoho dne je ale napadlo, proč by stále jezdili na cizích, když mohou mít své vlastní. „Já jsem měl trochu výhodu, táta vlastní dílnu vybavenou na zpracovávání dřeva, takže jsem mohl používat jeho stroje i zbylý materiál. Tam také vznikla moje úplně první forma na desku,“ vzpomínal Tomáš Bělehrad.

Po nějakém čase Tomáše napadlo, že by měl svým prknům vymyslet i logo, přičemž přišel na název plynoucí z francouzštiny a po surfařské sezóně ve Francii se rozhodl pro název Fille de Joie neboli holka na hraní. Zanedlouho poté ho napadlo, že by mohla přijít příležitost prezentovat prkno i v zahraničí a jistě by se setkal s problémem, co vlastně myslel výrazem „holka na hraní“ a značku pozměnil. Vynecháním jednoho „I“ mu vznikl název Fronta na radost. Francouzsky tedy File de Joie a to už znělo smysluplněji. „Představa nějaké brány, místa, kam člověk dojde a dostane tam od někoho razítko, které mu předá radost,“ doplňuje Bělehrad.

Netrvalo to nijak dlouho a kluci vytvořili výstavu nejen longboardů, ale i jiných desek, přičemž dodávají, že mohli obcházet skateshopy a prodávat tak jejich desky. Nejde jim ale jen o masovou výrobu a prodej bezejmennému zákazníkovi. Baví je celý proces už od prvopočátku, především od chvíle, kdy je někdo sám osloví až po fázi předání longboardu.

Začátky popisují nevlídně. Jako každý člověk, který s něčím začíná, ať už se jedná o výrobu nebo prodej, začínali i oni stylem „pokus omyl“. Vše se začalo hýbat správným směrem, až si sami našli svůj styl, a to nejen v materiálu, ale i ve tvarech. „Pro každý styl jízdy je určený tvar longboardu. Inspirací nám jsou sedmdesátá léta, kdy se jezdilo na takzvaných rybách. Prostě máme slabost pro surfový styl,“ doplňuje Bělehrad.

Stejně jako na materiál kluci kladou důraz i na design, ve kterém se chtějí nadále zlepšovat, proto do budoucna plánují oslovit malíře, tatéry a fotografy, kteří by měli zájem a chuť svoji práci realizovat na jejich deskách.

Oba mladíci věří ve stále se rozrůstající komunitu longboardistů, založili i stránky na sociální síti Facebook s názvem Longboarding Pardubice, kde se každý den objevují časy a místa srazu. Lidé, kteří nechtějí jezdit sami, se tedy mohou snadno přidat.

Zdroj: : http://pardubice.idnes.cz/dvojice-z-pardubice-vylepsila-skateboard-a-venuje-se-longboardingu-1fa-/pardubice-zpravy.aspx?c=A140924_2102128_pardubice-zpravy_jah

Záchranná stanice a ekocentrum Pasíčka sídlí v obci Bor u Skutče. Obec se nachází asi 20 km jihovýchodně od Litomyšle. Ve stanici nachází útočiště ptáci, kteří by bez lidské pomoci zahynuli. Obvykle jsou to mláďata, která se ocitla mimo své hnízdo. Stát se tak může vlastní vinou nebo lidským přičiněním. Pracovníci záchranné stanice znají několik způsobů, jak danou situaci vyřešit. Nejlepším řešením je samozřejmě okamžitý návrat mláděte do jeho hnízda. Jedná-li se o většího jedince, postačí jej zvednout na větev stromu. Další variantou je vsazení mláděte do jiného hnízda k tzv. „adoptivním rodičům“. Pokud není možné použít ani jeden z předchozích postupů, postarají se o ně pracovníci záchranné stanice. O ptačí mláďata pečují do doby, než jsou schopna se o sebe postarat sama.

Důvody, proč se ptáci do stanice dostali, jsou různorodé. „Čápi spadli z hnízda a vzhledem k jejich velikosti a obavám, aby nevyskákali i ostatní, byli odvezeni do naší stanice,“ popsal osud opeřenců provozovatel stanice Josef Cach. Někdy se stane, že mláďata ani není kam vrátit. Dojde ke zničení hnízda, např. při sklizni obilí, a mláďata zůstanou sama. Tak tomu bylo v případě motáků, kteří hnízdili v rákosí a na polích. Mláďata poštolek obecných zase nebylo možné vrátit do hnízda proto, že se nacházelo na těžko přístupném místě.

Pro vrácení ptáků zpět do přírody vybrali zaměstnanci stanice katastr obce Kunětice. Čápi, motáci, poštolky a další opeřenci tak absolvovali ještě zhruba 50 kilometrovou cestu, než mohli naplno vychutnat pocit znovunabyté svobody. Okolí Kunětické hory, na jejímž vrcholu stojí stejnojmenný hrad, je ideálním prostředím k jejich nové životní etapě.

Zdroj: http://pardubice.idnes.cz/ptaci-se-vratili-ze-zachranne-stanice-do-volne-prirody-p11-/pardubice-zpravy.aspx?c=A140814_100151_pardubice-zpravy_jah