„Existuje řada zásadních důvodů, proč se vesmírná solární energie jeví jako mnohem proveditelnější a žádanější než kdykoli předtím,“ vysvětluje vedoucí projektu Sanjay Vijendran. „Patří mezi ně snížení nákladů na vypuštění na oběžnou dráhu s rozvojem opakovaně použitelných nosných raket, snížení nákladů na satelitní hardware díky masové výrobě – což je vidět na nových družicích, jako jsou Starlink a OneWeb – a trendy směřující k velmi modulárním konstrukcím satelitů pro solární energii.“

Projekt Solaris schválila Rada ESA v listopadu roku 2022 a výsledky by měly být známy ke konci příštího roku. Solární farmy by měly být na zemské oběžné dráze. Mezi výhody vyslání solárních panelů do vesmíru patří pravidelnost a stabilita, na oběžné dráze jsou totiž vystaveny slunečním paprskům po celý den, zároveň je sluneční záření ve vesmíru mnohem silnější než na zemi.

Energie získané z obnovitelných a jaderných zdrojů dohromady bylo v zemi nejvíc od roku 2020. Nejvýznamnějším zdrojem elektřiny byl loni nadále plyn, ale množství energie vyrobené větrnými turbínami vzrostlo. Přes 48 procent elektřiny navíc pocházelo z obnovitelných a jaderných zdrojů. Plynové a uhelné elektrárny se na produkci podílely ze 40 procent. Skvělou zprávou je, že význam uhelných elektráren postupně upadá. V roce 2012 se podílely na produkci energie ve Velké Británii ze 43 procent, loni už to bylo jenom 1,5 procenta. Jeden listopadový den se větrné elektrárny na výrobě elektřiny dokonce podílely ze 70 procent. Vyrobily tak dostatek energie pro 1 700 domácností na celý rok.

Větrné a solární elektrárny nejen, že patří mezi udržitelné zdroje energie, jsou navíc výrazně levnější, což by měli pocítit spotřebitelé. Nehledě na to, že přechod na obnovitelné zdroje energie je nezbytný kvůli globálnímu oteplování, jehož dopady už lidstvo pociťuje. Spojené království například loni zažilo nejteplejší rok v historii měření.

Zdroj: Radio Wave, BBC

Plovoucí solární panely často vznikají na přehradách, nádržích či v lomech a jsou spojené s hydroelektrárnami. Poprvé je instalovali ve Francii v roce 2019. Portugalci mají 840 solárních panelů na vodě, největší instalaci v Evropě má ovšem Nizozemsko a vyrobí 25 gigawatt hodin elektrické energie ročně naprosto bez emisí.

Pozadu ale není ani Asie – v Thajsku mají fotovoltaickou elektrárnu o velikosti sedmdesáti fotbalových hřišť. Nedávno se soláry na vodě začali také v Jižní Koreji, kde tento skvělý nápad dovedli k naprosté dokonalosti. Na přehradě Hapčchon se vznáší 92 tisíc solárních panelů ve tvaru obřích květů. Fotovoltaika tedy může přírodu také zvelebovat.

Plovoucí solární panely se hodí pro země, které nemají dostatek prostoru pro vybudování obřích elektráren. Nezasahují do krajiny, a tak efektivně využijí nepoužívané vodní plochy. Panely přispívají ke snižování výparu vody, zadržují vodu v krajině a zpomalují tvorbu sinic. Napojení na hydroelektrárny je praktické a vygenerovaná energie tak vede rovnou k zástavbám v okolí.

Ani Česká republika není pozadu

V loňském roce představil ČEZ vizi Čistá Energie Zítřka, díky které chce vytvořit obnovitelné zdroje o výkonu 1,5 gigawattu do roku 2025 a počítá s až 6 gigawatty do roku 2030. Představit si to můžete jako výkon tří jaderných elektráren typu Dukovany nebo Temelín.

Během letošní zimy a jara testuje ČEZ fotovoltaiku na hladině vodní nádrže přečerpávací elektrárny Štěchovice. Testuje se jak konstrukce, tak třeba odolnost vůči ledu a sněhové pokrývce. Dohromady zde umístili 48 panelů, které jsou na stříškách, a tak mají nižší sklon. Energii tak vyrábí celý den a ne jen během poledne.

V létě by energie měla putovat už do blízkých domácností. Ročně by fotovoltaika ve Štěchovicích mohla vyrobit stovky megawatt hodin bezemisní elektřiny.

Zdroj: CzechCrunch, ČEZ

Čína se výrazně angažuje v těžbě uhlí ve Vietnamu či Indonésii a v rámci své iniciativy Pásma a cesty staví významné infrastrukturní projekty, jako jsou železnice, silnice, přístavy nebo právě uhelné elektrárny. Letos však Peking poprvé po letech nepodpořil žádný projekt na jejich stavbu. Na Valném shromáždění OSN prezident Si Ťin Pching prohlásil, že Čína zvýší podporu zelené a uhlíkově nenáročné energetiky v rozvojových zemích a se stavbou uhelných elektráren v zahraničí přestane úplně.

Jde o krok, ke kterému se letos zavázaly také Japonsko a Jižní Korea, jež se rovněž podílely na financování uhelných elektráren. Podle think tanku Global Energy Monitor se díky tomu sníží emise oxidu uhličitého o 200 milionů tun ročně. Zároveň je však třeba v zemích jako Bangladéš, Indonésie, Vietnam nebo Jižní Afrika podpořit rozvoj čistší energie, na kterou budou nuceny přejít, a také vytvořit pevný plán ukončení současných investic do uhelné energetiky.

Čína je sama o sobě největším producentem skleníkových plynů a na energii z fosilních paliv je závislá s ohledem na svou domácí potřebu, která ročně spolyká polovinu světové produkce uhlí. Své emise chce zkrotit do roku 2030 a za dalších 30 let pak dosáhnout uhlíkové neutrality.

Zdroje: BBC, Reuters

Baterie na bázi vodíku je velká jako lednice a má kapacitu 40 kilowatthodin. To je zhruba takové množství energie, které stačí jedné domácnosti na dva dny. V případě výpadku proudu tak lidé mohou využít vlastní spolehlivý zdroj elektřiny. Funkční uložiště navíc některým domácnostem umožní úplně přejít na obnovitelnou energii.

Zařízení má životnost až 30 let a následně jej lze kompletně zrecyklovat. „Jako společnost čelíme nesporným dopadům klimatických změn na životní prostředí, a proto jsme pyšní, že můžeme být součástí globálního přesunu k čistší a zelenější energetice. Věříme, že technologie vodíkových uložišť mají před sebou zářnou budoucnost,“ uvedl generální ředitel LAVO Alan Yu.

Díky energii ze solárních panelů vytváří systém LAVO z vody vodík, který ukládá do speciálních baterií. Ty potom pod regulovaným napětím přivádí energii do domu. Na rozdíl od ostatních alternativ na trhu se LAVO dobíjí průběžně a má třikrát větší úložnou kapacitu. Jednotlivé baterie se dají vyjmout a využít pro napájení kola či domácího grilu. Pro zájemce, kteří si celý systém nemohou dovolit, firma v budoucnu chystá také vodíkové kanystry pro napájení dílčích částí domácnosti.

Informovala o tom pololetní zpráva nezávislého institutu Ember. Uhlí bylo v Evropě po staletí motorem průmyslové revoluce, teď už ale nemůže soutěžit s méně znečišťujícími zdroji výroby elektřiny, což přimělo vlády a firmy uzavřít doly a elektrárny.

Získaná data jsou převážně pozitivní. Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů podle studie stoupla v pololetí o 11 procent, a to zejména díky větrným a solárním elektrárnám v kombinaci s příznivým počasím. Produkce z fosilních paliv naopak o 18 procent klesla, z toho produkce z uhlí o 32 procent. V České republice výroba elektřiny z uhlí klesla o 20 procent. Ke snižování výroby elektřiny z uhlí podle dostupných údajů dochází napříč Evropou. Doufejme, že budeme v nastoleném trendu pokračovat.

K významnému úspěchu přispělo Portugalsku březnové počasí. To bylo totiž značně vlhké i větrné, umožnilo proto ve velkém využít jak větrné, tak vodní elektrárny. Jiné zdroje využila země jen občas, a to ve špičkách. Vodní elektrárny pokryly v březnu 55 procent spotřeby, větrné 42 procent.

Nejblíže čerstvému energetickému úspěchu bylo Portugalsko v roce 2014, kdy dosáhlo na 99,2 procenta spotřeby. Do budoucna by se ale o výjimečný moment jednat nemělo. Předpokládá se, že do roku 2040 bude možné zaručit pokrytí celoroční energetické spotřeby na pevninském Portugalsku právě z obnovitelných zdrojů.

Zdroj: independent.co.uk