Dawn Avatar Robot Cafe je projektem firmy Ory Lab, která má za cíl zbavit lidstvo samoty a vytvořit společnost, kde se budou lidé moci potkat, pracovat a být sami sebou nehledě na to, že jim zdravotní stav neumožňuje opustit domov. Takovou situaci jsme si všichni vyzkoušeli v době koronavirového lockdownu a zjistili jsme, jaké je ztratit své přátele a pocit sounáležitosti.

Humanoidní robot OriHime s kamerou, mikrofonem a reproduktorem se tak nabízel jako klíč ke skloubení pandemické zkušenosti a reality lidí s postižením. Verze OriHime-D pak dokáže nejen komunikovat, ale díky kloubovým končetinám také přenášet věci a pohybovat se v prostoru. Nápad s použitím 120centimetrového stroje ovládaného lidmi z domu však není produktem pandemie. Firma s myšlenkou přišla už v roce 2012 a letošní ostrý provoz kavárny je výsledkem tříletého testování, na němž se podílelo padesát Japonců s postižením či nemocemi omezujícími pohyb a komunikaci.

Zákazníci si mohou v tokijské kavárně rezervovat místo nebo přijít jen tak a při objednávce si popovídat s lidmi, kteří by jinak kvůli zdravotním překážkám pracovat nemohli. Kávu jim připraví telebarista ovládaný pacientem s ALS, který se dříve touto profesí živil. Kavárna myslí také na návštěvníky s postižením, proto je celá bezbariérová a umožňuje zapojení asistenčních respirátorů nebo pohyb s lehátkem.

Zdroj: Ory Lab, Dawn Avatar Robot Cafe

Kromě snahy o eliminaci environmentálních dopadů bylo podmínkou také vhodné propojení s okolní zástavbou i krajinou. Čtvrť by navíc měla být otevřená komunitnímu způsobu života a využívání chytrých technologií. „Opomenout by účastníci neměli ani široké věkové či ekonomické spektrum obyvatel a tomu přizpůsobit rozmanitost forem bydlení,“ dodal jeden z porotců a starosta Židlochovic Jan Vitula.

Hlavním cílem je proto vybudovat místo, které bude respektovat jak ekonomické, tak environmentální a sociální aspekty. Čtvrť by měla nabízet například sdílená řešení podporující ekologický způsob života nebo možnosti efektivního využívání vody. Komise nyní vybírá z celkem pěti návrhů. Hlavním kritériem je urbanistická, architektonická a udržitelná kvalita projektů. Jen desetiprocentní váhu pak porotci přikládají ceně.

„Nejsme klasická cyklodílna, takže vám kolo neopravíme, ale poskytneme vám prostor, nářadí a materiál na jeho opravu. A pokud to sami nezvládnete, poradíme vám a naučíme vás to. Jde nám o to, aby zkušenější předávali zkušenosti dál a čím dál více lidí se umělo o své kolo postarat,“ vysvětluje za celý kolektiv Pavla Jenková. Netradiční cyklodílna má na pražské Štvanici otevřeno každý týden v úterý a ve čtvrtek od 18.00 do 20.30 hodin.

Opravování kol zde doplňují možnosti občerstvení, odpočinku i příležitostné akce. Místo funguje opravdu komunitně, dílna je zcela založena na dobrovolnících. „Kolektiv je nehierarchický a vše rozhodujeme společně, nikdo není placen za svoji práci. Materiál, ale i dobré rady, jídlo a pití jsou za dobrovolný příspěvek – z těch pak kupujeme nový materiál a vaříme,“ doplňuje Jenková.

První zlínská komunitní zahrada vzniká na největším zlínském sídlišti Jižní Svahy. Projekt oživí opuštěný prostor nedostavěného obchodního centra, který je trnem v oku obyvatel i kolemjedoucích už několik let. Výstavba zahrady by měla probíhat během léta, plnohodnotný provoz je pak naplánován už na letošní podzim.

Trend komunitních zahrad se rozmáhá po celém světě a není se čemu divit. Lidé si díky nim mohou vypěstovat domácí zeleninu, ovoce či bylinky i mezi paneláky. Tím však pozitiva této iniciativy nekončí. Komunitní zahrady zpravidla zúrodňují opuštěné a nevyužívané pozemky, které město do té doby spíše hyzdily. Stále více lidí láká i myšlenka sblížení se se sousedy, které je při práci na společném projektu takřka zaručeno.

Skupinka obyvatel Prahy 10 si užívá společně strávený čas na místním dvorečku stejně jako kompostování a zahradničení na jeho ploše. Díky podpoře od nadace bude moct iniciativu rozšířit i mezi další obyvatele domu. To v obci Škvorec zase mají v plánu vytvořit prostor pro sousedskou spolupráci díky provozování kina. Spojit sousedy chtějí skrze práci i ve vísce Hodonice, kde chtějí svépomocí opravit cestu do vedlejší vesnice.

Nadace VIA podpořila v první letošní vlně sedmičku takových projektů. V rámci programu Živá komunita nabízí podporu aktivním lidem, kteří chtějí oživit či zlepšit život sebe a svých sousedů. Vybrané projekty získají finanční grant i možnost se vzdělávat. Loni touto cestou nadace podpořila celkem 44 sousedských nápadů.

Do lednice může nadbytečné jídlo v dobrém stavu vložit každý, kdo patří k dané komunitě. Může jít o čerstvé ovoce, pečivo, jogurty, sýry, konzervy nebo další balené potraviny. „Na obsah veřejné lednice bude dbát koordinátor, který bude kontrolovat, zda jsou potraviny v lednici v pořádku a bez problémů poživatelné,“ uvedla manažerka projektu Veronika Doubnerová.

První lednice už zahájila svůj provoz v Komunitním centru Kotlaska. „Rádi jsme se zapojili do projektu proti plýtvání potravinami. Jídlo, které by skončilo v koši, bude dále sloužit dobré věci. Může podpořit lidi, kteří Kotlasku navštěvují a nemají přístup ke kvalitním potravinám,“ pochválila projekt Dagmar Doubravová z centra Kotlaska. Do léta přibudou další dvě chladničky na Žižkově a v Holešovicích. V Česku se už dříve objevily tzv. veřejné lednice. Ne vždy ale fungovaly podle očekávání, novému projektu by mohl pomoct právě onen komunitní ráz.

„Funkční vnitrobloky mají mnoho forem využití, posilují komunitní vazby, pocit bezpečí, mají význam pro trávení volného času dětí a seniorů, přispívají ke kvalitě městského životního prostředí,“ uvedla náměstkyně primátorky Petra Kolínská.

Vnitrobloky mají velký význam i z hlediska životního prostředí. Kolínská je dokonce označila za „druhé zelené plíce města“. Grant proto klade důraz právě na zeleň a její obnovu. Důležitým kritériem je přitom dlouhodobá vize, aby zůstal revitalizovaný vnitroblok živý a udržovaný i za pět let.

„Jednou jsem vzal rukavice a schody a okolí jsem uklidil. Fotku z úklidu jsem dal na Facebook a nestíhal se divit, jaký to mělo ohlas mezi mými přáteli,“ vzpomíná Fiala. Vzápětí ho napadlo, že by mohl založit komunitu lidí, kteří mají toto místo rádi nebo bydlí nedaleko. A tak před rokem vznikli Přátelé nuselských schodů.

Co je vlastně na Nuselských schodech tak výjimečného? „Tunely z hlavního nádraží, dávná viniční kaple, unikátní roubenka i historické schody samotné – a nakonec i v centru města vzácná zeleň – dělají z tohoto vinohradského zákoutí opravdu neobyčejné místo,“ domnívá se Fiala. Dříve šlo o důležitou spojnici Vinohrad s nádražím, po níž se procházely dámy s paraplíčky. Nyní místo možná na první pohled ztratilo svůj lesk, rozhodně ale ne svou duši.

Díky práci iniciativy se navíc schodům vrací i onen lesk. Dobrovolníci zde za poslední rok uspořádali šest velkých úklidů. Vedle nich se tu konal také komunitní piknik či výstavba místní zahrádky. Nyní se nadšenci chystají poprvé Zažít město jinak v rámci celorepublikové akce. To vše z vlastních financí a s podporou místních podniků.

Záměr všech těchto kroků je jasný. „Chceme oživit Nuselské schody, podpořit místní kulturní a komunitní život, přitáhnout k lokalitě pozornost veřejnosti i radnice a upozornit lidi na to, jak příjemné místo pro trávení volného času by to mohlo jen s trochou řádné péče být,“ uzavírá Fiala.

V kategorii základních škol byl oceněn projekt z Havířova, v němž děti z dětských domovů pravidelně tráví volný čas společně s autistickými dětmi, s nimiž si hrají i povídají. Mezi středoškoláky uspěla Revoluce na střední – projekt, který usiluje o velké změny v českém středním školství.

Ve třetí hlavní kategorii účastníků do 30 let vyhrála iniciativa ZVOL SI INFO, která učí mladé lidi tolik důležité mediální gramotnosti. Cenu O2 za vstřícnou a bezpečnou komunitu získal projekt proti šikaně Nenech to být a volba diváků padla na sdružení Babičkové zaměřené na seniory.

Nadace se rozhodla podpořit celkem 15 projektů, které si kladou za cíl oživit nebo zlepšit život ve své sousedské komunitě. Například ve Valticích chystají projekt zaměřený na seniory s cílem propojit je nejen mezi sebou navzájem, ale i s dalšími skupinami napříč sociálním spektrem. V Králíkách zase chtějí uspořádat sousedskou slavnost založenou na společné aktivitě co největšího počtu občanů, podobnou akci připravují i v Teplicích.

Řada vybraných projektů se chystá také budovat – v Českých Budějovicích komunitní zahradu, v Havlíčkově Brodě stezku s odkazem k místní historii, v Dobroslavicích stromovou alej a na dvou místech v Praze komunitní centrum, respektive komunitní knihovnu.

Otcem myšlenky je Phil Morgese se svou dcerou Emmou, kteří chtěli uspořádat jedinou lekci ve snaze pomoct dalším tatínkům v místní komunitě. Ohlas byl ale tak mimořádný, že Morgese vzápětí své aktivity značně rozšířil, a to i o online verzi. Skrze svůj projekt sdílí základní instrukce i inspiraci na rozmanité účesy.

Celá iniciativa pracuje s uvědoměním, že nejdůležitější na dělání účesů je pouto, které se za touto činností skrývá. Aktuálně v rámci sdružení funguje 13 dvojic tatínků a dcer, kteří pomáhají jako instruktoři ve svých komunitách.

Počet zapojených měst od loňska vzrost ze čtyř na jedenáct. Největší zájem o akci je v Praze, kde se uskuteční na více než šedesáti místech. Vedle hlavního města se přidaly také Olomouc, Hradec Králové či Český Krumlov.

Každé město se organizace chopí po svém. Nabídka se proto město od města liší. „Klíčem je oslovit co nejvíce sousedů a známých, podniků a organizací v okolí, od kaváren a obchůdků po školky a školy. Dalším krokem je vymyslet společně program na veřejném místě, do kterého se bude moci zapojit co nejvíce obyvatel,“ vysvětluje koordinátor projektu Martin Šotola.

Co konkrétně událost nabídne? Na pražském Rezáčově náměstí například dostanou senioři prostor u DJského pultu, aby pustili své oblíbené hity. V Roudnici nad Labem se uskuteční soutěž o nejlepší bábovku místní babičky, v Mnichově Hradišti budou zase soutěžit o nejchutnější jablečnou dobrotu. Ve Frýdku-Místku uspořádají křest veřejného klavíru spojený s jeho malováním.

Snahou je ve všech zapojených městech oslavovat veřejný prostor, ukázat lidem jeho možnosti a podpořit místní komunity, organizace a aktivní občany. Na většině míst se akce uskuteční v sobotu 19. září. V Praze potrvá celý víkend, v Hradci Králové se bude konat v neděli a v Krnově následující sobotu.

Za šachovým projektem stojí aktivista Václav Pištora a Ondřej Kobza. Před dvěma lety přišli s piany na ulici a v současné době šíří v Česku nápad se šachy pod širým nebem. „Těší mne, že se projekt podařilo dotáhnout do konce a Ústečané dostanou další alternativní možnost trávení volného času v ulicích,“ řekl pro Deník Václav Pištora.

V Ústí mohou místní i návštěvníci zatím potrápit své mozky na dvou místech, na Lidickém náměstí a na Střekově parku naproti Krajskému soudu. „Lidické náměstí jsem vybral, protože se zde snoubí klidová odpočinková zóna s blízkým dopravním uzlem u divadla, a proudí tudy velké množství lidí,“ vysvětlil pro Deník Pištora. Šachy si mohou donést buď vlastní, nebo si je vypůjčit v nedaleké vinotéce.

Zdroj: Deník.cz

Plán zní zcela jednoduše, má pomoci ušetřit peníze vládě a zároveň vybavit mladistvé potřebnými zkušenostmi a schopnostmi nezbytnými k získání plnohodnotného zaměstnání. Pokud žije plnoletý člověk ve věku do 21 let na podpoře, musí do šesti měsíců začít pracovat. Z této práce nebude mít žádný stálý příjem, neboť bude pomáhat své místní komunitě, ale naučí se tímto způsobem zodpovědnosti a disciplíně.

Mladí lidé mohou vařit jídla pro seniory, čistit chodníky a posprejované ulice nebo přispět k činnosti místních charitativních spolků. To vše minimálně 30 hodin týdně spolu s deseti hodinami aktivního hledání zaměstnání. Pak budou mít teprve záruku, že mohou dostávat příspěvky na život a na bydlení od vlády. Tímto způsobem chce britský ministr, David Cameron, předejít zlenivění a zpohodlnění mladých lidí.

Pro tento účel by mohlo již brzy vzniknout mnoho nových míst na praxi, kde mohou studenti snadno získat zkušenosti, které jim v budoucnu usnadní hledání a úspěšné získání práce. Pro zaměstnání jsou schopnosti týmové spolupráce, koncentrace, pečlivosti a podobně jednoznačnou výhodou, proto je nezbytné osvojit si tyto dovednosti v brzkém věku a usnadnit si pak boj na přijímacích pohovorech. Tím, že budou mladí lidé pravidelně pomáhat ostatním ve svém okolí, si snadněji osvojí pravidelnou rutinu a vypěstují si potenciál, díky kterému budou schopni kvalitně vykonávat své nové zaměstnání.

Gabriela Dittrichová, redaktorka Pozitivních zpráv v Británii