Protože den bude takový, jaký si ho uděláte.

Subjektivní prožitek je to jediné, co máme. Vytěžme z něj to nejlepší, nabádá duo Brain We Are

Zdroj fotografií: archiv projektu

Kryštof a Vojta jsou dva mladí zvídaví studenti neurověd, kteří vás zaručeně nakazí svým nadšením a úsměvem, a to dokonce, i když je zrovna nevidíte – stačí se zaposlouchat. Podcasty Brain We Are si s vaším mozkem zahrají ping-pong mezi nečekanými aha momenty a chvílemi, kdy vám zůstane rozum stát. I přesto, anebo možná právě proto, však budete hltat jeden díl za druhým. Jak s brain hackingem začít a jak nám může změnit život? Do hlubin lidského mozku nás tentokrát Vojta s Kryštofem vzali s sebou.

Co je ve vašem podání brain hacking?

V: Brain hacking je pro nás hlavně uvědomění, že jsme zodpovědní za náš stav a že ten stav můžeme měnit. Mozek totiž ovlivňuje vnímání naší reality, takže tím vlastně naši realitu měníme. Je to tedy určitý přístup k životu a zlepšování subjektivní zkušenosti.

Co vás k němu přivedlo a jak dlouho se mu věnujete?

V: Dovedlo nás k tomu studium na přírodovědecké fakultě, kde jsme se Kryštofem potkali. Během zkouškového jsem se snažil „hacknout“ svou tehdy ne moc dobrou paměť a objevil jsem bylinu brahmi, kterou ke zlepšování paměti používali už budhističtí mniši. Je to tedy asi čtyři a půl roku.

K: Pro mě to bylo na konci gymplu, kdy jsem se točil v různých negativních stavech – úzkostech až depresích. Začal jsem se ptát, proč se mi to děje, a právě tehdy vznikla ta fascinace a zájem o mozek a vědomí. To mě dovedlo na přírodovědeckou fakultu, kde jsem se potkal s Vojtou… A od té doby jsem na cestě za nejlepším mozkem, co jsem kdy měl.

Co považujete za nejpřínosnější brain hack, který se vám podařilo osvojit?

V: Všímavost, meditaci, mindfulness – protože se ukazuje, že je to takový metahack úplně na všechno. Pomáhá nám zvládat stresové události, napojit se zpátky na přítomný moment, směřovat naši pozornost, poznávat sám sebe a uvědomovat si to, jak moc nám kradou pozornost věci, které třeba ve své identitě tolik nechceme. Protože to, čemu věnujeme pozornost, tím se stáváme.

K: Přesně tak. Všímavostí vlastně fyzicky trénujeme mozek, jako by to byl sval. Nejnovější část našeho mozku – prefrontální kortex – nám propůjčuje schopnost sebereflexe. My se tak můžeme podívat na tu starší část, kde vznikají emoce a rozhodnout se, jestli pro nás není výhodnější nechat ty emoce plynout a vybrat si jinou reakci. Věcí, které se dějí špatně, si totiž nejdřív musíme všimnout, abychom je mohli měnit.

Pokud bych chtěla s brain hackingem také začít, jaký první, řekněme nejjednodušší krok mi doporučíte?

V: To jsme opět u té všímavosti. Poslední dobou mám pocit, že je nouze o vtělenou kognici. Nemáme tendenci podívat se do našeho těla a procítit si věci a informace, které jsou nám předávány skrze vzorce ve společnosti. Více se všímám, jak mi je ve vlastním těle – je to kompas, který máme neustále u sebe, jen jsme ho přestali tolik sledovat.

K: Za mě je to navíc spánek a kvalitní odpočinek, protože vždycky musíme začít u regenerace, kdy se mozek utváří a roste.

V: Stejně tak i pohyb – ten není jen o svalech, ale zlepšuje i veškeré fungování mozku, schopnost učení, vůbec celkovou neuroplasticitu mozku, což je ta zmiňovaná schopnost změny.

Jak byste shrnuli poselství projektu Brain We Are?

K: Už na začátku jsme říkali, že je naším cílem zlepšit zkušenost se životem jednomu jedinému člověku. A hlavně aby nás to bavilo. Což se nám, myslím, daří. Ten širší koncept je pak optimalizace subjektivní zkušenosti pro každodenní život.

V: Pro mě je to i zamyšlení nad naším životem a prožíváním, uvědomění, že je to to jediné, co kdy budeme mít, což nám najednou dá i zodpovědnost a možnost s tím něco udělat. Zakládáme si na hlubokém porozumění, informace propojujeme s prožitky a předáváme je dál.

K: Nechceme vytvářet manuál na mozek, ale chceme spíš ostatní vést k těm prvním krokům, aby si každý objevil svůj manuál sám.

Netajíte se svým častým dojetím nad zázrakem života a přítomnými okamžiky. Dá se podle vás vděčnost naučit?

K: Vděčnost se dá prostě praktikovat. Stačí si vzít každé ráno deník a napsat si tři věci, za které jsem v tomhle momentu vděčný. Svítí slunce, dýchám, voní dobrá snídaně – a najednou se dostávám zpátky k těm základním věcem a učím tím svůj mozek vděčnosti. Je vědecky dokázané, že v něm pak aktivita probíhá trochu jinak.

V: Vděčnost jednoduše zase začíná u všímavosti – těch drobností si nejdřív musíme všimnout a roztočit celý ten koloběh. Pro mozek je to dlouhodobě výhodný stav související i s optimalizací produkce dopaminu, který stojí za motivací a pocitem odměny.

Jak velkou roli hraje při brain hackingu péče o naše psychické zdraví?

V: Je to vlastně jeho podstata. Zažitý dualismus těla a mysli se v posledních letech ukazuje jako mylný, my jsme jeden proces. Myšlenky nejen, že mozek zpětně ovlivňují, ale ty myšlenky tím mozkem jsou – mozek tak jenom ovlivňuje sám sebe. Takže je dobré si uvědomit, že to, jak teď přemýšlím, má fyzickou reprezentaci v mozku a já každou další myšlenkou svůj mozek zákonitě měním.

Má smysl začínat s brain hackingem v jakémkoliv věku, anebo je jen pro mladé?

K: Určitě má. Ukazuje se, že když se starší lidi začnou třeba hýbat a mít pravidelný silový trénink, jejich mozek stárne pomaleji, a dokonce prosperuje. Velký vliv hraje i prostředí.

Vidíte jeho potenciál také v lékařství? Například v kontextu zvyšujícího se věku dožití, a tím i rostoucího výskytu degenerativních onemocnění či Alzheimerovy choroby…

K: To je ono. Zvlášť u Alzheimerovy choroby je dokázáno, že změny v životním stylu mohou podporovat nebo preventovat její vznik. I když máte genetické predispozice, kvalitní jídlo, pohyb a trénink odolnosti mozku proti stresu dokáže divy. Minimálně můžeme zmírnit dopady. Takže jo, brain hacking je reálná věc, kterou může praktikovat každý. Třeba proto, aby se dožil víc let, aby byl zdravější déle, aby mu mozek fungoval, tak jak si představuje, nebo aby svůj výkon posunul na další úroveň.

Můžeme se těšit na další sezónu Brain We Are podcastů? Prozradíte některá témata nebo zajímavé hosty?

K: Čtvrtá sezóna bude venku někdy během září a rozhodně se máte na co těšit. Rozebíráme třeba biohacking stresu, automatické reakce, nebo co se děje při závislostech…

V: …bavíme se o pozornosti, moudrosti, o lásce – jak se znovu zamilovat do reality…

K:…bavíme se taky o kešu oříšcích…

V:…a biohackingu odpočinku. Máme tam taky pár lidí z Národního ústavu duševního zdraví a další zajímavé hosty, které zatím nechceme prozrazovat.

Ze zákulisí Brain We Are

Autoři podcastu Brain We Are.

Vojtěch Hlaváček a Jiří Kryštof Jarmar jsou mladí nadšenci do neurověd, které spojuje fascinace mozkem a vším, co s ním souvisí. V několika desítkách dílů podcastu Brain We Are předávají posluchačům cenné informace podložené nejnovějšími vědeckými studiemi i vlastní úvahy s potenciálem odvařit vám mozkové závity. Studenty můžete poslouchat na Spotify, Youtube či sledovat na Instagramu nebo Facebooku.

Související články

Inspirace

Čeští studenti vyhráli přírodovědnou soutěž Evropské Unie

Byznys

Program Můžeš podnikat motivuje studenty k aktivní budoucnosti

Inspirace

Gratias Tibi ocenila nadějné projekty a nápady mladých

Inspirace

Nejlepší studentské experimenty poputují do vesmíru

Zaručeně zlepší den

Čeští vědci hlásí objev v boji proti rakovině. Nové léky jsou až stokrát účinnější

Čeští vědci vyvinuli unikátní rychlotesty na covid-19. Výsledky odhalí už za hodinu

Praha znovu ovládla anketu o nejlepší místo pro život. Zjistěte, jak se umístil váš kraj

Průlom v boji proti koronaviru. Nový test přináší přesné výsledky už za 90 minut

Inspirativní rozhovor

Subjektivní prožitek je to jediné, co máme. Vytěžme z něj to nejlepší, nabádá duo Brain We Are

Subjektivní prožitek je to jediné, co máme. Vytěžme z něj to nejlepší, nabádá duo Brain We Are

Přečtěte si rozhovor se studenty neurověd - Kryštofem a Vojtou, kteří tvoří podcast Brain We Are.