Protože den bude takový, jaký si ho uděláte.

Studentů na vysokých školách je více

Množství studentů vysokých škol v zemích spadajících pod Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj nezadržitelně roste. V loňském roce nastoupilo do prvního ročníku VŠ rekordních 23 milionů studentů a zájem o tento druh vzdělání ve vyspělých zemích nadále stoupá.

Mezi vysokoškoláky můžeme pozorovat různé změny, mění se nejen věk studentů, ale třeba i země, ze kterých pocházejí, či předměty, které upřednostňují.

Mezi lety 1995 a 2011 vzrostl počet vysokoškoláků o více než 20%. V mnoha zemích je důvodem nezadržitelný růst a větší konkurence na trhu práce a tedy rostoucí poptávka po lépe kvalifikované (a méně manuálně zdatné) pracovní síle, jinde se jedná o celkový nedostatek odborníků, kteří musí být často rekrutováni z jiných zemí, a to ubírá na dobrém jménu daného státu.

Nejvíce studentů, kteří se rozhodnou studovat v zahraničí, pochází z Číny (jedná se o více jak polovinu všech mezinárodních studentů), dále pak jsou to Indové, Američané a Korejci. Statistiky ukazují, že se počet zahraničních studentů za uplynulou dekádu zdvojnásobil, a při pohledu na oblibu jednotlivých předmětů se dá předpokládat, že v budoucnu bude obliba studia v zahraničí růst i nadále.

Aktuálně nejoblíbenějšími odvětvími jsou společenské vědy, právo a business. Můžeme ovšem najít i několik výjimek. Ve Finsku, například, jsou nejpopulárnější technické obory. Naopak v Saúdské Arábii a Koreji to jsou humanitní vědy a umění. Celkově nejméně studovány jsou přírodní vědy a strojírenství.

Obecně ovšem počet vysokoškolaček lehce převládá nad množstvím vysokoškoláků. Ženy reprezentují 52 % všech studentů, a muži zbylých 48 % (statistika z roku 2011).

Ještě před pár lety byla tato situace obráceně, díky emancipaci nastávají ovšem rapidní změny, a to také ve věkovém složení studentstva. Zatímco u nás a ve většině nám blízkých zemí nastupují žáci na vysokou školu v cca 19 letech, ihned po dokončení střední školy, jinde z důvodu omezené kapacity vysokých škol či nedostatku financí musejí studenti pár let vyčkat. A proto například Švédové nastupují na VŠ až ve věku zhruba 25 let. Průměrný věk začínajících vysokoškoláků byl v loňském roce 22 let a délka jejich následného studia se odhaduje na cca 4,5 roku.

Ovšem někteří studenti si svoji docházku zkrátí, ať už z důvodu jiné, finančně atraktivní nabídky na trhu práce, nebo z vlastního uvážení, že již nasbírali dostatečné množství informací, či pro ně daný obor nebyl tím pravým.

Ať tak či onak, dobrou zprávou zůstává, že v průměru 70% studentů vysokou školu dokončí, a tak se v budoucnu můžeme těšit na celkově lépe kvalifikovanou společnost, která bude kompetentnější na trhu práce, bude zvládat vykonávat dané úlohy efektivněji a rychleji a díky tomu se bude moct těšit větší svobodě a flexibilitě v osobním i pracovním životě.

Zdroj: http://www.oecd.org/edu/skills-beyond-school/EDIF%202013–N%C2%B015.pdf

Související články

Inspirace

Vítězové České hlavičky dosáhli výborných výsledků

Inspirace

Siemens ocenil talentované české studenty i pedagogy

Inspirace

Jak si vylepšit známky ve škole? Strategickým výběrem studijních materiálů

Inspirace

Dětské univerzity se otevírají novým zájemcům

Zaručeně zlepší den

Naděje pro pacienty se závažným průběhem covidu. Vědci zjistili, které léky napomáhají zotavení

Zatočí s plevelem i cenou biozeleniny. V Opavě vznikl stroj, který slibuje revoluci v zemědělství

Dobrá zpráva pro ty, kteří prodělali koronavirus. Podle vědců získávají na několik měsíců imunitu

Jak motivovat děti k úklidu? Češi vymysleli hru, která domácí práce mění v zábavu

Inspirativní rozhovor

Po padesátce jsem začala žít nový život. Víru v sama sebe se snažím vštěpovat i svým klientkám, říká trenérka Dana Škorpilová

Po padesátce jsem začala žít nový život. Víru v sama sebe se snažím vštěpovat i svým klientkám, říká trenérka Dana Škorpilová

Přečtěte si rozhovor s Danou Škorpilovou, která po padesátce skončila kariéru manažerky a začala pomáhat ostatním jako osobní trenérka a výživová poradkyně.