Studentů na vysokých školách je více

Množství studentů vysokých škol v zemích spadajících pod Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj nezadržitelně roste. V loňském roce nastoupilo do prvního ročníku VŠ rekordních 23 milionů studentů a zájem o tento druh vzdělání ve vyspělých zemích nadále stoupá.

Mezi vysokoškoláky můžeme pozorovat různé změny, mění se nejen věk studentů, ale třeba i země, ze kterých pocházejí, či předměty, které upřednostňují.

Mezi lety 1995 a 2011 vzrostl počet vysokoškoláků o více než 20%. V mnoha zemích je důvodem nezadržitelný růst a větší konkurence na trhu práce a tedy rostoucí poptávka po lépe kvalifikované (a méně manuálně zdatné) pracovní síle, jinde se jedná o celkový nedostatek odborníků, kteří musí být často rekrutováni z jiných zemí, a to ubírá na dobrém jménu daného státu.

Nejvíce studentů, kteří se rozhodnou studovat v zahraničí, pochází z Číny (jedná se o více jak polovinu všech mezinárodních studentů), dále pak jsou to Indové, Američané a Korejci. Statistiky ukazují, že se počet zahraničních studentů za uplynulou dekádu zdvojnásobil, a při pohledu na oblibu jednotlivých předmětů se dá předpokládat, že v budoucnu bude obliba studia v zahraničí růst i nadále.

Aktuálně nejoblíbenějšími odvětvími jsou společenské vědy, právo a business. Můžeme ovšem najít i několik výjimek. Ve Finsku, například, jsou nejpopulárnější technické obory. Naopak v Saúdské Arábii a Koreji to jsou humanitní vědy a umění. Celkově nejméně studovány jsou přírodní vědy a strojírenství.

Obecně ovšem počet vysokoškolaček lehce převládá nad množstvím vysokoškoláků. Ženy reprezentují 52 % všech studentů, a muži zbylých 48 % (statistika z roku 2011).

Ještě před pár lety byla tato situace obráceně, díky emancipaci nastávají ovšem rapidní změny, a to také ve věkovém složení studentstva. Zatímco u nás a ve většině nám blízkých zemí nastupují žáci na vysokou školu v cca 19 letech, ihned po dokončení střední školy, jinde z důvodu omezené kapacity vysokých škol či nedostatku financí musejí studenti pár let vyčkat. A proto například Švédové nastupují na VŠ až ve věku zhruba 25 let. Průměrný věk začínajících vysokoškoláků byl v loňském roce 22 let a délka jejich následného studia se odhaduje na cca 4,5 roku.

Ovšem někteří studenti si svoji docházku zkrátí, ať už z důvodu jiné, finančně atraktivní nabídky na trhu práce, nebo z vlastního uvážení, že již nasbírali dostatečné množství informací, či pro ně daný obor nebyl tím pravým.

Ať tak či onak, dobrou zprávou zůstává, že v průměru 70% studentů vysokou školu dokončí, a tak se v budoucnu můžeme těšit na celkově lépe kvalifikovanou společnost, která bude kompetentnější na trhu práce, bude zvládat vykonávat dané úlohy efektivněji a rychleji a díky tomu se bude moct těšit větší svobodě a flexibilitě v osobním i pracovním životě.

Zdroj: http://www.oecd.org/edu/skills-beyond-school/EDIF%202013–N%C2%B015.pdf