Srbský Banát již deset let ožívá díky dobrovolníkům Hnutí Brontosaurus

Letos je tomu deset let, co dobrovolníci hnutí Brontosaurus poprvé vyrazili pomáhat do oblasti srbského Banátu s cílem zlepšovat život tamních českých krajanů. Od té doby tady pravidelně pomáhají pečovat o zdejší vesnice a životní prostředí, podílejí se na organizací krajanského života nebo mapují místní historii.

Mezi malebnými selskými domečky i v okolních polích a pastvinách lze každoročně spatřit mladé chlapce i dívky, jak natírají ploty, značí turistické trasy, nebo uklízejí místní hřbitov. „Práce mi vytvořila ke kraji osobní pouto. A také se při ní nejlépe seznamuje s místními,“ směje se dobrovolnice Anna, která je tady letos podruhé. „Jejich činorodost nabudila i usedlíky, aby se také nějak zapojili,“ tvrdí paní Bůžková, která žije v jedné z českých vesnic.

Předkové českých krajanů do oblasti přišli v průběhu devatenáctého století ze sousedního rumunského Banátu, který kolonizovali pod příslibem výhodných kontraktů od rakousko-uherských úřadů. Nepříznivé životní podmínky je však vyhnaly na srbskou stranu hranice, kde dodnes žijí jejich potomci. České dědictví se nicméně vlivem asimilace a emigrace postupně vytrácí a češtinu tak dnes aktivně užívá již jen starší generace. „Chtěli jsme krajanskou komunitu podpořit a oživit vztahy krajanů s mladými lidmi z České republiky,” říká Dalimil Toman, programový ředitel hnutí a jeden ze zakladatelů projektu. „Hlavní myšlenkou bylo posílit vazby oblasti s Českem a přispět k zachování a poznávání zdejšího kulturního dědictví. A také k tomu, aby byl život v českých vesnicích malinko kvalitnější a atraktivnější,” tvrdí.

Již dříve dobrovolníci organizace navštěvovali rumunskou část Banátu, během jednoho z pobytů však zavítali za srbskou hranici a rozhodli se rozšířit působnost i sem. V roce 2013 tak Toman vyrazil s první skupinou dobrovolníků do Českého Sela, které je s pětadvaceti obyvateli jedinou zdejší čistě českou vesnicí, a do sousední Kruščice, kde Češi tvoří asi třetinu z osmi set obyvatel.

Od té doby oblast navštěvuje každoročně. „Podařilo se nám postupně vyčistit veřejná prostranství jako je hřbitov či okolí Českého kulturního domu a kostela. Přispěli jsme k opravě historických vahadlových studen, které stojí ve znaku Českého Sela, a ve spolupráci s ekologickým sdružením Arenaria jsme čistili okolí místních jezer. Letos pokračujeme v aktivitách pro rozvoj šetrného turistického ruchu, jako je mapování tras pro pěší túry.” Do práce se zapojili i místní lidé. „Společně jsme vyčistili ulice vesnice, vyráběli mozaikové stoly pro místní kulturní akce, uklízeli muzeum, udržovali třídu pro kroužky češtiny nebo zachraňovali historický křížek za vesnicí,” shrnuje Toman.

Podle jeho slov však zdaleka nejde jen o práci s hmatatelnými výsledky. „Stejně klíčová je pro nás i družba s krajany a posilování českého živlu.” Dobrovolníci se tak podílejí i na organizaci místních  slavností, fotbalových zápasů, nebo zkrátka jen hovoří s lidmi v češtině. Právě tyto činnosti řada místních oceňuje nejvíc. „Jsme hlavně rádi, že jsou tu mladí a vesnice ožije,” tvrdí paní Bužková.

„Vedle aktivního odpočinku nám naše činnost umožňuje objevovat a mapovat zdejší kraj, jeho historii a kulturu. Můžeme pak vše předávat dál,” dodává ještě Toman. Dobrovolníci k tomuto účelu vytvořili webovou stránku o srbském Banátu srbskybanat.cz, povědomí o oblasti se však také snaží zvýšit prostřednictvím sociálních sítí či přednášek. „Chceme nejen pomoci na místě, ale i zvýšit zájem o srbský Banát mezi českými turisty a institucemi. To tvoří jeden z našich cílů do následujících let,” uzavírá.