Protože den bude takový, jaký si ho uděláte.

Římané za hranicí impéria: Archeologové v Nizozemsku našli dočasný tábor legií

Ilustrační foto: Pixabay

Nizozemští archeologové objevili v lokalitě Hoog Buurlo severně od Rýna pozůstatky římského vojenského tábora, píše server 100+1 zahraniční zajímavost. Nález dokládá, že římské legie nejen střežily opevněnou hranici provincie Dolní Germánie, ale také pravidelně podnikaly výpravy na území za limes.

Dolní Germánie a její hranice

Na území dnešního jižního Nizozemska, severozápadního Německa a části Belgie se rozkládala římská provincie Germania Inferior. Jejím centrem byla Colonia Agrippina, dnešní Kolín nad Rýnem. Přirozenou východní hranici tvořil Rýn, podél kterého Římané vybudovali Dolnogermánský limes – opevněný hraniční systém se strážními věžemi, pevnostmi a vojenskými základnami.

Ačkoli limes představoval oficiální hranici říše, Římané ji často překračovali. Využívali k tomu dočasné tábory, v nichž pobývali jen krátce – od několika dnů až po týdny. Takové lokality jsou známy jen v malém počtu, a proto je každý nový objev mimořádně cenný.

Hoog Buurlo: tábor z 2. století

Výzkumný tým vedený Saskií Stevensovou z Utrechtské univerzity v rámci projektu Constructing the Limes odhalil v Hoog Buurlo asi 25 kilometrů severně od Rýna rozsáhlý římský tábor datovaný do 2. století n. l. Měl podobu zaobleného obdélníku o rozloze 3,6 hektaru. Chránil jej zhruba dvoumetrový příkop a třímetrový val navršený ze zeminy.

Uvnitř archeologové nalezli jen málo artefaktů, což odpovídá tomu, že šlo o přechodné zázemí. Pravděpodobně sloužilo jednotkám během přesunů za hranice říše.

Římský tábor v Hoog Buurlo obklopoval zhruba dva metry hluboký příkop, Foto: Utrecht University

Římané a germánské kmeny

Podle Stevensové tábor potvrzuje, že Římané nechápali Dolnogermánský limes jako nepřekročitelnou hranici. Germánské oblasti za Rýnem byly pro impérium důležité – poskytovaly dobytek, kožešiny, otroky i rekruty do pomocných jednotek.

Objev v Hoog Buurlo tak přináší nový pohled na římskou vojenskou strategii a vztahy s germánskými kmeny, jako byli Frísové či Chamavové. Ukazuje, že hranice říše nebyla pevným koncem, ale spíše výchozím bodem k dalším výpravám.

Související články

Podpořte Pozitivní zprávy

Podpořte Pozitivní zprávy pomocí Givt

Podpořte Pozitivní zprávy pomocí Givt

GIVT promění vaše každodenní nákupy na internetu v dobrý skutek. Stačí využít Pomocníka nebo před…

Zaručeně zlepší den

Celoživotní učení může pomáhat chránit paměť

Kréta má dvě nejkrásnější pláže světa

Jak připravit firmu na výpadek peněz, když zákazník neuhradí fakturu

Záchranář vysvobodil čapí mládě z vlasce a odvezl ho na JIP

Inspirativní rozhovor

„Inspiruje mě to, co jsem přečetl, viděl, slyšel i prožil,” říká spisovatel Miroslav Hlaučo, autor románu Letnice

„Inspiruje mě to, co jsem přečetl, viděl, slyšel i prožil,” říká spisovatel Miroslav Hlaučo, autor románu Letnice

Co inspiruje spisovatele k další tvorbě? Miroslav Hlaučo, autor úspěšného románu Letnice, nachází podněty ve všem, co čte, vidí, slyší i prožívá. V rozhovoru prozrazuje, proč nepíše podle pevné osnovy, jak ho překvapil mezinárodní zájem o jeho knihu a proč si na další dílo dává čas.

Pozitivní kniha

Inspirace z knihovny: Sny nám říkají mnohem více, než si myslíme. Jak je rozklíčovat?

Inspirace z knihovny: Sny nám říkají mnohem více, než si myslíme. Jak je rozklíčovat?

Noční výlety do říše snů jsou často skvělou zábavou a opravdovým odreagováním. Člověk v nich může…