Nizozemští archeologové objevili v lokalitě Hoog Buurlo severně od Rýna pozůstatky římského vojenského tábora, píše server 100+1 zahraniční zajímavost. Nález dokládá, že římské legie nejen střežily opevněnou hranici provincie Dolní Germánie, ale také pravidelně podnikaly výpravy na území za limes.
Dolní Germánie a její hranice
Na území dnešního jižního Nizozemska, severozápadního Německa a části Belgie se rozkládala římská provincie Germania Inferior. Jejím centrem byla Colonia Agrippina, dnešní Kolín nad Rýnem. Přirozenou východní hranici tvořil Rýn, podél kterého Římané vybudovali Dolnogermánský limes – opevněný hraniční systém se strážními věžemi, pevnostmi a vojenskými základnami.
Ačkoli limes představoval oficiální hranici říše, Římané ji často překračovali. Využívali k tomu dočasné tábory, v nichž pobývali jen krátce – od několika dnů až po týdny. Takové lokality jsou známy jen v malém počtu, a proto je každý nový objev mimořádně cenný.
Hoog Buurlo: tábor z 2. století
Výzkumný tým vedený Saskií Stevensovou z Utrechtské univerzity v rámci projektu Constructing the Limes odhalil v Hoog Buurlo asi 25 kilometrů severně od Rýna rozsáhlý římský tábor datovaný do 2. století n. l. Měl podobu zaobleného obdélníku o rozloze 3,6 hektaru. Chránil jej zhruba dvoumetrový příkop a třímetrový val navršený ze zeminy.
Uvnitř archeologové nalezli jen málo artefaktů, což odpovídá tomu, že šlo o přechodné zázemí. Pravděpodobně sloužilo jednotkám během přesunů za hranice říše.

Římané a germánské kmeny
Podle Stevensové tábor potvrzuje, že Římané nechápali Dolnogermánský limes jako nepřekročitelnou hranici. Germánské oblasti za Rýnem byly pro impérium důležité – poskytovaly dobytek, kožešiny, otroky i rekruty do pomocných jednotek.
Objev v Hoog Buurlo tak přináší nový pohled na římskou vojenskou strategii a vztahy s germánskými kmeny, jako byli Frísové či Chamavové. Ukazuje, že hranice říše nebyla pevným koncem, ale spíše výchozím bodem k dalším výpravám.
Podpořte Pozitivní zprávy pomocí Givt
GIVT promění vaše každodenní nákupy na internetu v dobrý skutek. Stačí využít Pomocníka nebo před…




Co inspiruje spisovatele k další tvorbě? Miroslav Hlaučo, autor úspěšného románu Letnice, nachází podněty ve všem, co čte, vidí, slyší i prožívá. V rozhovoru prozrazuje, proč nepíše podle pevné osnovy, jak ho překvapil mezinárodní zájem o jeho knihu a proč si na další dílo dává čas.
Inspirace z knihovny: Oceňovaná Boží hora zprostředkovává atmosféru chudinské Neapole
Snad každý si vybaví hladovost mládí, která je v pubertě doslova spalující. I pouhý vzduch chutná…