Řemeslo je v dnešní době umění, děti si to můžou vyzkoušet, říká ředitel ostravské Fajne dilny

Gabriel Duda je jedním ze zakladatelů projektu Fajna dilna, kde si můžete sami vytvořit vlastní výrobek: od prstýnku nebo hrnečku přes šaty až po stůl či postel. Fajna dilna je první otevřenou dílnou pro veřejnost v Ostravě a sídlí v industriálním areálu v Dolních Vítkovicích. Vznikla bezmála před šesti lety a nyní ji pravidelně navštěvuje skoro 1 800 kutilů.

V rámci projektu Fajna dilna teď nabízíte šest různých dílen, o jakou je největší zájem?
Největší zájem je teď o truhlářskou dílnu a keramiku. Máme na to internetový systém, kde si zarezervujete čas a místo, záleží na vás, v jaké dílně zrovna chcete být a co chcete dělat. Prvotní věc je s námi uzavřít smlouvu, pak se do rezervačního systému dostanete, přihlásit se můžete 24 hodin dopředu. My potom máme přehled, kolik lidí tady kdy má být. Buď chodí samostatně, nebo nabízíme kurzy, kde je všechno naučíme.

A jaké další dílny tady máte?
Hodně oblíbená je kovodílna. Tam učíme uživatele svařovat, vysvětlujeme jim, jak ten stroj funguje. Oni se to tady učí, protože se to chtějí naučit. Občas si totiž někdo koupí nějakou svářečku domů, ale neumí ji obsluhovat, tak přijde sem a my ho to naučíme. Máme tu i gravírovací technologie, takže si můžou uživatelé veškeré svoje výrobky, které tady udělali, označkovat. Použijí laser, vypálí něco do železa nebo do dřeva. V truhlářské dílně je teď oblíbené vyrábět stoly s pryskyřicí. Často se tady nábytek i opravuje. Zákazníci si ze sběrného dvora přivezou třeba židličku, která se jim líbí, a k nám ji přijdou vybrousit. Je to takový upcycling.

Co nejčastěji děláte v keramické, sklářské nebo šicí dílně?
V keramické dílně pořádáme workshopy na klasické točení na kruhu, modelování nebo i vylívání porcelánu, na které máme různé formy. Nejčastěji jsou tu misky a hrnečky, všechno jsou to originální věci. Do sklářské dílny jsme investovali v minulém roce. Tady se nejčastěji vyrábí skleněné perly, takový prototyp Pandory. Oblíbené jsou skleněné prstýnky a výroba vitráže. V šicí dílně se používají různé šicí stroje, zvládají pracovat s kůží a tak podobně. Šicí dílnu tady má na starosti lektorka, která je profesionální švadlena.

Takže každá dílna má svého lektora?
Ano, každá má svého zástupce, takže všechny zákazníky odkazuji přímo na konkrétního učitele, podle toho, co chce dělat. A buď si to udělá sám, nebo si zaplatí pomoc profesionála, jako ve fit centru. My je celým tím projektem provedeme, pomůžeme jim.

Platí tady nějaké genderové předpoklady? Muži svářeči a ženy švadleny?
Ne, to vůbec ne. Teď jsme měli tři svářečské kurzy, kde byly samé ženy.

Jaké další kurzy nabízíte?
Pořádáme kurzy na všechna různá odvětví řemesel, třeba tuto sobotu máme kurz na výrobu nástěnných hodin nebo magnetické lišty na nože. Příští týden je v plánu pět kurzů, šití, háčkování, nebo taky truhlářský kurz. Protože se blíží Velikonoce, tak máme i workshop na takzvané madeirové vejce.

Dílny máte otevřené šest dní v týdnu, co se tady děje v pondělí?
V pondělí máme zavřeno, protože to máme servisní den. Byť jsou veškeré naše stroje a zařízení profesionální, tak občas je tam potřeba něco opravit. Bývají to maličkosti. Když na tom pracují lidé, kteří nejsou moc známí řemesla, tak musíme počítat s tím, že se občas stane něco, co by se stát nemělo.

Máte s projektem nějaké další plány?
Hlavně rozšířit uživatelskou základnu a rozšiřovat technologický park o další stroje a zařízení. Třeba v dílně 3D tiskáren máme nově 3D skener, takže dokážeme něco naskenovat a následně vytisknout.

Jak vás myšlenka Fajne dilny vůbec napadla?
Chtěli jsme, aby si lidi mohli všechno vyzkoušet, aby měli možnost si něco vyrobit, ale nemuseli si kupovat drahé stroje a nářadí. Je to taková sdílená dílna, je tady prostor a potřebná technika. Můžete být začátečník a tady si ty věci osaháte, poznáte, jak fungují, naučíte se s nimi pracovat. A pokud s tím už umíte, tak tady samozřejmě realizujete své nápady a děláte své dílo.

Co považujete za největší úspěch dílny?
Jako největší úspěch vidím to, že dokážeme z úplných začátečníků udělat řemeslníky, podnikatele. Už máme několik lidí, kteří se své dovednosti naučili až tady – a teď se tím živí.

Pro druhý stupeň základních škol pořádáte program „Nebojme se řemesel“. O co se přesně jedná?
Je to díky programu města Ostravy na podporu vzdělávání a talentmanagement, kdy spolupracujeme s regionálními základními školami. Děti si u nás můžou rovnou vyzkoušet různá řemesla. Až tady poznají, že taková řemesla vůbec existují, a zjistí, že i takový svářeč dokáže být velký borec. Tím, že jim všechno ukážeme, tak jim rozšiřujeme obzory a pomáháme jim rozhodnout se, čemu se budou v životě věnovat. A kromě tohoto školního programu děláme i příměstské tábory, většinou přes velké prázdniny.

Co děti nevíce baví?
Líbí se jim všechno, co nabízíme, ale obecně je nejoblíbenější svařování. Kromě toho je učíme například malovat, natahovat stěrku, sádrovat, nahazovat omítku, základy elektroniky, základy šití, keramiky nebo skleněné vitráže.

Vystudoval jste průmyslovou školu, táhla vás technika a řemeslo od dětství?
V mých mladých letech nebylo to, co je dnes. Když jsem byl v osmé třídě, tak mi dědeček koupil Atari 800XE, což byl můj první počítač. Tak jsem se učil programovat. Potom jsem šel na střední, udělal maturitu  začal poznával další věci.

Co vás bavilo nejvíce?
Nejvíce mě bavila sochařina, což dělám dodnes. Vyrobil jsem třeba třímetrovou sochu ženy ze dřeva, je o 21 centimetrů vyšší než Radegast na Radhošti. Pak jsem se ještě překonal, udělal jsem čtyřmetrovou sochu. Teď vyrábím ta dřevěná srdce, první vznikla v Dolním Benešově jako takový fotopoint. Pak si další čtyři objednalo Rádio Orion, jedno je na Pustevnách, další na Lysé hoře. Pořád je to řemeslo, ale zároveň už je to umění.

Medailonek

Gabriel Duda vystudoval obor Mechanik strojů a zařízení na Vítkovické střední průmyslové škole. Znalosti a dovednosti si i nadále prohluboval dalším vzděláváním, mj. absolvoval i svářečský či soustružnický kurz. Od roku 2017 je výkonným ředitelem a předsedou předsednictva zájmového spolku Řemeslný inkubátor v Ostravě, který provozuje Fajnou dilnu.