Protože den bude takový, jaký si ho uděláte.

Projekt Hydronaut aneb Astronautem pod vodní hladinou

Jako malý chtěl být Matyáš Šanda astronautem. I když dnes astronautem není, stále má šanci, že si svůj dětský sen splní, byť v přeneseném významu. Od roku 2008 totiž pracuje na projektu Hydronaut. V laboratoři, která dokáže simulovat podmínky, kterými jsou vystaveni kosmonauti ve vesmíru. O tom, že se nejedná o nějaký bláznivý výmysl svědčí také fakt, že na projektu nepracuje sám, ale pomáhá mu hned několik významných institucí. Cílovou metou je pak vybudování výzkumné základny, která bude připravovat astronauty na cesty do vesmíru.

Práce na laboratoři probíhají v areálu firmy Kovoklima Gurtler v Radotíně u Prahy. Na místě však nečekejte nějakou honosnou základnu jako z vědeckofantastických filmů, ale obyčejnou plechovou boudu. Většinu financí si totiž Matyáš Šanda musí sehnat sám. Je vděčný za jakoukoliv pomoc, protože cena stavby podvodní laboratoře, tvz. DeepLabu, se šplhá k milionu korun. Oceňuje zapojení partnerů, kteří pomáhají s vnitřním vybavením laboratoře, stejně tak práci pomocníků, bez které by se neobešel.

Samotnou konstrukci podvodní laboratoře tvoří i vyřazený kotlový vůz Českých drah, který zastává místo pro posádku. Celý DeepLab váží okolo 40 tun a jeho výška měří necelých sedm metrů. Mimo laboratoře se usilovně pracuje také na komunikační centrále, kterou je v přeneseném smyslu možno chápat jako „malý Houston“. Odtud budou lékaři s posádkou komunikovat při jednotlivých testech i ostrém provozu. Vše je vymyšleno do sebemenších detailů. Nechybí ani možnost zpoždění signálu mezi DeepLabem a centrálou, což simuluje komunikaci mezi raketou vzdalující se od Země a velícím střediskem.

Myšlenka DeepLabu je založena na principu kesonu. Jedná se o typ potápěčského zvonu, který umožňuje přebývat osobám ve vodě bez dýchacího přístroje. Voda se do zvonu (nádoby obrácené dnem vzhůru) nedostane díky tlaku vzduchu, který je uvnitř stejný, jako je tlak vody venku. Podmínky, které panují v ponořené laboratoři, se shodují s podmínkami ve vesmírném skafandru. Astronautům i potápěčům hrozí tzv. dekompresní nemoc. Všichni musí projít procedurou, kdy je jim během 48 hodin snižován dusík v krvi. Jinak by jim hrozily otoky, ochrnutí končetin, halucinace nebo v nejhorším případě také smrt. Neméně důležitou součástí výcviku astronautů jsou také testy vlivu uzavřeného prostoru na skupinu, která zde pobývá delší dobu. Posádka DeepLabu proto bude pod neustálým dohledem lékařů.

Pokud půjde vše podle plánu, první zkouška podvodní laboratoře proběhne na podzim tohoto roku. Tříčlenná posádka, v níž samozřejmě nechybí ani Matyáš Šanda, podstoupí týdenní pobyt v DeepLabu, tentokrát však ještě na souši. Otestuje se především psychický a zdravotní stav celé posádky. Vzhledem k předchozím přípravám by to neměl být problém. „Všichni členové posádky museli už dříve projít testy psychologů a psychiatrů v Ústavu leteckého zdravotnictví,“ popisuje bezstarostně Matyáš Šanda.

Poté by následoval druhý týdenní test, který by již proběhl ve vodě a to celých dvacet metrů pod hladinou vodní komory ve Vrané nad Vltavou. Navazující akce, tzv. Mise1, by již znamenala splnění Matyášova snu z mládí. V prostorách DeepLabu by prožil první ostrou misi, která má simulovat let k asteroidu společně s odebráním vzorků z jeho povrchu. Asteroid sice nahradí skála na dně přehrady, ale zážitek z celé mise bude jistě nezapomenutelný. V případě, že se DeepLab osvědčí, je Matyáš Šanda, společně se svým týmem, rozhodnut postavit tzv. DeepHome, což bude plně využitelná základna pro výcvik astronautů pro vesmírné mise. Věřme, že dílo zdárně podaří.

Zdroj i foto: http://magazin.aktualne.cz/chtel-byt-astronautem-ted-stavi-ceskou-kosmickou-laborator/r~4b38aacc31b611e49cb9002590604f2e/

Související články

Zaručeně zlepší den

Kosmetický paradox. Pochází červená rtěnka z Íránu?

Evropským stromem roku je 200 let starý dub v Polsku, Česko má 5. místo

Jak vyzrát na antihmotu? Vědci z CERNu vědí

Víme, jak levně zaparkovat na letišti ve Vídni

Inspirativní rozhovor

České myšlení se mění, lidé řeší udržitelnost – a to je dobře, říká Cyril Klepek z digitálního odpadového tržitě Cyrkl

České myšlení se mění, lidé řeší udržitelnost – a to je dobře, říká Cyril Klepek z digitálního odpadového tržitě Cyrkl

Digitální odpadové tržiště pomohlo prodat střešní krytinu, celý most nebo 50 tun pomerančových slupek. Pokud tento projekt ještě neznáte, přečtěte si o něm rozhovor přímo se zakladatelem.

Pozitivní kniha

Inspirace z knihovny: I smrt má srdce. Zlodějka knih představuje její něžnou stránku

Inspirace z knihovny: I smrt má srdce. Zlodějka knih představuje její něžnou stránku

Jaká je smrt? Mnozí známe její podobu ze strašidelných příhod, kde byla obvykle popisovaná jako…