Příběhy českých značek: Porcelán Thun znali císaři a hrabata, dnes z něj jí i prezident

Víte, kde byl vyroben talíř, ze kterého jíte? Dost možná v porcelánce Thun 1794. Kousky od největšího českého výrobce porcelánu můžete najít v hotelích, domácnostech i na slavnostních tabulích politiků a velvyslanců v tuzemsku i po celém světě. Více než dvěstěletá tradice se při tom v Klášterci nad Ohří začala psát více méně náhodou.

Experiment pro zpestření důchodu

Historie uznávané značky Thun je pevně spjata s Kláštercem nad Ohří. Město, které měl po mnoho let ve správě rod Thunů, se pod panováním Františka Josefa Thuna těšilo hospodářskému rozkvětu. Ten dovršila spolupráce s Johannem N. Weberem. Předčasně penzionovaný správce statku hledal zábavu, a tak začíná experimentovat s místní zeminou. Již v roce 1973 se se souhlasem hraběte pokusil v provizorní peci o první výpal. Úspěšný je 15. září 1794, kdy se ve městě datuje začátek výroby porcelánu.

Z prokletého místa vlajková loď

Továrna v Nové Roli naopak patří k nejmladším závodům na výrobu porcelánu v Čechách. Dnešní hlavní sídlo společnosti při tom v minulosti příliš úspěšné nebylo. Od založení v roce 1921 se zde vystřídalo několik majitelů. Ani jednomu se ale výrobu porcelánu nepodařilo úspěšně nastartovat. Vývoj celého oboru následně zbrzdila druhá světová válka. Po ní byl závod zprivatizován a zařazen do skupiny Karlovarský porcelán. Oba závody se dočkaly sjednocení v roce 2009, kdy se s ochrannou známkou Thun 1794 vrací do názvu i odkaz na zakladatele porcelánové tradice.

Tradice i moderní tvary

Reprezentativní Ferdinandova souprava pro císařský dvůr nebo šroubovitě žebrovaná souprava vytvořená speciálně pro hraběte Thuna. K výrobkům se stoletou tradicí přibývají v porcelánce stále nové. „Dlouhodobě spolupracujeme s akademickým sochařem Jiřím Laštovičkou, který je autorem většiny porcelánových tvarů i dekorů. V poslední době jsme se spojili také s karlovarskou výtvarnicí MgA. Lenkou Sárovou Malískou. Ta vyvinula například nový tvar nádobí s názvem LEA, jenž měl vloni výstavní premiéru na veletrhu ve Frankfurtu,“ vypráví Martina Kosová ze společnosti Thun 1794.

Od nápadu k talíři

Přestože je nápad výtvarníka důležitým prvním krokem, od výkresu po hotový výrobek vede dlouhá cesta. Na jejím začátku přetransformují modeláři představu z nákresu do sádrových skic ve 3D rozměru. Po konečném doladění tvaru přichází na řadu výroba formy. „Formy a techniky lití mohou být různé. Nejtypičtější je ale lití porcelánové hmoty do sádrových forem, kdy se nejprve vytvoří vnější a poté odlitím přebytečné hmoty i vnitřní tvar výrobku,“ vysvětluje Kosová.

Po dostatečném zatvrdnutím putuje výrobek do pece rozpálené na 980 stupňů Celsia, kde absolvuje první výpal. Ten slouží k jeho zpevnění a přípravě povrchu na nanesené glazury. Tu zafixuje druhý výpal. Na rozdíl od prvního trvá pouze 6 hodin, teplota ve speciální peci ale dosahuje až 1400 stupňů Celsia.

Finální fází výroby porcelánového nádobí je jeho zdobení. „Na porcelán se dá malovat, stříkat keramické barvy nebo využít dekoraci keramickými obtisky využívající sítotiskovou techniku. V Thunu jsme vybaveni vlastním sítotiskem. Můžeme tak vyrobit jakýkoliv druh obtisků i na přání zákazníka,“ komentuje Martina Kosová a dodává, že podle konkrétní metody zdobení je potom volen také finální třetí výpal.

Český porcelán pro celý svět

Hotové výrobky z české továrny zdobí jídelní stoly a sekretáře po celém světě. Například v roce 2019 bylo podle údajů společnosti Thun 1794 dodáno více než 3 362 tun porcelánového zboží. Klienty porcelánky jsou restaurace, hotely, obchodní řetězce, ale i VIP klienti. Na porcelánu Thun se servíruje například na Pražském hradě nebo velvyslanectvích.