Firma Rudolf Jelínek navazuje na 400 let dlouhou tradici pálenic na Valašsku. Typickou láhev zvanou budík pozná snad každý Čech. Ukrývá se v ní tři roky pálená a tři roky stařená slivovice, či destilát z hrušek, meruněk, jablek, mirabelek nebo trnek.
První písemná zmínka o palírně na Vizovicku pochází z roku 1585, kdy se pálily především pivní odpadky a později obilí v takzvanou žitnou. V oblasti se ale náramně dařilo ovocným stromům, a tak zde v polovině 18. století začala výroba slivovice. Počátky palírny rodiny Jelínků se datují o sto let později, kdy Zikmund Jelínek vytvořil s dalšími dvěma závody takzvanou velkou trojku vizovických destilátů. Podniku konkurovala pálenice Karla Singra a ovocnářský závod RAZOV, který založili místní rolníci, aby měli odbyt pro své ovoce.
Po Zikmundovi převzali palírnu jeho dva synové, kteří se však mezi sebou nepohodli a podnik skončil v rukou syna Rudolfa. Ten dal pálenici své jméno, odkoupil závod RAZOV a poslal vizovickou pálenku do světa.
Za úspěchy i pády firmy stojí židovský původ rodiny Jelínků. V roce 1934 Rudolf Jelínek odstartoval zahraniční slávu své pálenky prodejem kosher destilátů na americkém trhu. Záhy na to však téměř celou rodinu vyhladili nacisté v koncentračních táborech. Přežili pouze synové Rudolfa. Mladšímu Jiřímu se podařilo navázat na předválečné úspěchy, firma však zanedlouho padla do rukou národního podniku.
Až do privatizace v roce 1994 si společnost držela ve světě obchodní vztahy díky dobrému jménu, které jí vtiskl Rudolf Jelínek. Kvůli složitým vlastnickým vztahům během privatizace firma začala upadat a její osud se podařilo zvrátit až akcionářům o čtyři roky později.
Po roce 2000 firma nakoupila první pozemky a vysadila švestkové sady na vizovických stráních. První limitovaná edice Vizovické slivovice tak o pět let později zaplnila české regály. Dnes má Rudolf Jelínek dceřiné společnosti na Slovensku, v USA, Rusku, Bulharsku i v Chile. Loni také otevřel unikátní muzeum slivovice v Praze. Návštěvníci si mohou ve virtuální realitě prohlédnout historii podniku i tradiční výrobu pálenky.
Amputací nohy život nekončí, říká plavkyně Věra Závorková
Ve 13 letech jí lékaři diagnostikovali nádor v koleni, následná léčba včetně chemoterapie ovšem nepomohla, a tak musela podstoupit amputaci. I přes to se Věrka nevzdává a vyhrává jednu medaili za druhou. Jejím snem je paralympiáda.
Umění se správně ptát může do značné míry ovlivnit a proměnit naše životy. Špatné odpovědi totiž…