Na světě existují určité druhy rostlin, které žijí několik měsíců i roků ve stagnujícím stavu a při kontaktu s vodou se vzkřísí opět k životu. Jedná se o fosilní rostliny a zabývá se jimi také Jill Farrantová, molekulární fyzioložka z jihoafrického Kapského Města. Podle ní představují fosilní rostliny naději v řešení nedostatku potravin v afrických státech. K podobným závěrům přišli i ruští věci, jež experimentují s tkáněmi vyhynulých savců.
„Opětovné kříšení rostlin je nápomocné nejen pro neschopné zahradníky, ale představuje skutečnou naději pro boj proti nedostatku potravin a hladu ve světě. Na rozdíl od běžných rostlin jsou fosilní rostliny schopné přežít absenci vody ve tkáních,“ vysvětlila pro BBC Jill Farrantová, profesorka na univerzitě v Kapském Městě a specialistka v oboru molekulární fyziologie rostlin a buněčné biologie.
Vědkyně v současné době aplikuje poznatky o rostlinách do praxe a zkoumá, jak by šel podobný princip uplatnit u zemědělských plodin. Podle Farrantové by bylo možné v budoucnosti vařit například z fosilní rýže, pšenice nebo kukuřice, což by přineslo spoustu výhod pro africké státy.
Stejným principem se zabývali vědci v Rusku, kteří na Sibiři v ledu objevili semena skalničky Silene stenophylla. Ačkoliv byla skalnička pod ledem schovaná několik let, v laboratoři tato rostlina během několika hodin vykvetla. Ruští vědci nyní zkoumají, zda lze podobným způsobem zachovat i tkáně vyhynulých savců, jako jsou například mamuti.
Zdroj: Ihned.cz/BBC
Podpořte Pozitivní zprávy pomocí Givt
GIVT promění vaše každodenní nákupy na internetu v dobrý skutek. Stačí využít Pomocníka nebo před…




Co inspiruje spisovatele k další tvorbě? Miroslav Hlaučo, autor úspěšného románu Letnice, nachází podněty ve všem, co čte, vidí, slyší i prožívá. V rozhovoru prozrazuje, proč nepíše podle pevné osnovy, jak ho překvapil mezinárodní zájem o jeho knihu a proč si na další dílo dává čas.
Taky přejíždíte po displeji svého chytrého telefonu, kdykoliv máte chvilku času? V tramvaji,…