Před nedávnem jste se u nás mohli dočíst o podzemních jeskyních na Měsíci. Dnes se naopak podíváme na další anomálii, kterou tam vědci potvrdili. Tepelná skvrna v datech z čínských sond naznačuje, že se pod povrchem ukrývá magmatické těleso, uvádí server 100+1 zahraniční zajímavost.
To, že na Měsíci docházelo k vulkanické činnosti, potvrdily už vzorky dovezené posádkou Apolla 11. Měsíční moře podle všeho tvoří bazalty složené z minerálů bohatých na železo a hořčík, což může být olivín či pyroxen. Měsíční sopky ale neměly podobnost s těmi našimi, šlo spíše o menší boule, tzv. lunární dómy. Jde tu o čedičový vulkanismus, který vytváří snadno tekoucí lávu. Podle nových zjištění, ale nešlo o jedinou vulkanickou činnost na Měsíci.
Časopis Nature loni vydal studii vědce Matthewa Sieglera a jeho týmu z Planetary Science Institute v americkém Tucsonu. Ti se zaměřili na data z čínských sond Čchang-e 1 a 2 z let 2007-2011, které dokázaly sledovat i mikrovlnné záření. Pomocí toho, se jim tedy podařilo objevit velký zdroj tepla na rozhraní kráterů Compton a Belkovich. Podle nich jde o největší zdroj tepla na Měsíci, i když musíme brát v potaz, že je teplota na Měsíci stále kolem -190°C.
Zdroj tepla má průměr zhruba 50 km. I na Zemi najdeme podobné útvary, tzv. batolity, které vznikly ztuhnutím magmatu pod povrchem. U nás jde převážně o žulu neboli granit, což je odlišný typ horniny, než které byly na Měsíci objeveny. Granit k vytvoření potřebuje hodně vody a často takové útvary vznikají pohybem litosférických desek, ani jeden tento jev ovšem na Měsíci neprobíhal, a tak je zatím pro vědce záhadou, jak se tento útvar pod povrchem Měsíce vytvořil. Bude tedy výzvou pro zkoumání pro další mise.
Digitální odpadové tržiště pomohlo prodat střešní krytinu, celý most nebo 50 tun pomerančových slupek. Pokud tento projekt ještě neznáte, přečtěte si o něm rozhovor přímo se zakladatelem.
Půlnoční knihovna je doslova hitem, který naláká k četbě i spoustu nečtenářů. Stojí opravdu za to?…