V Podyjí pomohlo ohroženým rostlinám rozorání krajiny, v Milovicích se vzácným ptákům a motýlům daří mimo jiné díky kopytníkům, kteří místní chráněnou lokalitu spásají. Vědci v Česku nadále objevují vzácné druhy rostlin a živočichů a zjišťují, jaké podmínky jim nejvíc svědčí.
Zatímco dříve sloužily volné plochy v Podyjí jako orná zemědělská půda, nyní na nich rostou kriticky ohrožené rostliny, například hlaváček plamenný či řepeň durkoman. Vzácným druhům pomohlo rozorání půdy, která byla po dokončení zemědělských prací zarostlá travou. „Výsledky určitě budou přenositelné i do jiných chráněných území, která se nachází v teplejších oblastech Čech a Moravy, kde se historicky vyskytovaly druhy rostlin, které jsou dnes ohrožené vyhynutím,“ uvedl Martin Jiroušek z brněnské Mendelovy univerzity, která experiment provedla.

Na území národní přírodní památky vzniklé z bývalého vojenského prostoru v Milovicích pak odborníci pozorují nebývalou koncentraci vzácných ptáků a motýlů. „Z hlediska ptáků je to naprosto unikátní lokalita. Řada z těch druhů se sice vyskytuje i jinde v Česku, ale v nesrovnatelně menších populačních hustotách. Podobně bohatá jsou v Milovicích také společenstva motýlů, včel, rostlin a dalších skupin organismů,“ řekl David Storch z výzkumného centra Karlovy univerzity a Akademie věd ČR. Podle ornitologů zde vzácným ptákům, mezi něž patří dudek chocholatý, vlha pestrá či luňák, svědčí přítomnost divokých koní, zubrů a praturů, kteří místní louky pravidelně spásají.
Podpořte Pozitivní zprávy pomocí Givt
GIVT promění vaše každodenní nákupy na internetu v dobrý skutek. Stačí využít Pomocníka nebo před…




Co inspiruje spisovatele k další tvorbě? Miroslav Hlaučo, autor úspěšného románu Letnice, nachází podněty ve všem, co čte, vidí, slyší i prožívá. V rozhovoru prozrazuje, proč nepíše podle pevné osnovy, jak ho překvapil mezinárodní zájem o jeho knihu a proč si na další dílo dává čas.
Půlnoční knihovna je doslova hitem, který naláká k četbě i spoustu nečtenářů. Stojí opravdu za to?…