3D tištěné molekuly pomohou s návratem k aktivnímu životu zejména pacientům s neurodegenerativním onemocněním a zraněním páteře. Výzkumníci ze Severozápadní univerzity v Illinois vyvinuli tisknutelný biomateriál, který dokáže napodobit mozkovou tkáň. Jeho struktury pak podporují růst neuronů, což je důležité pro možnost transplantace buněk.
Tento objev může těšit zejména pacienty s Parkinsonovou a Alzheimerovou chorobou či zraněním páteře, jimž pomůže k regeneraci mozkových tkání. Ty jsou při běžné léčbě stimulovány proteinem, který se v těle rychle rozkládá a jeho výroba je finančně náročná. Nová pohyblivá molekula ho napodobuje, čímž aktivuje funkční mozkové buňky, které se na ni vážou, a dostávají se tak do míst, která už odumřela. Tato technologie může napomoct také při transplantaci kmenových buněk, které by na nové látce dozrávaly.
Podle vedoucího týmu, Samuela Stuppa, však možnosti nového materiálu nekončí jen u mozkových buněk. Věří, že pomocí chemické změny dokáže molekuly naučit spolupracovat i s dalšími tkáněmi. „Chrupavky nebo srdeční tkáň po zranění nebo infarktu velmi těžko regenerují a tato platforma by mohla být použita k výrobě těchto tkání in vitro z buněk od pacienta,“ nastiňuje další směr výzkumu. Hudbou budoucnosti jsou pak umělé orgány, které by posloužily pro výzkumné účely nebo by mohly být implantovány přímo do tkáně, aby zde pomohly hojení.
Podpořte Pozitivní zprávy pomocí Givt
GIVT promění vaše každodenní nákupy na internetu v dobrý skutek. Stačí využít Pomocníka nebo před…




Co inspiruje spisovatele k další tvorbě? Miroslav Hlaučo, autor úspěšného románu Letnice, nachází podněty ve všem, co čte, vidí, slyší i prožívá. V rozhovoru prozrazuje, proč nepíše podle pevné osnovy, jak ho překvapil mezinárodní zájem o jeho knihu a proč si na další dílo dává čas.
Inspirace z knihovny: Sny nám říkají mnohem více, než si myslíme. Jak je rozklíčovat?
Noční výlety do říše snů jsou často skvělou zábavou a opravdovým odreagováním. Člověk v nich může…