NASA se chystá studovat záhadné měsíční Gruithuisen kopule

NASA má nyní k dispozici dva nové nástroje k prozkoumání záhadných Gruithuisen kopulí vyskytujících se na povrchu Měsíce. Hlavním cílem mise Artemis NASA je vyslat astronauty, aby vyzkoušeli první dlouhodobou přítomnost na Měsíci, a zjistit, co je nutné k vyslání prvních astronautů na Mars, ale mimo to má v plánu mnohem více, píše server Interesting Engineering.

V rámci jedné z mnoha vědeckých misí agentura pošle nástroje Lunar-VISE a LEIA na Měsíc, aby mohli zkoumat tajemné Gruithuisen kopule, geologické útvary, které už roky přinášely vědcům spoustu otázek.

Tyto dva zmíněné nástroje poskytnou vědcům z NASA klíčová data ke zjištění vícero informací o kopulích. Dvě vybrané studie organizace NASA se budou zabývat důležitými vědeckými otázkami souvisejícími s Měsícem, jak uvádí v tiskové zprávě Joel Kearns, zástupce přidruženého administrátora pro průzkum v ředitelství vědeckých misí NASA. První studie se bude zabývat geologickými procesy raných planetárních těles, která jsou zachována na Měsíci, tedy zkoumáním vzácné formy měsíčního vulkanismu. Druhý bude studovat účinky nízké gravitace a radiačního prostředí Měsíce na kvasinky.

Lunar-VISE prozkoumá vrchol jedné z Gruithuisenových kopulí v průběhu 10 dnů, aby odhalil, jak vznikly tyto kopule, o kterých se předpokládá, že byly vytvořeny lepkavým magmatem bohatým na oxid křemičitý a vznikly bez přítomnosti kapaliny. Pro vesmírné vědce jejich minulost byla dlouhodobá záhada.

Mezitím LEIA dopraví kvasinku Saccharomyces cerevisiae na povrch Měsíce a bude studovat její reakci na záření a měsíční gravitaci. Údaje, které tato mise shromaždí, doplní dříve existující informace z jiných biologických studií, aby vědcům pomohly zjistit, jak částečná gravitace a skutečné záření v hlubokém vesmíru ovlivňují biologické systémy.

Velká záhada kopulí

Kopule Gruithuisen byly pro vědce NASA po mnoho let záhadou. Na základě raných teleskopických pozorování a pozorování kosmických lodí bylo dlouho předpokládáno, že tyto kopule jsou tvořeny magmatem bohatým na oxid křemičitý, jehož složení je podobné žule. Pozorování ze zařízení LRO potvrdila, že dómy Gruithuisen jsou odlišné od okolního terénu, který je pokryt prastarými proudy ztužené čedičové lávy. Skutečnou záhadou však pro vědce je, jak se taková křemičitá magmata mohla tvořit na Měsíci. Na Zemi se křemičité sopky typicky tvoří v přítomnosti dvou složek – vody a deskové tektoniky. Ale bez těchto klíčových ingrediencí na Měsíci je těžké odhadnout, jak mohly vzniknout.

Dočkáme se konečně odpovědi na tuto léta řešenou otázku? Teprve čas a možná i mise Artemis ukáže.

Zdroj: Interesting Engineering