Možné léky na rakovinu či covid se ukrývají na dně oceánů. Vědci jsou jim na stopě

Pandemie COVID-19 nám opět připomněla, jak křehké je lidské zdraví. Vědci proto stále usilovně pátrají po nových lécích, které by pomohly s léčbou nemocí, na které zatím účinnou léčbu neznáme. Při svém hledání se obracejí k přírodě a hledají v ní inspiraci. Nová naděje podle nich leží na samotném dně oceánu.

Vědci pátrají po léčivých látkách a molekulách v různých částech přírody. Nejčastěji hledají u nepohyblivých živých organismů, jako jsou houby, které k vlastní obraně vytvářejí léčivé molekuly. A právě v moři žije tisíce druhů takových organismů. Jak popisuje chemik Sam Affoullouss ve své přednášce na TedxGalway, tyto živé organismy se mohou stát inspirací pro budoucí léčbu různých nemocí. Irská skupina vědců, v jejímž čele stojí, již s pomocí oceánů nalezla potenciální léky proti astmatu, malárii i COVIDU-19.

Oceány pokrývají 70 % Země a obsahují nejvyvinutější ekosystémy na planetě. Pod hladinou moří jsme už objevili spoustu podivuhodných tvorů, nad kterými se tají dech. Vedle své nekonvenční krásy však mohou být tyto organismy také užitečné. Molekuly, které produkují, mohou mít schopnost léčit bolest nebo ničit rakovinu.

Léky z hlubin oceánu

Léčba inspirovaná podmořskými živočichy nezůstává pouze v rovině zkoumání. Léky z hlubokých vod už nám jsou k dispozici v současnosti. Například lék Zikonotid pochází od mořského šneka. Při tlumení bolesti je až 1000krát účinnější než morfium. Důvod, proč má tato látka tak obrovskou sílu, je skutečnost, že šnek látku vytváří k ulovení kořisti.

S pomocí technologií však mohou vědci objevovat podmořský život do hloubky několika kilometrů. Díky tomu víme, že na dně oceánských vod se ukrývají nádherné korálové útesy a další živé organismy. Protože je však prostor dna omezený, musejí tyto organismy bojovat o místo, na kterém by mohly růst. Tento boj probíhá s pomocí toxinů, které na svou obranu vypouštějí a které mají šanci stát se budoucími léčivy na rakovinu a další nemoci.

Má to však háček. Mezi tisíci druhy organismů, které produkují tisíce molekul, může být nalezení té jedné konkrétní léčivé nadlidským úkolem. I s tím si však vědci dokáží poradit. Namáčejí vzorky korálů a hub v alkoholu a tímto způsobem vzniklý extrakt testují na léčbu různých nemocí.

Poté sledují reakce a čekají, zda některý z extraktů vykáže pozitivní účinky. U některých se nakonec opravdu ukáže, že mají potenciál nemoc v těle zničit, a tak následuje pátrání po tom, která z molekul v extraktu má léčivé účinky. Když ji vědci najdou, mají skoro vyhráno.

Dalším zádrhelem je způsob, jak nově objevenou léčivou látku vyrábět. Vědci samozřejmě nemohou vytrhat korálové útesy a zničit tak podmořskou diversitu, která dala těmto látkám vzniknout. Místo toho si pomohou s DNA těchto organismů. Vzorky DNA stačí pouze vsadit do mikrobů, kteří již sami zvládnout vyrobit léčivé molekuly.

Vědci chrání také korálové útesy

Chemici svým výzkumem bojují nejen za zdraví společnosti, ale také chrání zdraví korálových útesů, které nám léčivé látky mohou poskytnout. Sam Affoullosse věří, že díky tomu, že se ukáže vzácnost těchto ekosystémů, člověk je přestane ničit, protože k tomu, aby bylo možné léky vyrobit, je potřeba určitá diversita, která se ale ničením korálů vytrácí. Důležitý pro ochranu korálových útesů je také ekonomický aspekt, příjmy z farmaceutického průmyslu mohou působit jako efektivní obrana podmořského života.

Podle Sama Affoullosse jsou oceány budoucností léčby. Nalezení nových potenciálních léků se jeví jako reálná možnost, pokud zůstane diversita podmořských tvorů zachována. Nové léky nutně potřebujeme a příroda nám opět podává pomocnou ruku. My ji ale na oplátku musíme ochránit.

Autorský článek Anety Šmejcové s využitím informací z TedTalks.