„Viděla jsem stále zřetelněji, že krásy krojů v běžné dny ubývá, a stejně tak východomoravského, slováckého nářečí,“ říká Tereza Uričářová z Tvarožné Lhoty na Hodonínsku. Právě to ji inspirovalo k tomu, aby do ruky vzala diktafon a pokusila se zachytit vzpomínky lidí, kteří v obci proslulé starými oskerušemi prožili celý život. „Vím, že vývoj nelze zastavit, přesto jsem toužila zaznamenat alespoň nářečí,“ dodává.
Postupně se k ní přidali další mladí lidé z Tvarožné Lhoty a Strážnice, podobná skupina vznikla i na druhé straně moravsko-slovenského pomezí, v Kútech. „Spojovalo nás nadšení pro folklor a touha zaznamenat v přítomném okamžiku kousek minulosti. Napadlo nás naše snažení spojit a porovnat tak, zda se životy oslovených, dnes na různých stranách hranice, o mnoho lišily,“ vysvětluje Uričářová.
Autentická vyprávění pamětníků osmičlenná skupina sepsala a knižně vydala pod názvem Tehdy/Vtedy. „Přepis rozhovorů byl mnohem těžší, než jsme očekávali. Editace textu sama o sobě je složitá, my jsme ale chtěli zachovat co největší autentičnost a zároveň plynulost textu. Složité bylo taky zachycení nářečí,“ popisuje Uričářová a dodává, že se snažili zaznamenat především silně mizející prvky dialektu. Knihu, která byla představena na stejnojmenné výstavě ve Tvarožné Lhotě a Kútech, si zájemci mohou objednat za dobrovolný příspěvek nebo stáhnout z internetu. V plánu jsou také další výstavy, na kterých si návštěvníci můžou poslechnout přímo nahrávky příběhů.
Tomáš Adamec
Přečtěte si příběh dvacetiletého studenta, který svým nadšením a pílí zlepšuje kvalitu života ve své obci.
