Sbírání ovoce je oblíbená kratochvíle, která zaručuje sladkou odměnu, jenž může v podobě marmelád vydržet i měsíce. Komerční sběr s sebou však nese hodiny s ohnutými zády a požadavek na šetrnost. Vědci z univerzity v Plymouthu si poradili se všemi nástrahami a vymysleli robota-sběrače.
Maliny, kterými si Britové přisladí snídaňovou kaši, nemusely nutně projít lidskou rukou, ale jedním ze čtyř ramen nového robota. Jde o první takový stroj, který se dostal až do tvrdého komerčního provozu, jehož produkty končí na pultech obchodních řetězců. Jde rovnou o dva kusy od firmy Fieldwork Robotics, která byla založena, aby uvedla na trh výzkum z Plymouthské univerzity. V současné době se prohání po portugalských sklenících na farmě firmy Summer Berry Company, která dodává dužnaté plody do největších britských supermarketů.
K využití robotů vedl nedostatek pracovní síly způsobený kombinací brexitu a koronavirové pandemie. Eelektroničtí sběrači jsou vysocí 1,8 metru, disponují čtyřmi rameny vytištěnými na 3D tiskárnách, která sbírají simultánně. Největším oříškem pro vědce bylo zajistit, aby stroj měkký plod při sběru nepoškodil. „Maliny jsou velmi jemné, takže jsme museli vyvinout technologii, která dokáže vyvinout dostatečný tlak na uvolnění plodů ze stopky, aniž by je poškodila. Zároveň jsou naše senzory nyní tak vyspělé, že dokáží určit, zda je ovoce připraveno ke sklizni, nebo ne, což znamená, že se sklízí jen to, co lze prodat,“ vysvětluje pro The Guardian ředitel Fieldwork Robotics Rui Andres.
Z původního času 1 minuty na 1 malinu se roboti postupem tří let vyšvihli na kilogram za hodinu. Společnost přitom doufá, že se jí v budoucnu podaří dosáhnout mety 4 kilogramů. Po splnění tohoto cíle předčí robot s 25 tisíci nasbíranými kusy člověka, který jich za 8hodinovou směnu dokáže sebrat o 10 tisíc méně. S tím, že vývoj stál v přepočtu téměř 60 milionů korun, jde stále spíše o hudbu budoucnosti. Zájem ostatních farmářů však naznačuje, že se tato doba blíží. Poptávky se hromadí každý týden a na farmě v portugalské Odemiře chce její majitel v příštím roce „zaměstnat“ na čtyři desítky automatických sběračů.
Britové se toho, že roboti vezmou práci lidem, neobávají. Sběr ovoce a zeleniny je odvětví spoléhající na levnou pracovní sílu a nechvalně proslulé špatnými pracovními podmínkami. Podle obchodní komory British Summer Fruits je třeba ke stávajícím 30 tisícům půlročních pracovních víz vydat dalších 10 tisíc a roboti spíše zaplňují mezery. „Přestože britský průmysl s dužnatými plody v posledních letech učinil významný pokrok směrem k automatizaci, úkoly na farmách jsou složité a velmi variabilní. Proto ještě několik let potrvá, než se automatizace a robotizace rozšíří jako prostředek pro sklizeň,“ dodává Nick Marston, předseda British Summer Fruits.
Podpořte Pozitivní zprávy pomocí Givt
GIVT promění vaše každodenní nákupy na internetu v dobrý skutek. Stačí využít Pomocníka nebo před…
Co inspiruje spisovatele k další tvorbě? Miroslav Hlaučo, autor úspěšného románu Letnice, nachází podněty ve všem, co čte, vidí, slyší i prožívá. V rozhovoru prozrazuje, proč nepíše podle pevné osnovy, jak ho překvapil mezinárodní zájem o jeho knihu a proč si na další dílo dává čas.
Inspirace z knihovny: Řízky nechte doma. Výlety s Gastromapou Lukáše Hejlíka si zaručeně vychutnáte
Už druhé prázdniny po sobě bude velká část Čechů trávit dovolenou v tuzemsku. Letos na jaře vyšla…