Ačkoliv to vypadá, že člověk ví o vesmíru už spoustu věcí, většina jeho tajů nám zůstává skryta. Naděje se vkládá do nového dalekohledu Jamese Webba, který má za úkol hledat dosud neobjevené planety, prozkoumávat galaxie a objevovat mimozemský život.
Vesmírný dalekohled Jamese Webba je největším teleskopem, jaký kdy lidstvo do vesmíru vyslalo. Je nástupcem známého Hubbleova vesmírného dalekohledu, který na oběžné dráze země strávil více než 30 let. Za tu dobu pořídil spoustu dechberoucích snímků vesmíru zpoza zemské atmosféry.
Teleskop Jamese Webba vyslala NASA do vesmíru na konci roku 2021 a na místo svého určení úspěšně dorazil 24. ledna 2022. Vědci od něj očekávají překvapivé objevy a fotografie ze samé hloubky vesmíru. „Webbovy infračervené oči ve vesmíru nám umožní vidět prostor, kde jsme byli dříve slepí,“ popisuje smysl dalekohledu Dr Mike McElwain z NASA.
Dalekohled Jamese Webba čeká ve vesmíru spousta práce. Má především odpovědět na otázky, co se stalo po Velkém třesku, jak se rodí nové hvězdy a zda někde ve vesmíru existuje mimozemský život nebo alespoň pro život příznivé podmínky.
Nedávno svět obletěl první snímek, který dalekohled ve vesmíru pořídil. NASA uvedla, že je snímek ostřejší, než očekávali.
Dalekohled Jamese Webba má vědcům pomoci především s porozuměním. Vznik vesmíru nebo formování hvězd – to jsou procesy, které ještě nejsou úplně pochopené. Průzkumy pomocí nového teleskopu by mohly přinést zásadní informace k doplnění této složité skládačky a zjistit, nakolik jsou vědecké modely blízko realitě.
Hlavním cílem je proto průzkum vývoje galaxií po Velkém třesku. Často se mu přezdívá „stroj času“ a toto označení je do určité míry příznačné. Vědci předpokládají, že Webbův teleskop bude schopen vidět až 13,6 miliard let do minulosti, do doby, kdy se vytvářely první galaxie. Je to možné díky světlu ze vzdálených objektů. Podobně jako když hvězdy, které ze Země vidíme, už dávno neexistují.
Podobně jako živé organismy, také hvězdy prochází určitým životním cyklem. Nejprve se zrodí, poté se vyvíjejí, zrají a nakonec umírají. Vědci mají tyto cykly hvězd dobře prozkoumané, stále jim však chybí informace, a to především o narození hvězd. I na tyto otázky může přinést odpovědi Webbův teleskop.
Hvězdy se rodí z chomáčů prachu a staré přístroje, jako byl Hubbleův dalekohled, skrze tuto prachovou vrstvu neviděly. Dalekohled Jamese Webba to však díky infračerveným vlnovým délkám dokáže. Pokud se přání vědců vyplní, mohli bychom se dozvědět nové poznatky třeba o vzniku samotného Slunce.
Hledání života ve vesmíru je bezpochyby nezajímavější aktivitou, který má Webbův teleskop za úkol. Právě díky své unikátní vlastnosti vidět skrze prachové částice bude schopen objevovat nové planetární systémy, které dosud nebylo možné prozkoumat.
Jedním z úkolů dalekohledu je analyzovat chemické složení atmosfér neznámých planet a objevovat v nich případné náznaky života. Přinese také ucelenější pohled na známé objekty ve vesmíru. Zkoumat bude mimo jiné Mars, planetky Pluto a Eris, ale i menší objekty, jako jsou asteroidy či komety.
Autorský článek Anety Šmejcové s využitím informací z livescience.com
Digitální odpadové tržiště pomohlo prodat střešní krytinu, celý most nebo 50 tun pomerančových slupek. Pokud tento projekt ještě neznáte, přečtěte si o něm rozhovor přímo se zakladatelem.
Inspirace z knihovny: Jak se z obyčejného člověka stane vlivná osobnost? Steve Jobs motivuje ostatní
Steve Jobs byl jako každý z nás. Člověk z masa a kostí. Co konkrétně jej odlišilo? Díky čemu uspěl?…