Když archeologové objevili 9 000 let staré pohřebiště, překvapila je sbírka 20 kamenných hrotů a ostří úhledně vyskládaných vedle kostry. Všichni si mysleli, že jde o vysoce postaveného lovce, možná náčelníka. Bioarcheolog z Univerzity v Arizoně si však povšiml útlosti a nízké váhy kostí a vynesl závěr, který potvrdila analýza proteinů ve sklovině – pohřbenou lovkyní byla žena.
Vědci z týmu Randalla Haase z Kalifornské univerzity v Davisu objevili pozůstatky pohřebišť šesti lidí na nalezišti Wilamaya Patjxa v Peru ve výšce téměř čtyři tisíce metrů. Dva z lidí byli pochováni s kamennými nástroji. Jedna z osob ve věku 17 až 19 let u sebe měla čtyři hroty, které se připínaly ke krátkým kopím, několik čepelí, nůž a škrabací nástroje používané pro zpracování zvířecích kůží a masa. Dvacet hrotů a okra, kterou se činí kůže, bylo uloženo vedle stehenní kosti další osoby. Dva hroty u sebe měl ještě další člověk ve věku 25 až 35 let.
To, že nejvíce vyzbrojeným nebožtíkem byla žena, zjistili vědci pomocí forenzní metody vyvinuté jedním z autorů výzkumu, Glendonem Parkerem. Pohlaví osoby odhalili díky určení proteinu amelogenin v zubní sklovině, který je buď v mužské nebo ženské variantě. Další pohřbenou osobou byl podle zkoumání muž. Studie izotopů uhlíku a dusíku v zubech ženy ukázala, že jedla typickou stravu lovců – maso a rostliny.
Objev z And vedl k důkladnému prozkoumání dalších pravěkých pohřebišť. Na 107 místech starších než 8 000 let v Jižní a Severní Americe, bylo s nástroji pro lov pohřbeno dalších 10 žen a 16 mužů. „Poselství nálezů je, že ženy byly vždy schopné lovit a také vskutku lovily,“ říká pro časopis Science archeoložka Bonnie Pitblaho z Univerzity v Oklahomě. Studie zveřejněná v časopise Science Advances na základě matematické analýzy dochází k závěru, že lov velké zvěře byl pravděpodobně genderově neutrální nebo se tomu blížil.
Zdroj: Science
Podpořte Pozitivní zprávy pomocí Givt
GIVT promění vaše každodenní nákupy na internetu v dobrý skutek. Stačí využít Pomocníka nebo před…
Co inspiruje spisovatele k další tvorbě? Miroslav Hlaučo, autor úspěšného románu Letnice, nachází podněty ve všem, co čte, vidí, slyší i prožívá. V rozhovoru prozrazuje, proč nepíše podle pevné osnovy, jak ho překvapil mezinárodní zájem o jeho knihu a proč si na další dílo dává čas.
Dějiny lidstva z pohledu žen v poutavé knize Femina Sapiens
Krásně barevná, a hlavně naučná kniha vytvořená pro mladé dívky. Zajímavé obrázky z historie…