Protože den bude takový, jaký si ho uděláte.

Keporkakům se daří. Jejich populace už je stejně velká jako před průmyslovou revolucí

Ilustrační foto: Unsplash

Rozkvět tohoto velrybího druhu je důkazem, že omezení lovu velkých savců opravdu pomáhá. Od šedesátých let, kdy se jejich počty smrskly na pouhých pár stovek, se díky regulacím lovu dokázali keporkaci rozmnožit až na desítky tisíc.

Na jižní polokouli právě začala jejich migrační sezóna. Od června do listopadu se až čtyřicet tisíc těchto kytovců pohybuje od Antarktidy, kde se krmí, podél východního pobřeží Austrálie, kde přivádějí na svět mláďata, až do teplejších vod v okolí Queenslandu. Protinožci tak mohou posledních dvacet let pozorovat stále více keporkaků, jejichž populace podle vědců narostla jen za uplynulý rok o deset až patnáct procent.

Keporkakům se daří díky regulaci jejich lovu. Ilustrační foto: Unsplash

V roce 1962 byl přitom tento druh velryb na pokraji vyhynutí. Z téměř padesátitisícové populace jich na východním pobřeží Austrálie zbylo 200 až 500 a na západním 800 až 1000. Jejich lov začal s příchodem evropských kolonizátorů, kteří využívali jejich kosti a olej. Podobně tomu bylo i v okolí Brazílie, kde z necelých třiceti tisíc keporkaků zbylo v půlce století jen 450. Od té doby byl tento kytovec zařazen na seznam kriticky ohrožených druhů a začalo se pracovat na jeho přirozeném návratu do přírody.

Neradují se však jen ochránci zvířat, ale i biologové a ekologové. Keporkaci totiž mají díky své velikosti pozitivní vliv na celé ekosystémy. Každý jedinec se podílí na pohlcení až 33 tun oxidu uhličitého. Děje se tak díky exkrementům, které obsahují velké množství živin. Dusík, fosfor nebo železo ve vodě stimulují růst fytoplanktonu a mořských řas, které procesem fotosyntézy oxid uhličitý spotřebovávají. Když tyto organismy zemřou, část uhlíku se vrátí do svého koloběhu. Část ale klesne ke dnu a je uložena pod mořskou hladinou. Ke stejnému účelu slouží i obrovská těla keporkaků, která v sobě zachytávají velké množství uhlíku. Ten jejich smrtí zmizí z atmosférického cyklu.

Zdroje: Česká televize, National Geographic

Související články

Zaručeně zlepší den

Pilulka 3 v 1 snižuje riziko úmrtí na kardiovaskulární onemocnění

Oprava díry v ozonové vrstvě byla úspěšná. Jak se z toho můžeme poučit do budoucna?

Jak se snadněji učit? Vědci objevili efektivní metodu

Zapomenuté poklady: podivné věci, které lidé zanechávají v knihách v knihovně

Inspirativní rozhovor

Dostala jsem druhou šanci žít. To je síla, která mě žene dál, říká dobrovolnice Monika Benešová

Dostala jsem druhou šanci žít. To je síla, která mě žene dál, říká dobrovolnice Monika Benešová

Přečtěte si rozhovor s Monikou Benešovou, která si díky odhodlání pomáhat druhým vysloužila ocenění Laskavec. Povídali jsme si o její cestě na Pacifické hřebenovce, o knize, kterou napsala i o tom, kde všude pomáhá jako dobrovolnice.

Pozitivní kniha

Inspirace z knihovny: Nechte se vést svým srdcem. Jitka Juliet Navratilová poradí, jak na to

Inspirace z knihovny: Nechte se vést svým srdcem. Jitka Juliet Navratilová poradí, jak na to

Lákala vás někdy představa, že si prostě sbalíte batoh a vyrazíte na druhý konec světa? Autorka…