Kypr je místo, kam mnozí z nás vyráží v létě chytat bronz a zadovádět si ve vlnách. Tento ostrov však nejsou jen krásné pláže a šum moře. Tamní nárazníková zóna je tím méně veselým, co ostrovní stát nabízí. Pro floru a faunu se však jedná o velice příznivou lokalitu.
„Díky nulovému lidskému vlivu se tady fauně a flóře daří,“ uvedl tureckokyperský botanik Salih Gücel. „Je to jako cestovat časem. Můžeme tady pozorovat to, co před 100 lety mohli vidět naši prarodiče,“ dodal. V oblasti rostou orchideje a žije zde mnoho muflonů i ohrožení savci a obojživelníci. Nárazníková zóna je pro ně bezpečným útočištěm, kam nechodí lidé a ani se v ní nestaví.
Co vlastně nárazníková zóna je? Kypr je od roku 1974 rozdělen na dvě části. Jedna patří Kypru, druhá Turecku. Odděluje je takzvaná nárazníková zóna, která měří 180 kilometrů a v některých místech dosahuje osmi kilometrů šířky. Místo hlídají jednotky OSN a málokdo má do něj povolený vstup. Výjimku tvoří pár zemědělců.
Zdroj: Ekolist
Podpořte Pozitivní zprávy pomocí Givt
GIVT promění vaše každodenní nákupy na internetu v dobrý skutek. Stačí využít Pomocníka nebo před…
Co inspiruje spisovatele k další tvorbě? Miroslav Hlaučo, autor úspěšného románu Letnice, nachází podněty ve všem, co čte, vidí, slyší i prožívá. V rozhovoru prozrazuje, proč nepíše podle pevné osnovy, jak ho překvapil mezinárodní zájem o jeho knihu a proč si na další dílo dává čas.
Vesnické hody a zakázaná láska - prvotina Gabriely Brázdové vás dojme
Ideální kniha na léto, kterou byste si rozhodně neměli nechat ujít. Zabalte si ji s sebou na…