Protože den bude takový, jaký si ho uděláte.

Jsme to, co jíme, dokázali čeští vědci na vzorcích mikrobiomu ve střevech primátů

Ilustrační foto: Unsplash

Výzkum se zaměřil na houby, které se v trávicím traktu opic vyskytují. Tato část střevního mikrobiomu přitom hraje podstatnou roli v regulaci jejich imunitních reakcí. Zásadním zjištěním je, že na rozdíl od střevních bakterií jsou houby ovlivněny vnějším prostředím.

Vliv bakteriálního mikrobiomu na zdraví člověka je už etablovaným výzkumným polem. Oproti tomu o houby se nikdo příliš nezajímal. Vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR se proto rozhodli prozkoumat složení komunit hub ve střevech primátů a interakce mezi nimi a bakteriemi, které žijí ve volné přírodě. Sekvenovali 149 vzorků stolice čtyř druhů primátů. Vše následně srovnali s lidmi, kteří žijí ve stejných oblastech. „Zahrnutím tradičních zemědělců, lovců-sběračů a západní lidské populace do našich analýz jsme zjišťovali, jak je mykobiom ovlivněn západním a industrializovaným životním stylem,“ říká Klára Petrželková z AV ČR a vedoucí autorka studie.

Vědci zjistili, že na houby v tělech primátů má silný vliv prostředí, ve kterém žijí, včetně stravy. To je zásadní rozdíl oproti bakteriomu, který je více ovlivněn genetikou hostitele. Na vliv stravy ukazuje také podobnost mezi lidmi žijícími industriálním životem a lidoopy žijícími v zajetí na jedné straně a divokými lidoopy a lidmi žijícími v blízkém kontaktu s přírodou a konzumujícími přírodní stravu na straně druhé.

Výzkum má potenciál promluvit do toho, jaký vliv má střední mikroflóra na lidské zdraví. „Lidé žijící západním stylem života mají velice nízkou diverzitu mykobiomu, a to může mít vliv na na výskyt takzvaných civilizačních onemocnění. Už bylo dokázáno, že disbalance v bakteriální části mikrobiomu na jejich výskyt vliv mají,“ vysvětluje Petrželková pro Český rozhlas s tím, že je přesvědčena, že i mykobiom v této oblasti hraje důležitou roli. To i proto, že lidé žijící přírodním způsobem života se s civilizačními nemocemi nepotýkají.

Autorský článek Kláry Šubíkové s využitím informací z Českého rozhlasu Plus a Ústavu biologie obratlovců AV ČR

Související články

Zaručeně zlepší den

Které evropské státy jsou nejmenší? Česko se k nim rozlohou neblíží ani zdaleka

Víme, která města dělají svět lepším

Každá situace může být lekcí, která přináší nové poznání, říká ředitelka chráněné dílny Vlasta Urbanová

Nejlepším přítelem člověka byla dříve liška, zjistili vědci

Inspirativní rozhovor

České myšlení se mění, lidé řeší udržitelnost – a to je dobře, říká Cyril Klepek z digitálního odpadového tržitě Cyrkl

České myšlení se mění, lidé řeší udržitelnost – a to je dobře, říká Cyril Klepek z digitálního odpadového tržitě Cyrkl

Digitální odpadové tržiště pomohlo prodat střešní krytinu, celý most nebo 50 tun pomerančových slupek. Pokud tento projekt ještě neznáte, přečtěte si o něm rozhovor přímo se zakladatelem.

Pozitivní kniha

Inspirace z knihovny: Óda na nevinnost a laskavost. Chlapec, krtek, liška a kůň mají klíče od lidských srdcí

Inspirace z knihovny: Óda na nevinnost a laskavost. Chlapec, krtek, liška a kůň mají klíče od lidských srdcí

Znáte takové ty knihy, které můžete otevřít na náhodné stránce a cokoliv si z nich v ten moment…